i

Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

Tisíc podob přírodního ledu

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 28, 2019/1
 |  Téma: Led

Přírodní led má patrně zdaleka nejvíc podob známých u nějaké přírodní krystalické látky. Nejznámější jsou sněhové vločky, kostrovité krystaly, o nichž se praví (ovšem bez reálné možnosti důkazu), že žádné dvě nejsou stejné. Následovat musí námraza na skle, které ale ukrutně ubylo s nástupem plastových oken do všech obydlí, i venkovských. Ale tím to zdaleka nekončí.1)

Docela dobře známou formou krystalického ledu je i takzvaný jarní led; to je vrstva třeba i 20–30 cm silná, ve které jsou vodou z poslední noci vertikálně spojeny ledové jehlice (to jsou ony krystaly), a když na tuto vrstvu hodinku svítí jarní slunce, oddělí se od sebe a nechají případného nezkušeného bruslaře napospas jeho schopnostem se z takovéhoto maléru dostat.

Největší mně známé ledové krystaly vznikají mnohonásobným přemrznutím ledu na silných hladinových ledech našich rybníků, řek a údolních nádrží. Jsou dost často poměrně nenápadné, nejsou to stoprocentní monokrystaly. Mívají tvar nepravidelných protáhlých mnohoúhelníků a vytvářejí někdy téměř neviditelné, jindy dechberoucí mozaiky (obr. 1). Uvnitř každého z krystalů se světlo odráží podle jiných směrů, a proto jsou některé světlejší, jiné tmavé; nejefektnější a skutečně překvapivé je, když se podle vnitřních trhlinek odrazí slunce (obr. 3).

Situací, kdy se led chová jako homogenní pole, je odtok tavné nebo dešťové vody svrchní porézní vrstvou ledu – jde zde vlastně o netypickou analogii říčních povodí (obr. 4, viz Vesmír 92, 163, 2013/3). Tento výklad není všemi hydrology a geofyziky akceptován, řekněme však, že žádný z kritiků nevyvinul sebemenší snahu jev pozorovat v přírodě, tím méně modelovat laboratorně. Až v roce 2012 jsem objevil geometrickou analogii podobného typu v trojrozměrném světě. Situace byla dvojí: v prvním případě se kolem udušených rybek (příčina jejich udušení by vydala nejméně na další normostranu textu; viz obr. 5) začaly vytvářet tenoučké trubičkovité bubliny. Mířily do míst, kde byl postupu trubiček kladen nejmenší odpor – tedy k povrchu, nebo do někdejších spár. V druhém případě posloužily jako iniciální bod vzniku pole bubliny alespoň příležitostně stlačované v trhlinách (obr. 2). S velkou opatrností proto nabízím následující vysvětlení: v dutině pod ledem vznikl velký přetlak (hnijící ryba, bubliny stlačované ledem z boků), který se uvolnil cestou nejmenšího odporu, tedy vytlačováním plynu trubičkami.

Poznámky

1) Viz také Mikuláš R.: Ledové Čechy. Academia, Praha 2010.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Led
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Hydrologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Další články k tématu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Dejte to k ledu. Ale ke kterému?uzamčeno

„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...

Permafrost v Antarktiděuzamčeno

Významnou složkou zemské kryosféry je společně s ledovci a mořským ledem také permafrost, jehož chování studujeme na antarktickém ostrově Jamese...

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné