i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Tisíc podob přírodního ledu

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 28, 2019/1
 |  Téma: Led

Přírodní led má patrně zdaleka nejvíc podob známých u nějaké přírodní krystalické látky. Nejznámější jsou sněhové vločky, kostrovité krystaly, o nichž se praví (ovšem bez reálné možnosti důkazu), že žádné dvě nejsou stejné. Následovat musí námraza na skle, které ale ukrutně ubylo s nástupem plastových oken do všech obydlí, i venkovských. Ale tím to zdaleka nekončí.1)

Docela dobře známou formou krystalického ledu je i takzvaný jarní led; to je vrstva třeba i 20–30 cm silná, ve které jsou vodou z poslední noci vertikálně spojeny ledové jehlice (to jsou ony krystaly), a když na tuto vrstvu hodinku svítí jarní slunce, oddělí se od sebe a nechají případného nezkušeného bruslaře napospas jeho schopnostem se z takovéhoto maléru dostat.

Největší mně známé ledové krystaly vznikají mnohonásobným přemrznutím ledu na silných hladinových ledech našich rybníků, řek a údolních nádrží. Jsou dost často poměrně nenápadné, nejsou to stoprocentní monokrystaly. Mívají tvar nepravidelných protáhlých mnohoúhelníků a vytvářejí někdy téměř neviditelné, jindy dechberoucí mozaiky (obr. 1). Uvnitř každého z krystalů se světlo odráží podle jiných směrů, a proto jsou některé světlejší, jiné tmavé; nejefektnější a skutečně překvapivé je, když se podle vnitřních trhlinek odrazí slunce (obr. 3).

Situací, kdy se led chová jako homogenní pole, je odtok tavné nebo dešťové vody svrchní porézní vrstvou ledu – jde zde vlastně o netypickou analogii říčních povodí (obr. 4, viz Vesmír 92, 163, 2013/3). Tento výklad není všemi hydrology a geofyziky akceptován, řekněme však, že žádný z kritiků nevyvinul sebemenší snahu jev pozorovat v přírodě, tím méně modelovat laboratorně. Až v roce 2012 jsem objevil geometrickou analogii podobného typu v trojrozměrném světě. Situace byla dvojí: v prvním případě se kolem udušených rybek (příčina jejich udušení by vydala nejméně na další normostranu textu; viz obr. 5) začaly vytvářet tenoučké trubičkovité bubliny. Mířily do míst, kde byl postupu trubiček kladen nejmenší odpor – tedy k povrchu, nebo do někdejších spár. V druhém případě posloužily jako iniciální bod vzniku pole bubliny alespoň příležitostně stlačované v trhlinách (obr. 2). S velkou opatrností proto nabízím následující vysvětlení: v dutině pod ledem vznikl velký přetlak (hnijící ryba, bubliny stlačované ledem z boků), který se uvolnil cestou nejmenšího odporu, tedy vytlačováním plynu trubičkami.

Poznámky

1) Viz také Mikuláš R.: Ledové Čechy. Academia, Praha 2010.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Led
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Hydrologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Další články k tématu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Dejte to k ledu. Ale ke kterému?uzamčeno

„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...

Permafrost v Antarktiděuzamčeno

Významnou složkou zemské kryosféry je společně s ledovci a mořským ledem také permafrost, jehož chování studujeme na antarktickém ostrově Jamese...

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné