i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Permafrost v Antarktidě

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 30, 2019/1
 |  Téma: Led

Významnou složkou zemské kryosféry je společně s ledovci a mořským ledem také permafrost, jehož chování studujeme na antarktickém ostrově Jamese Rosse. Výraznější tání svrchní vrstvy v důsledku klimatických změn nemusí být pro tamní vegetaci dobrá zpráva.

Už dávno nepovažujeme permafrost za trvale zmrzlou půdu, případně horninu. Dle současné definice se jedná o půdu nebo horninový materiál, jehož maximální teplota nepřesáhne po alespoň dva po sobě následující roky 0 °C. Sezonní tání se odehrává pouze ve svrchní části půdy nacházející se nad permafrostem, která se nazývá aktivní, případně také činná vrstva. V současné době jsou plochy s výskytem permafrostu na severní polokouli odhadovány na přibližně 23 milionů km2, což představuje 25 % pevniny severní polokoule. Mocnost permafrostu se pohybuje od jednotlivých metrů až po 1500 m ve východosibiřské ruské svazové republice Sacha, kde se takto mocný permafrost začal formovat již na počátku pleistocénu a významně neubýval ani během dob meziledových.

Na rozdíl od severní polokoule je celkový výskyt permafrostu v Antarktidě diskutabilní a je stále předmětem vědeckého zkoumání. Je zcela jisté, že se permafrost vyskytuje na významné většině odledněných území, která ale mají rozlohou pouhých 32 až 45 tisíc km2, tedy asi jen 0,2–0,3 % rozlohy Antarktidy.

V nejchladnějších odledněných územích Antarktidy dosahuje permafrost mocností až 1000 m. V oblasti Suchých údolí (Dry Valleys) v Zemi královny Viktorie se také nachází vůbec nejdéle vyvinutý permafrost na Zemi, jehož stáří bylo datováno na přibližně 8 milionů let.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Led
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie, Hydrologie

O autorech

Filip Hrbáček

Daniel Nývlt

Další články k tématu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Dejte to k ledu. Ale ke kterému?uzamčeno

„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...

Tisíc podob přírodního ledu

Přírodní led má patrně zdaleka nejvíc podob známých u nějaké přírodní krystalické látky. Nejznámější jsou sněhové vločky, kostrovité krystaly, o...

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné