i

Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Permafrost v Antarktidě

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 30, 2019/1
 |  Téma: Led

Významnou složkou zemské kryosféry je společně s ledovci a mořským ledem také permafrost, jehož chování studujeme na antarktickém ostrově Jamese Rosse. Výraznější tání svrchní vrstvy v důsledku klimatických změn nemusí být pro tamní vegetaci dobrá zpráva.

Už dávno nepovažujeme permafrost za trvale zmrzlou půdu, případně horninu. Dle současné definice se jedná o půdu nebo horninový materiál, jehož maximální teplota nepřesáhne po alespoň dva po sobě následující roky 0 °C. Sezonní tání se odehrává pouze ve svrchní části půdy nacházející se nad permafrostem, která se nazývá aktivní, případně také činná vrstva. V současné době jsou plochy s výskytem permafrostu na severní polokouli odhadovány na přibližně 23 milionů km2, což představuje 25 % pevniny severní polokoule. Mocnost permafrostu se pohybuje od jednotlivých metrů až po 1500 m ve východosibiřské ruské svazové republice Sacha, kde se takto mocný permafrost začal formovat již na počátku pleistocénu a významně neubýval ani během dob meziledových.

Na rozdíl od severní polokoule je celkový výskyt permafrostu v Antarktidě diskutabilní a je stále předmětem vědeckého zkoumání. Je zcela jisté, že se permafrost vyskytuje na významné většině odledněných území, která ale mají rozlohou pouhých 32 až 45 tisíc km2, tedy asi jen 0,2–0,3 % rozlohy Antarktidy.

V nejchladnějších odledněných územích Antarktidy dosahuje permafrost mocností až 1000 m. V oblasti Suchých údolí (Dry Valleys) v Zemi královny Viktorie se také nachází vůbec nejdéle vyvinutý permafrost na Zemi, jehož stáří bylo datováno na přibližně 8 milionů let.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Led
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie, Hydrologie

O autorech

Filip Hrbáček

Daniel Nývlt

Další články k tématu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Dejte to k ledu. Ale ke kterému?uzamčeno

„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...

Tisíc podob přírodního ledu

Přírodní led má patrně zdaleka nejvíc podob známých u nějaké přírodní krystalické látky. Nejznámější jsou sněhové vločky, kostrovité krystaly, o...

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné