Strašlivé ezo: horor souladu s přírodou

Souladu s Přírodou je dnes dosahováno systematicky, institucionálně a povinně. To vše díky zdánlivě překvapivému propojení válečného vývoje raket V-2, UFO a lidové religiozity. Také díky pokroku, který ezoterie za poslední roky udělala, již známe odpovědi na většinu otázek.

Bylo dobře, že si toho někdo všiml. Severní Německo těsně po konci druhé světové války. V jižním Švédsku jsou doložena četná pozorování UFO, objekty dopadající do jezer a na okraj mořského pobřeží. Oblohu poprvé ve vyšší míře křižují propletence kondenzačních čar, některé z nich nemizí, rozpadají se dle tehdejších pozorování až za několik hodin, desítky kilometrů od trajektorie letadel. Na některých snímcích válkou zničených měst a rozbombardované krajiny jsou patrné našedlé, téměř neznatelné pruhy; pečlivě utajené snímky v tajných archivech vojenských rozvědek.

Šedesátá léta, část archivů je v USA odtajněna a na světlo vychází obří rozměr masového ovlivňování poválečné populace ve střední a západní Evropě, především ve válkou naprosto vyčerpaném a zpustošeném Německu. Spojenci po válce soupeřili o získání technologií a raketových vědců, podílejících se na vývoji V-2/A4; britská armáda pak z německé vojenské základny v Peenemünde nejdříve pokusně, posléze pravidelně odpalovala zásoby nespotřebovaných raket; některé dopadaly právě do jihošvédských jezer.

Do směsi paliva V-2 byly přidávány prekurzory hormonů a také jakési primitivní nanočástice, schopné skrze plíce proniknout do krevního řečiště; výsledkem měla být populace klidnější, vyrovnanější s osudem, ale také silně konzumně zaměřená, „se zastřeným smyslem pro vnímání pravé podstaty Přírody, Národa a Vesmíru“, jak stojí doslova v části tehdy zveřejněných materiálů. Na jiném místě se píše, že „…duchovní obnova především bývalých vojáků wehrmachtu je nežádoucí a musí být nahrazena závislostí na materiální kultuře Spojenců...“. Vliv nanočástic však jistě nebyl specifický a zasahoval širokou populaci; ze současných výzkumů tzv. „chemtrails“, jak se jim začalo říkat v novém tisíciletí, vyplývá, že při vhodném typu proudění mohou ovlivňovat vědomí až stovky kilometrů od trajektorie letadla.

Z tehdy odtajněných materiálů také vyplývá, že některé V-2 tenkrát zamířily i nad území bývalého Československa. V šedesátých letech byly ústně stále ještě předávány různé místní zkazky o těsně poválečném dopadu raket, nejčastěji na jižní Moravě v okolí Pálavy, na Jihlavsku a Děčínsku. Archivní materiály potvrzují pouze impakty v severozápadních Čechách; podezřelé šedivé průhledné pruhy v krajině se objevují ještě na leteckém snímkování z poloviny padesátých let.