Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Co kdyby... Fikce inspirovaná fakty

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 391, 2018/7
 |  Téma: Co kdyby…

„Poté, co Kim Čong-un za záhadných okolností zemřel, zjevně otráven radioaktivní krevetou, kterou pozřel během návštěvy továrny na výrobu mražené tempury pro japonský trh, dostali se na výsluní jeho dva bratři.“

Nic takového se nestalo – a už se nestane, vzhledem k tomu, že jednoho ze svých bratrů nechal několik měsíců po napsání těchto vět (a možná po jejich přečtení) Kim Čong-un zavraždit na letišti v malajském Kuala Lumpur nervovou látkou VX. Je to jen expozice článku Kdyby severokorejský režim zkolaboval, součásti série The World If původně britského a dnes spíše světového časopisu The Economist.1)

Jak by vypadal svět, kdyby…? Kdyby osmanská říše nepadla, kdyby byl Donald Trump zvolen i do druhého funkčního období, kdyby se klonování lidí stalo skutečností, kdyby vesmír nebyl „přesně vyladěn“…? Spekulativní články Economistu nám byly jednou z inspirací pro ústřední téma letošního letního dvojčísla. Co kdyby…? Za otazníkem se skrývá neprobádaná krajina možností.

Zabývat se alternativní historií, důsledky neexistujících příčin a paralelními světy, které nemůžeme změřit, strčit do hmotnostního spektrometru, statisticky vyhodnotit ani konfrontovat s dokumenty v archivech – nic z toho by vědci neměli dělat, pokud si nejsou vědomi rizik a limitů takového přístupu. Proto jsme po našich autorech nechtěli žádné tvrdé předpovědi a autoritativní popis toho, co by bylo, kdyby…

Od začátku jsme to brali jako hru. Jako trochu odlehčené letní čtení, v němž popustíme uzdu fantazii, vědomě překročíme hranice obvyklé vědecké popularizace a zkusíme se touto cestou dobrat k netušeným souvislostem a k nápadům, které mohou inspirovat i po návratu z divokého výletu do neznáma. Vždyť co by byla věda bez fantazie a imaginace, bez schopnosti a touhy nahlížet i tam, kam dostupná fakta sice otevírají dvířka, ale za nimi je zatím tma?

Nechali jsme na autorech, jak k tématu přistoupí. Někteří se striktně drží známých faktů a pouze rozvíjejí možnosti, které z nich plynou. Píšou o věcech, které se skutečně dějí, nebo by se za několik let udát mohly. John Smellie předjímá možný vývoj antarktické ledové pokrývky a globálního klimatu v souvislosti s dřímajícími subglaciálními sopkami (Vesmír 97, 414, 2018/7), Roman Barták se zamýšlí nad záludnostmi komunikace mezi lidmi a stále inteligentnějšími stroji (Vesmír 97, 416, 2018/7).

„Co by byla věda bez fantazie a imaginace, bez schopnosti a touhy nahlížet i tam, kam dostupná fakta sice otevírají dvířka, ale za nimi je zatím tma?“

Trochu jiný přístup spočívá v definování počátečních podmínek, které se něčím liší od skutečnosti, a v rozboru toho, kam by nás taková výchozí situace zavedla. David Ondřich poslal Zemi na výrazně eliptickou dráhu (Vesmír 97, 408, 2018/7), Michal Stehlík nechal generála Pattona v roce 1945 dojít až k řece Moravě (Vesmír 97, 411, 2018/7). Naši čtenáři na Slovensku možná zalitují, že ho nepustil ještě o pár set kilometrů dále na východ.

A pak tu máme speciální kategorii čistého sci-fi (nebo ve druhém případě možná spíše fantasy). Josef Lhotský zvolil pro Vesmír méně obvyklý žánr povídky. V příběhu, který se zdánlivě točí kolem jedné tuctové konference a jednoho netuctového potápníka, se proplétají osudy tří zásadních postav moderní biologie, Charlese Darwina, Francise Cricka a Craiga Ventera. Zvláště třetí z nich, považovaný za enfant terrible moderní genetiky a genomiky, se do tak „zlobivého“ tématu skvěle hodí. Kromě osudů tří velikánů se v povídce proplétají také fakta s fikcí. Onen ztracený potápník skutečně existoval. Stejně jako článek, který… Nechte se překvapit (Vesmír 97, 420, 2018/7).

Jan Albert Šturma se čtenářem hraje hru poněkud rafinovanější a záludnější. Jeho text, který inspiroval i titulní stranu, nenabízí jednoznačný interpretační klíč vymezující hřiště, v jehož mantinelech si se čtenářem pohrává. Můžete ho číst jako rozvernou pohádku pro dospělé nebo jako cynickou alegorii, jistě v něm odhalíte i autorovo zázemí geobotanika zajímajícího se o historický kontext dnešní vegetace, o etnobotaniku Sudet, o „novou divočinu“, o požáry v krajině… Buďte ve střehu. A pokud patříte k nemnoha šťastlivcům, kteří dosud neslyšeli o chemtrails, buďte rádi, že se o nich dozvíte právě z tohoto textu (Vesmír 97, 418, 2018/7).

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Co kdyby…
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Historie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Strašlivé ezo: horor souladu s přírodouuzamčeno

Souladu s Přírodou je dnes dosahováno systematicky, institucionálně a povinně. To vše díky zdánlivě překvapivému propojení válečného vývoje raket...

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...

Ztracený potápníkuzamčeno

„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Oči, které nevidí – budeme si rozumět s roboty?uzamčeno

Zeptal jsem se, co si dáme k večeři, a dostal jsem odkaz na recept na webu. Asi je čas pořídit nový telefon, tento hlasový asistent mi moc...

Generál Patton v Hodoníněuzamčeno

Dějiny jsou jen jedny. Události proběhnou a alternativy zůstanou pouze v našich myšlenkách. Každá alternativa má však své předpoklady i možné...

Země na eliptické drázeuzamčeno

Hned na úvod se přiznám: nemám rád antropický princip, dokonce ani v jeho tzv. slabé variantě. Jsme tady díky absurdní náhodě – kdyby nebylo...

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné