Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Co kdyby... Fikce inspirovaná fakty

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 391, 2018/7
 |  Téma: Co kdyby…

„Poté, co Kim Čong-un za záhadných okolností zemřel, zjevně otráven radioaktivní krevetou, kterou pozřel během návštěvy továrny na výrobu mražené tempury pro japonský trh, dostali se na výsluní jeho dva bratři.“

Nic takového se nestalo – a už se nestane, vzhledem k tomu, že jednoho ze svých bratrů nechal několik měsíců po napsání těchto vět (a možná po jejich přečtení) Kim Čong-un zavraždit na letišti v malajském Kuala Lumpur nervovou látkou VX. Je to jen expozice článku Kdyby severokorejský režim zkolaboval, součásti série The World If původně britského a dnes spíše světového časopisu The Economist.1)

Jak by vypadal svět, kdyby…? Kdyby osmanská říše nepadla, kdyby byl Donald Trump zvolen i do druhého funkčního období, kdyby se klonování lidí stalo skutečností, kdyby vesmír nebyl „přesně vyladěn“…? Spekulativní články Economistu nám byly jednou z inspirací pro ústřední téma letošního letního dvojčísla. Co kdyby…? Za otazníkem se skrývá neprobádaná krajina možností.

Zabývat se alternativní historií, důsledky neexistujících příčin a paralelními světy, které nemůžeme změřit, strčit do hmotnostního spektrometru, statisticky vyhodnotit ani konfrontovat s dokumenty v archivech – nic z toho by vědci neměli dělat, pokud si nejsou vědomi rizik a limitů takového přístupu. Proto jsme po našich autorech nechtěli žádné tvrdé předpovědi a autoritativní popis toho, co by bylo, kdyby…

Od začátku jsme to brali jako hru. Jako trochu odlehčené letní čtení, v němž popustíme uzdu fantazii, vědomě překročíme hranice obvyklé vědecké popularizace a zkusíme se touto cestou dobrat k netušeným souvislostem a k nápadům, které mohou inspirovat i po návratu z divokého výletu do neznáma. Vždyť co by byla věda bez fantazie a imaginace, bez schopnosti a touhy nahlížet i tam, kam dostupná fakta sice otevírají dvířka, ale za nimi je zatím tma?

Nechali jsme na autorech, jak k tématu přistoupí. Někteří se striktně drží známých faktů a pouze rozvíjejí možnosti, které z nich plynou. Píšou o věcech, které se skutečně dějí, nebo by se za několik let udát mohly. John Smellie předjímá možný vývoj antarktické ledové pokrývky a globálního klimatu v souvislosti s dřímajícími subglaciálními sopkami (Vesmír 97, 414, 2018/7), Roman Barták se zamýšlí nad záludnostmi komunikace mezi lidmi a stále inteligentnějšími stroji (Vesmír 97, 416, 2018/7).

„Co by byla věda bez fantazie a imaginace, bez schopnosti a touhy nahlížet i tam, kam dostupná fakta sice otevírají dvířka, ale za nimi je zatím tma?“

Trochu jiný přístup spočívá v definování počátečních podmínek, které se něčím liší od skutečnosti, a v rozboru toho, kam by nás taková výchozí situace zavedla. David Ondřich poslal Zemi na výrazně eliptickou dráhu (Vesmír 97, 408, 2018/7), Michal Stehlík nechal generála Pattona v roce 1945 dojít až k řece Moravě (Vesmír 97, 411, 2018/7). Naši čtenáři na Slovensku možná zalitují, že ho nepustil ještě o pár set kilometrů dále na východ.

A pak tu máme speciální kategorii čistého sci-fi (nebo ve druhém případě možná spíše fantasy). Josef Lhotský zvolil pro Vesmír méně obvyklý žánr povídky. V příběhu, který se zdánlivě točí kolem jedné tuctové konference a jednoho netuctového potápníka, se proplétají osudy tří zásadních postav moderní biologie, Charlese Darwina, Francise Cricka a Craiga Ventera. Zvláště třetí z nich, považovaný za enfant terrible moderní genetiky a genomiky, se do tak „zlobivého“ tématu skvěle hodí. Kromě osudů tří velikánů se v povídce proplétají také fakta s fikcí. Onen ztracený potápník skutečně existoval. Stejně jako článek, který… Nechte se překvapit (Vesmír 97, 420, 2018/7).

Jan Albert Šturma se čtenářem hraje hru poněkud rafinovanější a záludnější. Jeho text, který inspiroval i titulní stranu, nenabízí jednoznačný interpretační klíč vymezující hřiště, v jehož mantinelech si se čtenářem pohrává. Můžete ho číst jako rozvernou pohádku pro dospělé nebo jako cynickou alegorii, jistě v něm odhalíte i autorovo zázemí geobotanika zajímajícího se o historický kontext dnešní vegetace, o etnobotaniku Sudet, o „novou divočinu“, o požáry v krajině… Buďte ve střehu. A pokud patříte k nemnoha šťastlivcům, kteří dosud neslyšeli o chemtrails, buďte rádi, že se o nich dozvíte právě z tohoto textu (Vesmír 97, 418, 2018/7).

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Co kdyby…
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Historie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Strašlivé ezo: horor souladu s přírodouuzamčeno

Souladu s Přírodou je dnes dosahováno systematicky, institucionálně a povinně. To vše díky zdánlivě překvapivému propojení válečného vývoje raket...

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...

Ztracený potápníkuzamčeno

„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Oči, které nevidí – budeme si rozumět s roboty?uzamčeno

Zeptal jsem se, co si dáme k večeři, a dostal jsem odkaz na recept na webu. Asi je čas pořídit nový telefon, tento hlasový asistent mi moc...

Generál Patton v Hodoníněuzamčeno

Dějiny jsou jen jedny. Události proběhnou a alternativy zůstanou pouze v našich myšlenkách. Každá alternativa má však své předpoklady i možné...

Země na eliptické drázeuzamčeno

Hned na úvod se přiznám: nemám rád antropický princip, dokonce ani v jeho tzv. slabé variantě. Jsme tady díky absurdní náhodě – kdyby nebylo...

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné