Jak hodnotit vědu?

Otázka, která se poslední čtvrtstoletí vrací téměř s každým projednáváním státního rozpočtu a s výroky pop-politiků, že „věda je černá díra na peníze“. V odpovědi na otázku nedošla ke shodě ani samotná vědecká komunita. A když další aktéři spojení s komerční sférou viděli příležitost k možnému nasměrování veřejných prostředků, diskusi zamlžilo prolínání pojmů věda, výzkum základní, orientovaný či aplikovaný. „Kafemlejnek“ prošel několika modifikacemi, až ho nakonec nahradila Metodika 17+.

Text prof. Lubomíra Tomášky (Vesmír 96, 450, 2017/7) vyvolal diskusi i v redakční radě Vesmíru. Šlo o dvě otázky:

a) Patří tento typ textů (a vědní politika obecně) do Vesmíru?

b) „Nešlápneme do vajec“ proto, že Metodika 17+ poskytuje přijatelné řešení a analýza prof. Tomášky se vztahuje převážně na slovenskou situaci? Z diskuse uveďme několik notně zkrácených postřehů:

• Co u většiny podobných kritických textů chybí, je hned zpočátku zdůraznění a ozřejmění toho, jak složitá matérie k uchopení a řízení věda je. … zde je každá rada (tj. řešení) dobrá a mnohý velmi nedokonalý nástroj je lepší než nástroj žádný. … odhodit bibliometrické ukazatele (se všemi jejich nedostatky) je snadné, ale co bude bez jejich náhrady? Alternativy … jsou mnohem dražší a mají řadu zásadních nedostatků jako korumpovatelnost, ledabylost, nesladěnost peer-review. Ponechat svět výzkumu a vývoje bez informací a bez řízení by rychle sklouzlo k tomu, že vznikne rovnostářský systém, kde se nebude rozlišovat mezi dobrým, průměrným a špatným výzkumem, takže ten poslední vytlačí první. … [Zcela fér není ani] ukazovat historicky unikátní příklady, kdy zásadní objev otištěný v nějakém lokálním žurnálu nebyl desetiletí citován. … Pro tyto případy je záhodno vytvořit systémový prostor, ale nelze podle toho nastavit systém jako celek. Veřejné rozpočty do výzkumu dnes dávají nemalé prostředky, které mají výrazná alternativní a také velmi užitečná užití. … Ano, řada článků začne být masivně citována s odstupem až klidně deseti, dvaceti či více let. To je pravda, ale řídit a usměrňovat vědecké bádání je třeba průběžně. … Střízlivý závěr by myslím měl být, že se bibliometrické indikátory mají používat, ale obezřetně a při vědomí jejich nedostatků a manipulovatelnosti.
• Podobné texty by měly v papírovém Vesmíru vycházet jen výjimečně. Jinak to zabere místo informacím z vědy jako takové, které by podle mě měly být hlavní náplní časopisu. Text zcela jistě přináší řadu zajímavých podnětů. Návrh řešení vzbuzuje úsměv. […] Požadavek, aby ve vědě působili jen ti, kteří přinášejí „skutečné hodnoty“, je absurdní a nesplnitelný. Je to stejné, jako kdyby Tour de France mělo jet jen těch deset cyklistů s reálnou šancí na vítězství a dvousethlavý peloton bychom diskvalifikovali. Otázku, co už věda není, asi nejlíp popsal Vojtěch Novotný v eseji o kultu cargo. Myslím, že to je velký problém mnoha univerzit a vědeckých pracovišť. Tohle ale asi autor textu chápe, protože nevidí problém univerzit v tom, že děti jsou čím dál hloupější, ale v tom, že jich bereme na školy stále více včetně těch, které tam nepatří. Ta studentská elita je pořád stejně dobrá jako před mnoha lety, kdy se bral na vysoké školy jen zlomek populace. Pokud ti dnešní špičkoví studenti nejsou lepší, než byla špička v minulosti. Já myslím, že jsou.
• […] Sám vnímám, že vědců je moc a často dělají kraviny. Jednou to vyústí ve ztrátu důvěry. Věda je tak propojená s ekonomikou, že jakákoliv krize ekonomických a politických systémů ji zasáhne. Opět stojíme na rozcestí a myslím, že během několika let dojde k nějakému druhu kolapsu či proměny vědy, takže je fér o věci začít uvažovat. Když se však vědcům začíná sahat na peníze nebo zaměstnání, jsou hysteričtí a vynalézaví, takže reakce na článek mohou být velmi rafinované. V lepším případě by článek mohl být bombou hozenou do zátoky plné vědců, v horším případě to zneužije nějaký politik, který bude chtít převést peníze z vědy někam jinam, navrhuji uveřejnit.
• Mně se článek prof. Tomášky líbí. Neznamená to, že se vším souhlasím, ale myslím, že je celkem důležité na toto téma začít diskutovat. Osobně jsem se snažila už několikrát zavést řeč na omezení nesmyslného počtu nedůležitých článků, ale vždy jsem měla pocit, že to obecně mí kolegové nevnímají jako problém, který by bylo potřeba řešit. Tento článek hezky popisuje situaci a může nastartovat nějakou diskusi. Zároveň si myslím, že není špatné, když Vesmír poskytne platformu pro takovou diskusi. Nelze ovšem očekávat, že by článek přinesl nějaké řešení dané situace. Jen konec textu mi připadá trošku slabý. Nejsem si úplně jistá, jestli to autor nemyslí ironicky. Kdyby pracoval na mém pracovišti, tak by to určitě ironicky myslel.
• Ta druhá polovina se zaměřuje na specifické slovenské problémy, které sice v českém vědeckém prostředí existují také, ale myslím, že nejsou tak výrazné.

Závěr vnitroredakční diskuse je, že alespoň pro část čtenářské obce Vesmíru jsou tyto otázky důležité. V diskusi budeme pokračovat na webových stránkách Vesmíru. Tamtéž rovněž zveřejňujeme plnou verzi textu Lubomíra Tomášky se všemi odkazy a poznámkami.