Aktuality

Proč je perla Namibie velká

Jiří Kunert | 5. 8. 1999 | Vesmír 78, 477, 1999/8

Vysvětlení neobvyklých rozměrů je zřejmě ve způsobu výživy. Jako mnohé jiné sirné bakterie získává perla Namibie energii oxidací sulfidů na síru...

Di Bellova italská aféra

Vratislav Schreiber | 5. 8. 1999 | Vesmír 78, 477, 1999/8

Pětaosmdesátiletý penzionovaný profesor Di Bella dostal nápad, jak by mohl zbohatnout. Vymyslel směs somatostatinu, melatoninu, vitaminů a trošky...

Dvě mouchy jednou ranou: umělé prvky číslo 118 a 116

Ivan Boháček | 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 413, 1999/7

se podařilo připravit fyzikům Lawrencovy berkeleyské státní laboratoře v Kalifornii krátce poté, co v Dubně úspěšně připravili prvek s atomovým...

Selhává grantová agentura, když hodnotný projekt nedostane grant?

Ivan Boháček | 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 413, 1999/7

Nositel Nobelovy ceny Luis W. Alvarez je znám mezi laiky spíše svou hypotézou, že vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let způsobil střet Země...

Proti pampeliškám

Ivan Boháček | 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7

Na jaře mnozí zahrádkáři rozpráší na metr čtvereční půdy daleko více herbicidů než zemědělci. David Tilman se svými spolupracovníky z Minnesotské...

Zpětná vazba

Ivan Boháček | 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7

17. dubna otiskl britský týdeník pro vědu New Scientist zprávu o tom, že „pravidlený sex prý pomáhá proti nachlazení a chřipce“ (citujeme Duben ve...

Math1 – gen pro vláskové buňky

Ivan Boháček | 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7

Vnitřní ucho savců obsahuje kochleu a vestibulum odpovědné za slyšení i za udržování rovnováhy (viz např. obrázek). Epitel těchto ústrojí obsahuje...

Pozor na danajské dary?

Ivan Boháček | 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7

Němečtí fyzikové by rádi nahradili svůj zdroj synchrotronového záření BESSY-1 novějším modelem BESSY­2. Nabízejí tudíž původní zařízení, které má...

Kamufláž chaperoniny

Ivan Boháček | 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7

Mnoho virů je mezi rostlinami šířeno slinami hmyzu sajícího rostlinné šťávy. To však je poměrně nejistá záležitost, a tak některé viry vyvinuly...

Světelný receptor času

Radka Storchová | 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 415, 1999/7

Mnoho fyziologických procesů v našem těle (spánek, produkce některých hormonů – např. melatoninu – změna teploty a další) je řízeno cirkadiánními...