Proti pampeliškám
| 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7
Na jaře mnozí zahrádkáři rozpráší na metr čtvereční půdy daleko více herbicidů než zemědělci. David Tilman se svými spolupracovníky z Minnesotské univerzity si povšiml, že Achillovu patu některých druhů plevele (např. pampelišek) může tvořit vysoká potřeba draslíku. Takže tam, kde se pěstují rostliny s nízkou spotřebou draslíku, by proti některým plevelům postačilo, kdyby se nepoužívala hnojiva obsahující draslík?
Science 284, 1249–1251, 1999
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [404,92 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 
Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...