Proti pampeliškám
| 5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7
Na jaře mnozí zahrádkáři rozpráší na metr čtvereční půdy daleko více herbicidů než zemědělci. David Tilman se svými spolupracovníky z Minnesotské univerzity si povšiml, že Achillovu patu některých druhů plevele (např. pampelišek) může tvořit vysoká potřeba draslíku. Takže tam, kde se pěstují rostliny s nízkou spotřebou draslíku, by proti některým plevelům postačilo, kdyby se nepoužívala hnojiva obsahující draslík?
Science 284, 1249–1251, 1999
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [404,92 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...