Kamufláž chaperoniny

Mnoho virů je mezi rostlinami šířeno slinami hmyzu sajícího rostlinné šťávy. To však je poměrně nejistá záležitost, a tak některé viry vyvinuly propracovaný mechanizmus, jak zvýšit šanci přenosu. Virus TYLC (způsobující kadeřavost a žloutnutí listů rajčat) je přenášen molicí Bemisia tabaci. Virové částice projdou z trávicí trubice molice do tělní tekutiny (hemolymfy), odkud se dostanou do slinné žlázy a z ní na další rostliny. Na rozdíl od jiných virů, které ke svému šíření používají jen ústní otvor nebo sosák hmyzu, se tak molice Bemisia tabaci může stát infekční na celý zbytek svého života, což zvyšuje pravděpodobnost přenosu infekce. Průchod hmyzem je však pro virus nebezpečný. Enzymy hemolymfy virovou částici degradují. V této chvíli však přichází na scénu bakterie Buchnera, která žije v některých buňkách hmyzího těla (v mycetocytech). Tyto bakterie produkují velké množství proteinu označovaného GroEL, který se dostává i do tělní tekutiny. GroEL je chaperonin, jenž navázáním na virovou částici pozmění její konformaci a tím pomáhá zabránit její degradaci. Virus „svinutých bramborových listů“ používá téměř stejnou strategii, jenom místo molic jej přenášejí mšice, které rovněž „obývají“ bakterie Buchnera. U obou virů se musel tento obranný mechanizmus vyvinout nezávisle, neboť zmíněné viry se velice liší.

Virology 256, 75–84, 1999

Nature 399, 415, 1999