Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Kamufláž chaperoniny

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 414, 1999/7

Mnoho virů je mezi rostlinami šířeno slinami hmyzu sajícího rostlinné šťávy. To však je poměrně nejistá záležitost, a tak některé viry vyvinuly propracovaný mechanizmus, jak zvýšit šanci přenosu. Virus TYLC (způsobující kadeřavost a žloutnutí listů rajčat) je přenášen molicí Bemisia tabaci. Virové částice projdou z trávicí trubice molice do tělní tekutiny (hemolymfy), odkud se dostanou do slinné žlázy a z ní na další rostliny. Na rozdíl od jiných virů, které ke svému šíření používají jen ústní otvor nebo sosák hmyzu, se tak molice Bemisia tabaci může stát infekční na celý zbytek svého života, což zvyšuje pravděpodobnost přenosu infekce. Průchod hmyzem je však pro virus nebezpečný. Enzymy hemolymfy virovou částici degradují. V této chvíli však přichází na scénu bakterie Buchnera, která žije v některých buňkách hmyzího těla (v mycetocytech). Tyto bakterie produkují velké množství proteinu označovaného GroEL, který se dostává i do tělní tekutiny. GroEL je chaperonin, jenž navázáním na virovou částici pozmění její konformaci a tím pomáhá zabránit její degradaci. Virus „svinutých bramborových listů“ používá téměř stejnou strategii, jenom místo molic jej přenášejí mšice, které rovněž „obývají“ bakterie Buchnera. U obou virů se musel tento obranný mechanizmus vyvinout nezávisle, neboť zmíněné viry se velice liší.

Virology 256, 75–84, 1999

Nature 399, 415, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....