Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Opomíjená uhlíková past

 |  23. 1. 2017
 |  Téma: Koloběhy

Lesy, půda, oceány… Některé pasti, v nichž se dlouhodobě ukládá uhlík, a tím se snižuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jsou dobře známy. Ale malta a beton? Nová studie odhaluje jejich dosud podceňovanou roli v koloběhu uhlíku. Stavební materiály obsahující cement průběžně „nasávají“ CO2 z atmosféry jako houba.

Než začneme pět ódy na cement coby účinný pohlcovač oxidu uhličitého, je důležité zasadit příběh do kontextu. Při výrobě cementu se nejprve velké množství CO2 do atmosféry uvolní, teprve poté ho materiál začne opět pohlcovat a nezanedbatelnou část emisí z výroby „si vezme“ zpět: asi 43 %.

Zatímco Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) vypracoval metodiku kvantifikace emisí CO2 vznikajících při výrobě cementu a pracuje s nimi ve svých modelech, množství plynu pohlceného cementovými materiály během jejich stárnutí v úvahu nebere. Mezinárodní studie publikovaná v časopise Nature Geoscience toto opominutí napravila a dopočítala se překvapivě vysokých čísel (Xi F. et al., 2016, DOI: 10.1038/ngeo2840).

Emise při výrobě…

Důležitou součástí výroby cementu je pálení vápence (kalcinace) s jílem, případně křemičitým pískem, struskou a dalšími materiály bohatými na oxidy křemíku, hliníku a železa (např. u portlandského cementu především SiO2, Al2O3 a Fe2O3). Z uhličitanu vápenatého vzniká oxid vápenatý (pálené vápno) a oxid uhličitý:

CaCO3 → CaO + CO2

Množství takto vzniklého oxidu uhličitého není podle výše zmíněné studie zanedbatelné. V období mezi roky 1930 a 2013 se kalcinací uvolnilo do atmosféry 38,2 gigatun CO2. V roce 2013 se výroba cementu postarala o 5 % všech emisí CO2 z průmyslu a dopravy.

…a zpětná absorpce

Cement po smíchání s vodou hydratuje a jeho složky začínají krystalizovat, beton (či jiný na cementu založený stavební materiál) tuhne a tvrdne. Následují dlouhé roky stárnutí, během nichž je oxid uhličitý z atmosféry fyzikálními a chemickými procesy pomalu opět zabudováván do struktury materiálu.

Technologové mluví o karbonataci betonu. Jev je jim dlouhodobě znám, protože je s ním spojena degradace materiálu, jen dosud nikoho nenapadlo spočítat, kolik skleníkového plynu se takto v cementových stavebních materiálech váže.

Autoři odhadují, že v roce 2013 cement pohltil 2,5 % ročních emisí CO2 z průmyslu a dopravy.

Oxid uhličitý proniká difúzí do pórů v betonu, maltě či omítce a zapojuje se tam do chemických reakcí, které postupují stále do větší hloubky. Nejvýznamnější je reakce s hydroxidem vápenatým za vzniku uhličitanu vápenatého a vody:

Ca(OH)2  + CO2 → CaCO3 + H2O

Oxid uhličitý reaguje v menší míře i s dalšími látkami vzniklými hydratací cementu (hydroxidy sodným a draselným, křemičitany, hlinitany).

Díky neutralizaci hydroxidových iontů oxidem uhličitým postupně klesá pH z >12 na hodnoty okolo 8. Pokles pH vede v železobetonu k rozpadu vrstvičky oxidů železa na povrchu výztuže, která se tak depasivuje a může začít korodovat.

Cestu zpět si našlo 43 % emisí

Mezinárodní tým, který se na nové studii podílel, zpracoval globální data z let 1930 až 2013 o cementových materiálech během jejich celého životního cyklu od výroby cementu přes fungování ve stavebnictví po demolici a druhotné využití stavební suti.

V modelu jsou zohledněny jednotlivé způsoby využití cementu, poměr objemu a plochy povrchu, který je v kontaktu s atmosférou, ale také koncentrace CO2 v jednotlivých regionech a další rozdíly. Například průměrná trvanlivost betonových staveb je 35 až 70 let – záleží na typu budovy i na místních podmínkách. V Číně je kratší než v Evropě nebo v USA.

Model ukázal, že mezi roky 1930 a 2013 cementové materiály pohltily asi 4,5 gigatuny uhlíku, což odpovídá 43 % emisí CO2 uvolněných ve stejném období při výrobě cementu (bez započítání fosilních paliv, která při tom byla spálena).

Roční množství pohlceného uhlíku přitom roste spolu s množstvím použitého cementu. V roce 1998 to bylo 0,1 gigatuny, v roce 2013 už 0,25 gigatuny. Mezi roky 1990 a 2013 roční objem pohlceného plynu rostl meziročně v průměru o 5,8 %, zatímco emise z výroby cementu ve stejném období meziročně rostly „jen“ o 5,4 %.

Autoři odhadují, že v roce 2013 cement pohltil 2,5 % ročních emisí CO2 z průmyslu a dopravy.

Před rokem 1982 zachycoval většinu emisí cement v Evropě a USA, potom se poměry začaly vyrovnávat a od roku 1994 dominuje Čína.

Nejúčinnějším pohlcovačem oxidu uhličitého je cement v omítkách a v maltě, protože má největší povrch, a tedy i nejlepší kontakt s atmosférou. Pohltí více emisí než cement v betonu, přestože ten se na celkové spotřebě cementu podílí ze 70 %.

Zatímco emise jsou při výrobě cementu uvolněny skokově, zpětné pohlcování je proces trvající dlouhé roky. Asi 14 % oxidu uhličitého je pohlceno materiálem starším než deset let a 25 % materiálem starším než pět let.

 

TÉMA MĚSÍCE: Koloběhy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Chvála opakování

Oběhy, cykly, pulsy, kmity, okruhy, smyčky hrají v běhu světa větší roli, než se zdá.

Vývoj společnosti a cyklické vnímání časuuzamčeno

Vnímání cyklicity, toho, že se určité fenomény jakoby vracejí v čase a svým způsobem opakují, je doložitelné, až kam sahají písemné památky, a tedy...

Cykly, koloběhy, …

Podle Slovníku spisovného jazyka českého je cyklus buď tematicky spjatý soubor duševních výtvorů tvořících vyšší celek, nebo pravidelně se...

Ten, co nosil kloboukuzamčeno

Vedle kořistníků do Afriky přijížděli i lidé, kteří dobře viděli a chápali místní problémy. Kromě toho, že zaznamenali tamní způsob života, dnes...

„Potížista“ dusíkuzamčeno

Naše lesy byly a stále jsou vystaveny celé řadě stresových faktorů, jako jsou např. klimatická změna, imisní zátěž či přemnožení škůdců. Podařilo...

Vlny úpadku a vzestupu hospodářstvíuzamčeno

Ekonomické cykly si intuitivně spojujeme teprve s moderním trhem a průmyslovou společností, přitom jsou tak staré jako lidstvo samo. To ovšem...

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...