Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Vlny úpadku a vzestupu hospodářství

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 26, 2017/1
 |  Téma: Koloběhy

Ekonomické cykly si intuitivně spojujeme teprve s moderním trhem a průmyslovou společností, přitom jsou tak staré jako lidstvo samo. To ovšem neznamená, že by krize vznikaly v průběhu dějin ze stále stejných příčin.

Předmoderní ekonomiku, jejíž fundament tvořila technologicky nerozvinutá zemědělská malovýroba, ohrožovaly především klimatické výkyvy. Navzdory mnohdy fatálním důsledkům takových změn pro obyvatelstvo stěží nalezneme v odborné literatuře před pozdním 18. stoletím pokusy o teoretické uchopení krizí a hospodářského cyklu. Teprve s nástupem moderního modelu ekonomického systému, vzešlého z první průmyslové revoluce, se objevily samotné podmínky možnosti existence ekonomické krize tak, jak si ji představujeme dnes.

Nemožnost propuknutí krize

V merkantilistické literatuře raného novověku maximálně nalezneme rozličná doporučení, jak vést domácí hospodářství i národní ekonomiku v obdobích cyklického nedostatku. Ostatně ani klasická politická ekonomie, jež se začala formovat na britských ostrovech v posledních dekádách „století rozumu“, pro ekonomické cykly neměla valného pochopení. Tím, jak osvícenské myšlení o společnosti bylo ovládáno inspiracemi převzatými z úspěšně se rozvíjejících přírodních věd, ovládla ekonomickou teorii z newtonovské fyziky převzatá představa možnosti existence systémové rovnováhy. Tu posléze stvrdil Jean Baptiste Say formulací zákona trhů, že nabídka vždy nutně vytvoří objemem odpovídající poptávku. Nadvýroba zboží, typický rys moderních cyklických krizí, se sice i podle Sayovy teorie mohla reálně objevit, ale nevyplývala ze strukturálních charakteristik ekonomiky, nýbrž ryze ze subjektivních příčin: výrobci neznali dostatečně trhy, pro které vyrábějí, a proto vyrobili zboží, pro něž nebyl dostatečný odbyt.

Takové subjektivistické chápání krize z nadvýroby mělo pochopitelně důsledky i pro porozumění nezaměstnanosti. Dělníci byli nezaměstnaní ze subjektivního selhání buď výrobce, který neznal trhy, zkrachoval a oni ztratili práci, pak se ovšem jednalo jen o dočasnou frikční nezaměstnanost, nebo z důvodu selhání svého, protože jsou ovládáni leností. Víra v tendenci trhu automaticky se navracet k rovnováze ve spojení s tímto přesvědčením vystavovala každého, kdo delší dobu nepracoval, podezření, že se mu jednoduše pracovat nechce. V tomto myšlenkovém kontextu jsou pak srozumitelné razantní zásahy státní moci v 19. století proti nezaměstnaným, jako byly třeba rakouské protitulácké zákony z let 1873 a 1885 nebo anglické nové chudinské zákonodárství z roku 1834, jež jako jedinou formu veřejné podpory připouštělo práci v donucovací pracovně (tzv. workhousu). Společenské uznání nedobrovolné delší nezaměstnanosti přišlo teprve poté, kdy s její existencí Evropa získala dostatečně silnou zkušenost – tu přinesla velká hospodářská krize po roce 1873, táhnoucí se až hluboko do osmdesátých let.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Koloběhy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie

O autorovi

Jakub Rákosník

Doc. PhDr. JUDr. Jakub Rákosník, Ph.D., (*1977) je zaměstnán na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Univerzitě Jana Amose Komenského Praha. Věnuje se moderním hospodářským a sociálním dějinám. Své publikované monografie a časopisecké studie věnoval především problematice komparativních dějin sociálních států, velké hospodářské krizi a dějinám dělnického hnutí.
Rákosník Jakub

Další články k tématu

Cykly, koloběhy, …

Podle Slovníku spisovného jazyka českého je cyklus buď tematicky spjatý soubor duševních výtvorů tvořících vyšší celek, nebo pravidelně se...

Vývoj společnosti a cyklické vnímání časuuzamčeno

Vnímání cyklicity, toho, že se určité fenomény jakoby vracejí v čase a svým způsobem opakují, je doložitelné, až kam sahají písemné památky, a tedy...

Ten, co nosil kloboukuzamčeno

Vedle kořistníků do Afriky přijížděli i lidé, kteří dobře viděli a chápali místní problémy. Kromě toho, že zaznamenali tamní způsob života, dnes...

„Potížista“ dusíkuzamčeno

Naše lesy byly a stále jsou vystaveny celé řadě stresových faktorů, jako jsou např. klimatická změna, imisní zátěž či přemnožení škůdců. Podařilo...

Opomíjená uhlíková past

Lesy, půda, oceány… Některé pasti, v nichž se dlouhodobě ukládá uhlík, a tím se snižuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jsou dobře...

Chvála opakování

Oběhy, cykly, pulsy, kmity, okruhy, smyčky hrají v běhu světa větší roli, než se zdá.

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné