Aktuální číslo:

Ten, co nosil klobouk

Zemědělský cyklus Ovambů v dobových souvislostech

| 9. 1. 2017

| Vesmír 96, 30, 2017/1

Vedle kořistníků do Afriky přijížděli i lidé, kteří dobře viděli a chápali místní problémy. Kromě toho, že zaznamenali tamní způsob života, dnes již mnohde zaniklý, dokázali i pomáhat. Zemědělský cyklus Ovambů, který se stal předlohou pro titulní stranu tohoto vydání Vesmíru, pochází z finské misiie na severu Namibie. Namibijská republika má rozlohu 824 292 km² a něco málo přes 2,2 milionu obyvatel (je 2,5× větší než Finsko, ale má 2,5× méně obyvatel). Podstatnou část území tvoří poušť.

Ovambové (též Owambo, Aawambo, Ambo, Ovawambo) dnes žijí na severu Namibie a jihu Angoly. Do těchto končin přišli někdy v 15. století z oblasti dnešní Zambie. Jejich řeč patří k bantuským nigero-konžským jazykům a existuje mnoho dialektů s mnoha názvy. Ovambové jsou usedlí hospodáři a jejich zemědělství je úzce závislé na vodě, kterou do této oblasti přivádí ze severu řeka Kunene (Cunene) a její přítoky. Základní potraviny poskytují dochan, proso a čirok. Dále to jsou různé boby, podzemnice olejná a dýně. Dochan (Pennisetum glaucum) pochází asi z horkých oblastí Afriky, proso (Panicum miliaceum) se do Afriky dostalo zřejmě z Asie, snad z Číny, a patří k nejstarším obilninám, které člověk pěstuje. Čirok (Sorgum vulgare) přišel pravděpodobně z Etiopie. Arašídy – podzemnice olejná (Arachis hypogaea) je luštěnina s původem v Jižní Americe, nejstarší archeologické nálezy jsou z Peru z doby před 7600 lety. Hospodářství Ovambů se točí kolem chovu dobytka a drůbeže.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup

Jsem návštěvník

Chci si přečíst celé číslo

Přihlásit →

Odemknout článek (33 Kč) →

Odemknout číslo 2017/1 (84 Kč) →

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →

TÉMA MĚSÍCE: Koloběhy

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

RUBRIKA: Hlavní články

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.

články autora

Další články k tématu

Chvála opakování

František Houdek

Oběhy, cykly, pulsy, kmity, okruhy, smyčky hrají v běhu světa větší roli, než se zdá.

Opomíjená uhlíková past

Ondřej Vrtiška

Lesy, půda, oceány… Některé pasti, v nichž se dlouhodobě ukládá uhlík, a tím se snižuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jsou dobře...

Vývoj společnosti a cyklické vnímání času

Miroslav Bárta

Vnímání cyklicity, toho, že se určité fenomény jakoby vracejí v čase a svým způsobem opakují, je doložitelné, až kam sahají písemné památky, a tedy...