i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Ten, co nosil klobouk

Zemědělský cyklus Ovambů v dobových souvislostech
 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 30, 2017/1
 |  Téma: Koloběhy

Vedle kořistníků do Afriky přijížděli i lidé, kteří dobře viděli a chápali místní problémy. Kromě toho, že zaznamenali tamní způsob života, dnes již mnohde zaniklý, dokázali i pomáhat. Zemědělský cyklus Ovambů, který se stal předlohou pro titulní stranu tohoto vydání Vesmíru, pochází z finské misiie na severu Namibie. Namibijská republika má rozlohu 824 292 km² a něco málo přes 2,2 milionu obyvatel (je 2,5× větší než Finsko, ale má 2,5× méně obyvatel). Podstatnou část území tvoří poušť.

Ovambové (též Owambo, Aawambo, Ambo, Ovawambo) dnes žijí na severu Namibie a jihu Angoly. Do těchto končin přišli někdy v 15. století z oblasti dnešní Zambie. Jejich řeč patří k bantuským nigero-konžským jazykům a existuje mnoho dialektů s mnoha názvy. Ovambové jsou usedlí hospodáři a jejich zemědělství je úzce závislé na vodě, kterou do této oblasti přivádí ze severu řeka Kunene (Cunene) a její přítoky. Základní potraviny poskytují dochan, proso a čirok. Dále to jsou různé boby, podzemnice olejná a dýně. Dochan (Pennisetum glaucum) pochází asi z horkých oblastí Afriky, proso (Panicum miliaceum) se do Afriky dostalo zřejmě z Asie, snad z Číny, a patří k nejstarším obilninám, které člověk pěstuje. Čirok (Sorgum vulgare) přišel pravděpodobně z Etiopie. Arašídy – podzemnice olejná (Arachis hypogaea) je luštěnina s původem v Jižní Americe, nejstarší archeologické nálezy jsou z Peru z doby před 7600 lety. Hospodářství Ovambů se točí kolem chovu dobytka a drůbeže.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Koloběhy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Další články k tématu

Opomíjená uhlíková past

Lesy, půda, oceány… Některé pasti, v nichž se dlouhodobě ukládá uhlík, a tím se snižuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jsou dobře...

Chvála opakování

Oběhy, cykly, pulsy, kmity, okruhy, smyčky hrají v běhu světa větší roli, než se zdá.

Vývoj společnosti a cyklické vnímání časuuzamčeno

Vnímání cyklicity, toho, že se určité fenomény jakoby vracejí v čase a svým způsobem opakují, je doložitelné, až kam sahají písemné památky, a tedy...

Cykly, koloběhy, …

Podle Slovníku spisovného jazyka českého je cyklus buď tematicky spjatý soubor duševních výtvorů tvořících vyšší celek, nebo pravidelně se...

„Potížista“ dusíkuzamčeno

Naše lesy byly a stále jsou vystaveny celé řadě stresových faktorů, jako jsou např. klimatická změna, imisní zátěž či přemnožení škůdců. Podařilo...

Vlny úpadku a vzestupu hospodářstvíuzamčeno

Ekonomické cykly si intuitivně spojujeme teprve s moderním trhem a průmyslovou společností, přitom jsou tak staré jako lidstvo samo. To ovšem...

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...