i

Obrazem: Ať víte, s kým se koupete

 |  28. 7. 2014
 |  Téma: Voda

Voda českých rybníků, přehrad, řek, potoků a tůní vypadá na podložním sklíčku mikroskopu trochu jinak než při pohledu ze břehu. A protože většina z nás se na procházku k vodě dostane mnohem častěji než k dobrému mikroskopu, pokusíme se tuto disproporci trochu napravit.

Série snímků pořízených povětšinou optickým nebo elektronovým mikroskopem nemá ambici představit život v českých vodách v jeho úplnosti. Na to by musela být podstatně rozsáhlejší. Má jen nabídnout jiný pohled na prostředí zdánlivě tak dobře známé. Ukázat, že vodní organismy se neomezují na kapra a plotici. Že „vodní vši“ se nejen nepodobají skutečným vším, ale ani jedna druhé. A že vodní květ sice působí nevábně a koupat se v něm není radno, ale se změnou měřítka se promění k nepoznání…

Fotografie korýšů, hmyzu, vířníků, řas a sinic poskytli Jan Fott a Petr Jan Juračka z katedry ekologie PřF UK, Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu AV ČR a František Weyda z Entomologického ústavu AV ČR. Z velké části jsou i autory textů pod snímky.

„Zkažená voda“

Niphargus je jedním z hrdinů knihy Otakara Štěrby Pramen života (Panorama 1986), z níž na jiném místě citujeme historku o neméně pozoruhodné Bathynelle. Letní dvojčíslo Vesmíru přináší rozhovor s Otakarem Štěrbou o říční krajině.

Ukázka z knihy Pramen života:

Když jsem nastoupil zaměstnání v krajské hygienické stanici v Ostravě, hned v prvním týdnu tam přišla babička, držela v ruce hrnek a třaslavým hlasem zvěstovala, že má zkaženou studnu, protože z ní vypumpovala to hrozné zvíře, nyní uzavřené hrnku.

Byl to samozřejmě Niphargus. „Babičko,“ povídám, „toto zvíře žije jenom v těch nejlepších podzemních vodách. Máte ohromné štěstí, že žije i ve vaší studni, protože teď máte jistotu, že pijete bezvadnou vodu.“ Nevěřila. Chtěla studnu bez hnusných tvorů. Pokusil jsem se objektivně zhodnotit estetickou stránku blešivce a musel jsem dát babičce za pravdu. Už na první pohled není nijak vábný. Je podezřele bledý, dost veliký, abychom ho pocítili na jazyku, zezadu mu trčí štětinaté nohy a mrská sebou. Kdybych babičku posadil k mikroskopu a ukázal jí, co všechno v její studni žije, asi by se z ní už nikdy nenapila. Žijí tam bičíkovci, krytenky, slunivky, nálevníci, drobní červíci, a také jiní korýši než Niphargus, samozřejmě i bakterie a našli bychom tam i jiné organismy. Ale všechna ta havěť tam žije v malých počtech, takže ji vypijeme jen nepatrně, a za druhé nic z toho spolku není za normálních okolností škodlivé.

V každé pitné vodě jsou organismy (po dezinfekci ovšem většinou již mrtvé), ať voda pochází z podzemí nebo z povrchových zdrojů. Mnoho vědeckých prací dokonce popisuje živočichy právě z městských vodovodů.

ČTĚTE TAKÉ: Kdo chce žít v loužích, musí žít rychle (Článek obsahuje i film o životě v loužích, jehož spoluautorem je František Weyda.)

TÉMA MĚSÍCE: Voda
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Struktura a anomálie vody

Voda vykazuje překvapující řadu fyzikálních vlastností, některé zjevně jedinečné, které slouží k definici její neobvyklé „osobnosti“.F. H....

I PITNÁ VODA MŮŽE ŠKODIT

Co do hmotnosti je dospělý člověk ze dvou třetin voda. Kdybychom to však vzali na počet molekul, pak jsme „skoro samá voda“, protože přes 99,5 % z...

Voda virtuální, přesto skutečná

Kolik virtuální vody je obsaženo v potravinách a výrobcích, které kupujete? A jaká je vaše vodní stopa? Napadlo vás někdy, že spotřebováváte nejen...

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné