Obrazem: Ať víte, s kým se koupete

Voda českých rybníků, přehrad, řek, potoků a tůní vypadá na podložním sklíčku mikroskopu trochu jinak než při pohledu ze břehu. A protože většina z nás se na procházku k vodě dostane mnohem častěji než k dobrému mikroskopu, pokusíme se tuto disproporci trochu napravit.

Série snímků pořízených povětšinou optickým nebo elektronovým mikroskopem nemá ambici představit život v českých vodách v jeho úplnosti. Na to by musela být podstatně rozsáhlejší. Má jen nabídnout jiný pohled na prostředí zdánlivě tak dobře známé. Ukázat, že vodní organismy se neomezují na kapra a plotici. Že „vodní vši“ se nejen nepodobají skutečným vším, ale ani jedna druhé. A že vodní květ sice působí nevábně a koupat se v něm není radno, ale se změnou měřítka se promění k nepoznání…

Fotografie korýšů, hmyzu, vířníků, řas a sinic poskytli Jan Fott a Petr Jan Juračka z katedry ekologie PřF UK, Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu AV ČR a František Weyda z Entomologického ústavu AV ČR. Z velké části jsou i autory textů pod snímky.

„Zkažená voda“

Niphargus je jedním z hrdinů knihy Otakara Štěrby Pramen života (Panorama 1986), z níž na jiném místě citujeme historku o neméně pozoruhodné Bathynelle. Letní dvojčíslo Vesmíru přináší rozhovor s Otakarem Štěrbou o říční krajině.

Ukázka z knihy Pramen života:

Když jsem nastoupil zaměstnání v krajské hygienické stanici v Ostravě, hned v prvním týdnu tam přišla babička, držela v ruce hrnek a třaslavým hlasem zvěstovala, že má zkaženou studnu, protože z ní vypumpovala to hrozné zvíře, nyní uzavřené hrnku.

Byl to samozřejmě Niphargus. „Babičko,“ povídám, „toto zvíře žije jenom v těch nejlepších podzemních vodách. Máte ohromné štěstí, že žije i ve vaší studni, protože teď máte jistotu, že pijete bezvadnou vodu.“ Nevěřila. Chtěla studnu bez hnusných tvorů. Pokusil jsem se objektivně zhodnotit estetickou stránku blešivce a musel jsem dát babičce za pravdu. Už na první pohled není nijak vábný. Je podezřele bledý, dost veliký, abychom ho pocítili na jazyku, zezadu mu trčí štětinaté nohy a mrská sebou. Kdybych babičku posadil k mikroskopu a ukázal jí, co všechno v její studni žije, asi by se z ní už nikdy nenapila. Žijí tam bičíkovci, krytenky, slunivky, nálevníci, drobní červíci, a také jiní korýši než Niphargus, samozřejmě i bakterie a našli bychom tam i jiné organismy. Ale všechna ta havěť tam žije v malých počtech, takže ji vypijeme jen nepatrně, a za druhé nic z toho spolku není za normálních okolností škodlivé.

V každé pitné vodě jsou organismy (po dezinfekci ovšem většinou již mrtvé), ať voda pochází z podzemí nebo z povrchových zdrojů. Mnoho vědeckých prací dokonce popisuje živočichy právě z městských vodovodů.

ČTĚTE TAKÉ: Kdo chce žít v loužích, musí žít rychle (Článek obsahuje i film o životě v loužích, jehož spoluautorem je František Weyda.)