i

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Obrazem: Ať víte, s kým se koupete

 |  28. 7. 2014
 |  Téma: Voda

Voda českých rybníků, přehrad, řek, potoků a tůní vypadá na podložním sklíčku mikroskopu trochu jinak než při pohledu ze břehu. A protože většina z nás se na procházku k vodě dostane mnohem častěji než k dobrému mikroskopu, pokusíme se tuto disproporci trochu napravit.

Série snímků pořízených povětšinou optickým nebo elektronovým mikroskopem nemá ambici představit život v českých vodách v jeho úplnosti. Na to by musela být podstatně rozsáhlejší. Má jen nabídnout jiný pohled na prostředí zdánlivě tak dobře známé. Ukázat, že vodní organismy se neomezují na kapra a plotici. Že „vodní vši“ se nejen nepodobají skutečným vším, ale ani jedna druhé. A že vodní květ sice působí nevábně a koupat se v něm není radno, ale se změnou měřítka se promění k nepoznání…

Fotografie korýšů, hmyzu, vířníků, řas a sinic poskytli Jan Fott a Petr Jan Juračka z katedry ekologie PřF UK, Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu AV ČR a František Weyda z Entomologického ústavu AV ČR. Z velké části jsou i autory textů pod snímky.

„Zkažená voda“

Niphargus je jedním z hrdinů knihy Otakara Štěrby Pramen života (Panorama 1986), z níž na jiném místě citujeme historku o neméně pozoruhodné Bathynelle. Letní dvojčíslo Vesmíru přináší rozhovor s Otakarem Štěrbou o říční krajině.

Ukázka z knihy Pramen života:

Když jsem nastoupil zaměstnání v krajské hygienické stanici v Ostravě, hned v prvním týdnu tam přišla babička, držela v ruce hrnek a třaslavým hlasem zvěstovala, že má zkaženou studnu, protože z ní vypumpovala to hrozné zvíře, nyní uzavřené hrnku.

Byl to samozřejmě Niphargus. „Babičko,“ povídám, „toto zvíře žije jenom v těch nejlepších podzemních vodách. Máte ohromné štěstí, že žije i ve vaší studni, protože teď máte jistotu, že pijete bezvadnou vodu.“ Nevěřila. Chtěla studnu bez hnusných tvorů. Pokusil jsem se objektivně zhodnotit estetickou stránku blešivce a musel jsem dát babičce za pravdu. Už na první pohled není nijak vábný. Je podezřele bledý, dost veliký, abychom ho pocítili na jazyku, zezadu mu trčí štětinaté nohy a mrská sebou. Kdybych babičku posadil k mikroskopu a ukázal jí, co všechno v její studni žije, asi by se z ní už nikdy nenapila. Žijí tam bičíkovci, krytenky, slunivky, nálevníci, drobní červíci, a také jiní korýši než Niphargus, samozřejmě i bakterie a našli bychom tam i jiné organismy. Ale všechna ta havěť tam žije v malých počtech, takže ji vypijeme jen nepatrně, a za druhé nic z toho spolku není za normálních okolností škodlivé.

V každé pitné vodě jsou organismy (po dezinfekci ovšem většinou již mrtvé), ať voda pochází z podzemí nebo z povrchových zdrojů. Mnoho vědeckých prací dokonce popisuje živočichy právě z městských vodovodů.

ČTĚTE TAKÉ: Kdo chce žít v loužích, musí žít rychle (Článek obsahuje i film o životě v loužích, jehož spoluautorem je František Weyda.)

TÉMA MĚSÍCE: Voda
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Hon na bathynellu

Knihy mají moc rozhodovat o životních osudech. Něco o tom vím. Nebýt knihy Otakara Štěrby Pramen života (Panorama, 1986), neobracel bych v dětství...

O čem mlčí ryby

Stavby přehrad byly vždy kontroverzním zásahem do krajiny. Ale člověk vodní nádrže dál ovlivňuje, bohužel často nepříznivě. Chceme-li se dozvědět,...

Nebezpečné vodní květy

Neuvěřitelná přizpůsobivost sinic kdysi umožnila vznik organické hmoty na Zemi. Dnes bychom se přebujelého vodního květu na rybnících a přehradách...

Varovné poselství studánek

Místům, kde z útrob země vyvěrá průzračná voda, je odpradávna přiřazována zázračná moc. Mnohé prameny, které lidé po staletí uctívali, ochraňovali...

Cesty k odmoření vod

Hnojiva, pesticidy, ale i běžná domácí chemie, kosmetika, léky. Tím vším lidé „obohacují“ vodu, aby se pak pracně snažili najít způsob, jak ji...

Struktura a anomálie vody

Voda vykazuje překvapující řadu fyzikálních vlastností, některé zjevně jedinečné, které slouží k definici její neobvyklé „osobnosti“.F. H....

I PITNÁ VODA MŮŽE ŠKODIT

Co do hmotnosti je dospělý člověk ze dvou třetin voda. Kdybychom to však vzali na počet molekul, pak jsme „skoro samá voda“, protože přes 99,5 % z...

Voda virtuální, přesto skutečná

Kolik virtuální vody je obsaženo v potravinách a výrobcích, které kupujete? A jaká je vaše vodní stopa? Napadlo vás někdy, že spotřebováváte nejen...

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...