Data bez barev

Jakou roli má v datové vizualizaci barva – a co se ukáže, když ji odstraníme? Černobílé provedení může být praktickou nutností, funkční strategií i estetickou volbou. Zároveň prověřuje, na čem skutečně stojí sdělení vizualizace a její srozumitelnost.

Pokud čtenář otevře téměř tisícistránkový Handbook of Data Visualization,¹⁾ rozsáhlou přehlídku možností, jak převádět data do vizuální podoby, narazí v jedné z prvních kapitol na poněkud paradoxní poznámku: „Z ekonomických důvodů zde mohl být otištěn jen omezený počet obrázků, a to pouze černobíle.“ Další vyobrazení i barevnou verzi publikace proto musí hledat na webu. O podobě, v jaké se informace dostane k příjemci, tedy nerozhodují jen data a záměr autora, ale stále také náklady na její reprodukci.

Na dnešních obrazovkách a displejích použití barev prakticky nezvyšuje náklady na zobrazení, datová vizualizace se však černobílého či obecně monochromatického provedení nevzdala. Někdy zůstává praktickou nutností, například kvůli tisku či vlastnostem zobrazovacího zařízení. Jindy se stává funkční strategií, která autora nutí vystačit si s jinými grafickými proměnnými.²⁾ Může být také estetickou volbou a součástí autorského stylu. Šrafy, výrazné linie a historizující typografie připomínají staré atlasy a rytiny, zatímco přesná geometrie, tenké linie a velké množství bílého prostoru působí současně, minimalisticky a technicky.

Pohled na vizualizaci bez barev může zároveň fungovat jako její zátěžová zkouška. Ukáže se, zda je její sdělení založeno na promyšlené vizuální struktuře, nebo především na barevném rozlišení. To ovšem neznamená, že dobrá vizualizace musí převod do černobílé podoby vždy přežít beze změny ani že je takové provedení automaticky lepší, čistší či přístupnější. Barva může být plnohodnotným a někdy obtížně nahraditelným nositelem informace. Černobílé provedení tudíž není pouhou nepřítomností barvy, ale změnou vizuálního jazyka. Otázka tedy nezní jen, zda lze data zobrazit bez barev, ale také co spolu s barvou z vizualizace mizí a co se v ní naopak může objevit.

1. Přírůstek obyvatel na tisíc obyvatel v okresech Česka (2024): a. barevná vizualizace, B. její mechanický převod do odstínů šedi, C. záměrně navržená verze v odstínech šedi, d. stejná verze jako u B doplněná strukturou a e. striktně bitonální provedení. Srovnání ukazuje rozdíl mezi odebráním barvy a novým rozdělením jejích informačních funkcí mezi jiné vyjadřovací prostředky.

Zdroj dat: ČSÚ 2025, ukázky Jan D. Bláha

Od barvy k černé a bílé

Černobílá vizualizace nemá pouze jednu podobu. Ukazuje to srovnání týchž dat v pěti variantách (obr. 1). První z nich byla navržena v barvě, která zde slouží jako jeden z nositelů informace. Ve druhém případě byla hotová barevná vizualizace jednoduchou operací převedena do odstínů šedi, jak tomu bývá při reprodukci na jednobarevných tiskárnách a kopírkách. Ostatní vlastnosti prvků zůstaly zachovány, nicméně některé původně odlišné barvy získaly podobnou světlost. Kategorie začaly splývat a část sdělení se vytratila. Problém tedy nespočívá v samotné absenci barvy, ale v tom, že vizualizace nadále spoléhá na vyjadřovací prostředek, který již čtenář nemá k dispozici.