i

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Jak si ochočit buňky

Buněčné kultury, kmenové buňky a tkáňové inženýrství
 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 154, 2023/3
 |  Téma: Růst

Buňka je elementární částicí lidského těla, logicky tak tvoří i základ oboru tkáňového inženýrství a regenerativní medicíny, které se snaží nahradit poškozené či nemocné tkáně a orgány.

V lidském organismu se nacházejí vysoce specializované buňky, například myocyty (svalové buňky), osteoblasty (kostní buňky), keratinocyty (pokožkové buňky), fibroblasty (buňky vazivové tkáně), neurony aj., které plní určitý účel. Nazýváme je buňky diferencované. Existují však také buněčné prekurzory, jež se dovedou dále vyvíjet v různé typy buněk. A právě ony mají v tkáňovém inženýrství velké slovo. Jsou to kmenové buňky, jejichž původ ovlivňuje, jakou tkáň z nich lze připravit. V tomto směru jsou „supermany“ totipotentní embryonální kmenové buňky, které dokážou vytvořit jakoukoliv tkáň organismu, respektive celého jedince. Jejich získávání a následné použití však představuje etický problém.

Proto se pracuje na využití dalších typů buněk, které je možné získat z dospělého jedince. Jsou to buňky pluripotentní, které již nabírají určitý směr diferenciace, ale stále mohou dát základ všem tkáním, jen nemohou sloužit k vytvoření nového organismu. Tento typ buněk by mohl být univerzálním zdrojem pro obnovu poškozených tkání, ale jejich získání je relativně komplikované.

Jednou z možností je přeprogramování genetické informace obyčejné dospělé buňky, například kožní (Vesmír 93, 139, 2014/3). Stále se však řeší bezpečnost jejich použití, existují obavy z nekontrolovaného růstu vedoucího ke vzniku nádorových tkání.

Jistou alternativou je využití buněk získaných po porodu z pupečníků, konkrétně z jeho části zvané Whartonův rosol. Aktuální studie popisují tyto buňky jako pluripotentní a zároveň i imunoprivilegované, to znamená, že by neměly vyvolávat imunitní odpověď a mohly by se tak použít univerzálně ve vztahu dárce-příjemce.

V omezené míře mají schopnost diferencovat i buňky multipotentní, které již jsou predisponované pro daný typ tkáně – krvetvorné buňky, měkké tkáně, kostní buňky ap. Tento typ buněk lze získat mnohem jednodušeji, například z kostní dřeně, tukové tkáně, kůže. Jejich použití jako buněk univerzálních je však omezeno na autologní použití. Dárce i příjemce může být jen tentýž jedinec (o typech kmenových buněk viz také vesmir.cz/kmenove_bunky).

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Růst
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Náhrady orgánů, Medicína

O autorovi

Roman Matějka

Doc. Ing. Roman Matějka, Ph.D., (*1986) vystudoval Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT. Zaměřuje se především na vývoj specializovaných automatizovaných kultivačních systémů pro dynamickou kultivaci buněk, decelularizaci tkání a 3D biotisk. Na FBMI ČVUT vede výzkumnou skupinu Bioreaktory pro tkáňové a orgánové náhrady.
Matějka Roman

Další články k tématu

Velký zázrak a tajemství růstu

Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Růst či nerůstuzamčeno

Ekonomický růst je jedním ze zásadních témat ekonomické vědy od jejích počátků. Můžeme za ně označit dílo skotského ekonoma Adama Smitha Pojednání...

(Ne)ukončený růst plazů

Jak je to s ukončeným a neukončeným růstem u živočichů? Proč nesouhlasíme s dosavadními definicemi a jak náš výzkum gekonů vyvrátil všeobecně...

Meze ekonomického růstu na planetě Zemi

V této rubrice obvykle zveřejňujeme zajímavé úryvky z dávné i méně dávné produkce Vesmíru a sledujeme vize autorů a proměny jejich tématu mezi...

Proč nemáme šest prstůuzamčeno

Vznik a vývoj končetiny u obratlovců je fascinující proces. Nebojím se označit jej za vysloveně tajemný. Ne snad proto, že bychom neměli ani...

S biostimulantem k lepšímu růstuuzamčeno

Růstový regulátor MTU brání rozpadu chlorofylu v listech pšenice, navíc chrání rostlinné buňky před oxidativním stresem.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...