i

Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Zemský povrch na mapách

 |  28. 2. 2022
 |  Vesmír 101, 164, 2022/3
 |  Téma: Povrch

Znázorňování zemského povrchu na mapách patřilo k náročným problémům kartografie během celé její historie a zůstalo jím i v současnosti. Doposud se nepodařilo najít univerzální metodu vyjádření povrchu, která by byla aplikovatelná na všech typech a druzích map. Netřeba to chápat jako nedostatek, ale naopak jako výzvu, která obohacuje kartografii o živý problém hledání nových přístupů.

Zemský povrch se na mapách znázorňuje buď jako hlavní téma, nebo jako podklad sloužící k topologickému určení hlavních prvků obsahu mapy. Výškopis (vyjádření výškových poměrů zemského povrchu) se v mapách používá pro vertikální orientaci a pro správnou představu uživatele o členitosti zemského povrchu. Z pohledu kartografie jde o soubor polohopisně znázorněných mapových znaků. Mezi prvky mapy je zemský povrch výjimečný největším počtem vyjadřovacích metod. Tvoří významnou část obsahu topografických a obecně geografických map, v tematických mapách se může vyskytovat jako součást všeobecně geografického podkladu.

Zemský povrch je spojitou plochou a pro přehledné a srozumitelné vyjádření v mapě se musí generalizovat, tedy vybrat pouze jeho reprezentativní části. Čím větší a lepší je výběr, tím přesnější znázornění zemského povrchu mapy podávají.

Jak v dvourozměrné mapě vyjádřit třetí rozměr? Existuje několik metod, které využívají bodové, liniové a plošné znaky i jejich kombinace.

Kopečková metoda

Nejstarším způsobem vyjádření výškopisu je kopečková metoda. Má počátky v antice, její autorství je přisuzováno zakladateli kartografie Klaudiu Ptolemaiovi. Její podstatou je kresba kopečků jako symbolických znaků, kterými se zakreslují jednotlivé hory i horská pásma. Kopečky se vykreslují schematicky od spodního okraje mapy. Jde o velmi nepřesný způsob vyjádření výškopisu, protože nenabízí údaje o nadmořských výškách. Ale až do prvních pokusů o nivelační měření nebylo možné postupovat jinak.

Pochopení výškových poměrů zemského povrchu z kopečků závisí na prostorové představivosti autora a následně i čtenáře mapy. I přes nepřesnosti byly kopečky v mapách velmi oblíbené pro svoji názornost. Původně měly jednotný tvar, lišily se pouze velikostí. Později se jejich tvar přizpůsoboval skutečným tvarům kopců, hor či pohoří a výsledný povrch se jevil realističtěji a přesněji. Kresba kopečků se díky mistrovství rytců stále zdokonalovala.

Kopečkovou metodou byl znázorněn výškopis na našich nejstarších mapách (obr. 1). V současné době se kopečky využívají pouze pro ilustrativní náhled na hornaté území například u map horských středisek se zakreslenými sjezdovkami, lanovkami a vleky.

Šrafy

Kopečky znázorňovaly výškopis v mapách až do začátku 18. století, kdy je nahradily šrafy, které se používaly přes 300 let. Jsou to krátké úsečky různé délky, tloušťky a hustoty. Někdy se místo úseček používaly jednoduché geometrické obrazce, nejčastěji trojúhelníky či lichoběžníky. Ani šrafy nebyly schopné vyjádřit přesnou hodnotu nadmořské výšky, ale oproti kopečkům umožňovaly znázornit členitost zemského povrhu, jeho údolí, terasy, hřbety a další tvary.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Povrch
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie

O autorovi

Vít Voženílek

Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc., (* 1965) vystudoval učitelství, obor matematika – zeměpis, na Masarykově univerzitě v Brně, titul kandidáta věd získal na stejné univerzitě pro obor fyzická geografie, profesorem geoinformatiky je od roku 2007. Od roku 1989 působí na PřF Univerzity Palackého v Olomouci, kde v současnosti vede katedru geoinformatiky. Zabývá se tematickou a atlasovou kartografií a geoinformatikou. Je viceprezidentem Mezinárodní kartografické asociace (ICA ) a viceprezidentem České kartografické společnosti. V jeho sbírce převládají školní a národní atlasy z celého světa. Rozhovor: Vesmír 96, 688, 2017/12.
Voženílek Vít

Další články k tématu

Lipidy na rozhraní světů

Buněčná membrána buňku odděluje od okolí a chrání ji před vnějšími vlivy. Je-li porušena, buňka umírá. Můžeme ji tedy přirovnat ke skafandru...

Iluze prostoruuzamčenokomerce

Povrch Země je jedním z nejdůležitějších faktorů nejen pro geografy. Odrážejí se v něm geologické a klimatické podmínky lokality, svým charakterem...

Do hloubky povrchnostiuzamčeno

Snad s výjimkou sluchu jsou naše smysly přednostně zaměřené na povrchy. Pouze mimozemšťan z planety Krypton disponoval zrakem, který nahlédl...

(Ne)smáčivost inspirovaná přírodouuzamčeno

Mnoho lidmi vyrobených materiálů má na svém povrchu struktury inspirované přírodou. Vhodnou povrchovou úpravou v řádu nanometrů můžeme například...

Doporučujeme

Sirovodík chrání spermie mužů

Sirovodík chrání spermie mužů audio

Jaroslav Petr  |  18. 7. 2022
Samci savců včetně mužů si ve varlatech vyrábějí toxický plyn. S jeho pomocí chrání spermie před poškozením v nepříznivých podmínkách.
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné