i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Iluze prostoru

Umění převést povrch Země na list papíru
 |  28. 2. 2022
 |  Vesmír 101, 168, 2022/3
 |  Téma: Povrch
komerční prezentace

Povrch Země je jedním z nejdůležitějších faktorů nejen pro geografy. Odrážejí se v něm geologické a klimatické podmínky lokality, svým charakterem určuje, jaká vegetace a jací živočichové na něm budou prosperovat, a živé organismy jej na oplátku tvarují a ovlivňují. Kartografové se proto odpradávna zabývají otázkou, jak na mapě povrch Země co nejlépe vyjádřit, a s novými metodami přicházejí i v současnosti.

Od obrázkových map k stínování terénu

Značky na prvních mapách byly doslovné, a na mapách proto vidíme opravdové hory a kopce, shluky malých stromků v místech lesů a domy, hradby a brány tam, kde jsou města.

Zatímco pro les je takové zobrazení docela bezproblémové, pro znázornění terénu (čili zemského povrchu bez vlivu vegetace a lidských staveb) nám nakreslené kopečky nestačí. Proto se brzy začaly používat nové metody zobrazení terénu, například šrafy vyjadřující svažitý terén.

Přibližně ve stejné době, kdy se zdokonalovalo vykreslování šraf (tedy v polovině 19. století), se v jiných mapách začaly terénní tvary vykreslovat pomocí vrstevnic. S vnímáním plasticity terénu pomohlo stínování, při němž kartograf simuluje sluneční světlo dopadající na imaginární terén.

Netradiční metodu vyvinul v padesátých letech 20. století japonský kartograf Kitiro Tanaka. Spojil totiž vrstevnice a stínování. Linie na šedém podkladu zakresloval tak, že vrstevnice směrem k slunci byly bílé, a čím byly osvětlenější, tím je kreslil tlustší. Naopak vrstevnice ve stínu zaznamenal tmavě. Tak dokázaly samy vrstevnice naznačit stínovaný reliéf, aniž by se stínoval prostor mezi nimi. Trochu to připomínalo model terénu z vystříhaných kartónů nalepených na sebe (obr. 1).

Proč zaměstnat stovky sluncí

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Povrch
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie

O autorovi

Jan Souček

 

Další články k tématu

Lipidy na rozhraní světů

Buněčná membrána buňku odděluje od okolí a chrání ji před vnějšími vlivy. Je-li porušena, buňka umírá. Můžeme ji tedy přirovnat ke skafandru...

Do hloubky povrchnostiuzamčeno

Snad s výjimkou sluchu jsou naše smysly přednostně zaměřené na povrchy. Pouze mimozemšťan z planety Krypton disponoval zrakem, který nahlédl...

(Ne)smáčivost inspirovaná přírodouuzamčeno

Mnoho lidmi vyrobených materiálů má na svém povrchu struktury inspirované přírodou. Vhodnou povrchovou úpravou v řádu nanometrů můžeme například...

Zemský povrch na mapáchuzamčeno

Znázorňování zemského povrchu na mapách patřilo k náročným problémům kartografie během celé její historie a zůstalo jím i v současnosti. Doposud...

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...