i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Novinky v léčbě migrény

 |  1. 6. 2020
 |  Vesmír 99, 334, 2020/6

Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v poslední době schválil tři nové léky ulevující pacientům trpícím migrénou. Různými mechanismy způsobují zúžení mozkových cév. Ve hře je navíc také biologická léčba monoklonálními protilátkami.

Analgetika antipyretika mají v léčbě migrény omezené využití, protože zabírají jen u lehčích forem. V počáteční fázi lze u některých pacientů dosáhnout úlevy použitím klasických analgetik nebo jejich kombinací s kofeinem. Spíše než ibuprofen nebo paracetamol se v těchto fázích onemocnění ale doporučují preferenční inhibitory cyklooxygenázy, jako je nimesulid nebo meloxikam. [1]

Pokrokem bylo zjištění, že některé přírodní námelové alkaloidy, např. ergotamin nebo dihydroergotamin, značně zlepšují průběh onemocnění, a to i v případě silných migrén (status migrenosus). Nevýhodou ovšem byla nemožnost orální aplikace těchto léčiv, které lze podávat pouze injekčně, popřípadě ve formě čípků nebo nosního aerosolu. Později byly vyvinuty i formulace ergotaminu využívající sublinguální (pod jazyk vkládané) tablety. Semisyntetický námelový alkaloid methylsergid měl obdobné použití, ve většině zemí se již ale nepoužívá.

Agonisti serotoninových receptorů v mozku

Jelikož jsou zmíněné námelové alkaloidy známé svojí interakcí se serotoninovými receptory, zaměřil se výzkum potenciálních antimigrenik na syntetické látky tohoto typu. Cílenou modifikací struktury serotoninu byl u firmy Glaxo Wellcome v roce 1991 objeven sumatriptan (obr. 1), první léčivo ze skupiny triptanů. Brzy poté následovalo zavedení dalších „me-too“ léčiv1) této skupiny, jako jsou frovatriptan, zolmitriptan, naratriptan, rizatriptan, almotriptan a eletriptan, které mají vesměs výhodnější farmakokinetické parametry než sumatriptan.

Triptany jsou selektivními agonisty receptorů 5-HT1B/1D a na rozdíl od ergotaminu a dihydroergotaminu jsou orálně účinné. Receptory 5-HT1B a 5-HT1D se vyskytují ve stěnách mozkových cév a jejich agonisti způsobují vazokonstrikci. Tyto receptory, hlavně subtyp 1B, jsou ale v menší míře i v ostatních cévách a z toho plyne omezení používání triptanů u některých onemocnění kardiovaskulárního systému (hypertenze, ischemická choroba). Pokusy o objevení selektivních 1D agonistů byly neúspěšné.

Později se ukázalo, že triptany interagují v menší míře také s receptorem 5-HT1F, který byl v roce 1993 naklonován a jehož mRNA byla prokázána v příslušných oblastech mozku. To vedlo k hledání selektivních agonistů těchto receptorů, [2] které by bylo potenciálně možné využít k léčbě migrény u pacientů s kardiovaskulárními problémy, u nichž jsou triptany kontraindikovány. Obměnou struktury naratriptanu byly takové molekuly objeveny a jejich optimalizace vedla k zavedení prvního 5-HT1F agonisty lasmiditanu (obr. 1) schváleného FDA v roce 2019 k léčbě migrény jako Reyvow. Zprávy z klinických studií byly velice pozitivní, na hodnocení terapeutického přínosu tohoto léčiva je ale ještě brzy.

Další nadějný receptor

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Léky pro budoucnost
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT, kde se v roce 2010 habilitoval v oboru organická chemie, přednáší profilový předmět Farmakochemie.
Rádl Stanislav

Další články k tématu

Terapie nemoci covid-19 z pohledu medicinálního chemika

Média jsou v poslední době plná zpráv o látkách, které by nám mohly pomoci v boji s onemocněním covid-19. Zpravidla se o nich píše jako o „lécích...

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...

Zrychlené schvalování lékůuzamčeno

Má-li se chemická látka stát lékem proti nemoci, musí být oficiálně schválena k léčbě státním úřadem. V USA je to Food and Drug Administration...

CRISPR léčíuzamčeno

Nový nástroj genového inženýrství si razí cestu na kliniky. Měl by pomoci nejen při léčbě dědičných chorob, ale i při nádorových onemocněních nebo...

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné