i

Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Neviditelný glomalin prospívá půdě

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 94, 2020/2
 |  Téma: Houby

Glomalin je okem neviditelná látka, která prokazatelně zlepšuje kvalitu půdy – je objevem začátku druhého tisíciletí. Již víme, že působí jako zásobárna uhlíku a prospívá struktuře půdy. Její další využití se zkoumá.

Látku bílkovinové povahy zvanou glomalin, náležející ke glykoproteinům, objevily a částečně popsaly Sara Wrightová a Abha Upadhyayaová v roce 1996. Je stálá (k její biodegradaci je zapotřebí několik měsíců až desítek let), nerozpustná ve vodě a odolná vůči rozkladu teplem. Kromě jiných prvků je složena převážně z uhlíku (až 59 %) a je významnou součástí organické hmoty. Značná část organického uhlíku v půdě může být vázána právě v glomalinu.

Glomalin v půdě slouží jako jakýsi lepivý tmel, který má schopnost slepovat půdní částečky a tím zpevňovat a stabilizovat půdní strukturu a omezovat ztráty vody a živin.

Jak v půdě vzniká?

Wrightová a Upadhyayaová se původně domnívaly, že proniká do půdy právě z živých hub. Později se však ukázalo, že se uvolňuje z buněčných stěn po odumření a rozkladu hyf arbuskulárních mykorhizních hub.

Arbuskulární mykorhiza je oboustranně výhodný čili mutualistický vztah. Houba dodává rostlině minerální látky z půdy (fosfor, dusík, stopové prvky ap.) a rostlina na oplátku vyživuje houbu organickými látkami, které vyrábí fotosyntézou (viz rovněž Vesmír 98, 634, 2019/11). Nejvýznamnější arbuskulární mykorhizní houby patří do pododdělení Glomeromycotina náležejícího do oddělení Mucoromycota (houby spájivé). Právě ony jsou pro uvolňování glomalinu do půdy klíčové.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Houby
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie

O autorovi

Petra Hanáková Bečvářová

Mgr. Petra Hanáková Bečvářová (*1989) vystudovala ochranu a tvorbu krajiny na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. V navazujícím doktorském studiu se věnuje výzkumu půdního prostředí se zaměřením na ukládání uhlíku v půdě lesních ekosystémů. Pracuje jako pedoložka ve společnosti Agrovýzkum Rapotín, s. r. o. Při své práci se věnuje ekologii, ochraně přírody a pedologii.
Hanáková Bečvářová Petra

Další články k tématu

Plísně a vínouzamčeno

Plíseň na potravinách – to bývá špatné znamení. Předzvěst zkázy, nechutných pachů a zdraví škodlivých látek, mykotoxinů. Existují ale výjimky,...

Celosvětový atlas výskytu hub

Houby hrají zásadní roli ve fungování naprosté většiny terestrických ekosystémů. Jak změna prostředí, např. klimatu, ovlivní jejich biogeografii?...

Pohled na houby

Titulní stránka tohoto čísla Vesmíru odkazuje k hlavnímu tématu, jímž jsou houby. Pokud jste se na snímek zadívali detailněji, mohli jste si...

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné