i

Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Čtení v knize života

Genomika mění podobu zemědělství
 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 718, 2018/12

Přečtení genomu pšenice mezinárodním konsorciem za vydatného přispění olomouckých vědců otevírá cestu k efektivnějšímu šlechtění nových odrůd. Ty mohou pomoci zajistit potravinovou bezpečnost lidstva a přispět k trvalé udržitelnosti zemědělství. V Evropě však dostává příběh pšenice poněkud absurdní kontext. Kniha o sedmnácti miliardách písmen se ocitá na indexu librorum prohibitorum svého druhu. Číst v ní lze dle libosti, ale běda, pokusí-li se někdo změnit tu a tam nějaké písmenko ve snaze o její vylepšení. Náhodné škrtání, přepisování i vytrhávání celých stránek přitom nikomu nevadí.

Pšenice patří k nejdůležitějším potravinám sytícím lidstvo, pro třetinu světové populace je hlavní složkou potravy. Globálně lidem poskytuje 19 % všech kalorií, a přestože ji vnímáme především jako zdroj sacharidů, pochází z ní i 20 % lidmi zkonzumovaných proteinů. Průměrný člověk jí ročně sní 65 kilogramů, ve střední Asii je to dokonce 143 kilogramů. Dost důvodů pro to, zabývat se efektivitou jejího pěstování a snažit se zvyšovat výnosy. A to bez moderních šlechtitelských metod nepůjde.

Dnes je nás na Zemi 7,7 miliardy, do roku 2050 se podle odhadů OSN lidská populace zvětší na 9,6 miliardy. Rozloha obdělávané půdy přitom stagnuje, od roku 1984 kolísá okolo 1,4 miliardy hektarů (pšenice se pěstuje na 220 milionech z nich). Její výraznější rozšiřování je možné pouze za cenu ničení životního prostředí v rozsahu, který si naše nemocná planeta nemůže dovolit. Takže vlastně možné není.

Nezbývá než zvýšit výnosy. Jenomže i zde je háček. Nebo spíše několik háčků. Intenzivní zemědělství je spojeno s rostoucím zatížením životního prostředí hnojivy a pesticidy, se ztrátou vody z krajiny a s erozí. A výnosy ani tak nerostou dostatečně rychle. U pšenice by bylo třeba, aby se zvyšovaly alespoň o 1,6 % ročně, skutečný růst se pohybuje kolem jednoho procenta. V některých oblastech výnosy dokonce stagnují, například na severozápadě Evropy. Regiony, které se stávajícími odrůdami podle všeho už vyčerpaly možnosti růstu, přitom zajišťují 27 % světové produkce pšenice (Vesmír 95, 400, 2016/7).

Bezútěšný stav dále zhoršují postupující klimatické změny, které s sebou nesou jak extrémní výkyvy počasí, tak šíření patogenů. Další intenzifikace proto musí být chytrá.

Smart je dnes kdeco, od mobilů po města. A zemědělství není výjimkou. Rostoucí znalosti genetiky a fyziologie klíčových plodin spolu s novými technikami cílených zásahů do genomů umožňují šlechtění odrůd, o nichž si naši předci mohli nechat jen zdát. Odrůd odolných vůči chorobám a škůdcům, zvládajících sucho i zasolení půdy, lépe využívajících živiny i sluneční energii… V Evropě však jejich zavádění stojí v cestě legislativa, která až tak chytrá není.

17 miliard písmen

Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC)1) zveřejnilo v srpnu v časopise Science referenční sekvenci genomu této obilniny s vyznačením polohy 107 891 genů a s více než čtyřmi miliony markerů využitelných pro šlechtění.2) 

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství, Genetika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné