i

Aktuální číslo:

2023/2

Téma měsíce:

Propojený svět

Chceme „super-rajče“?

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 697, 2018/12

Asi většina z nás má ráda na svém talíři rajčata, ať již čerstvá, či v omáčce na těstoviny. Není proto divu, že se rajčat celosvětově vyprodukuje 100 milionů tun ročně. Ovšem k rajčeti, jak je známe z našich talířů či zahrad, vedla dlouhá cesta domestikace.

V říjnu tohoto roku byly publikovány tři práce1),2),3) týkající se genetických modifikací „divokých“ rostlin příbuzných rajčeti s využitím techniky CRISPR-Cas9 – velmi přesné metody editace genomu, která byla prezentována před šesti lety (Vesmír 96, 576, 2017/10).

Nedomestikované odrůdy mají vlastnosti, které se u domestikovaných v průběhu šlechtění ztrácejí, např. zvýšená odolnost vůči biotickým (napadení patogeny) a abiotickým (sucho, teplota, zasolení) stresům nebo ztráta některých nutričních hodnot. Většinou se nedomestikované rostliny nehodí k využití v zemědělství z důvodu malého vzrůstu a výnosu. Díky stále lepším znalostem funkcí rostlinných genů se využití CRISPR-Cas9 techniky jeví stále atraktivnější a efektivnější. Zmíněné práce mohou sloužit i jako výstavní demonstrace toho, k čemu přispívá základní výzkum. V tomto případě především snaha rostlinných genetiků objasnit funkce jednotlivých genů. Zmíněné práce se zaměřily na vylepšení rostlinné architektury rajčete, množství květů či velikost plodů. Dá se hovořit o štěstí, že každá z těchto vlastností se u rajčete dá vylepšit modifikací jednoho jediného genu.

Nyní vidíte 36 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

MňAustralská polízanice

MňAustralská polízanice

Ivan H. Tuf, Alena Dvorská  |  6. 2. 2023
Kočky žijící divoce v Austrálii jsou potomky koček, jež připluly na evropských lodích začátkem 19. století, jak potvrdila analýza DNA...
S rozumem v koncích?

S rozumem v koncích?

Přemysl Mácha, Michal Pavlásek  |  6. 2. 2023
Podle amerického sociobiologa Edwarda O. Wilsona „skutečný problém lidstva tkví v tom, že máme paleolitické emoce, středověké instituce a božské...
Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Petr Pyšek, Jan Pergl  |  6. 2. 2023
Kolonialismus je nejčastěji spojován s dobýváním nových území, drancováním přírodních zdrojů či zavlékáním nemocí. Patří k němu ale také masové...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné