i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Chceme „super-rajče“?

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 697, 2018/12

Asi většina z nás má ráda na svém talíři rajčata, ať již čerstvá, či v omáčce na těstoviny. Není proto divu, že se rajčat celosvětově vyprodukuje 100 milionů tun ročně. Ovšem k rajčeti, jak je známe z našich talířů či zahrad, vedla dlouhá cesta domestikace.

V říjnu tohoto roku byly publikovány tři práce1),2),3) týkající se genetických modifikací „divokých“ rostlin příbuzných rajčeti s využitím techniky CRISPR-Cas9 – velmi přesné metody editace genomu, která byla prezentována před šesti lety (Vesmír 96, 576, 2017/10).

Nedomestikované odrůdy mají vlastnosti, které se u domestikovaných v průběhu šlechtění ztrácejí, např. zvýšená odolnost vůči biotickým (napadení patogeny) a abiotickým (sucho, teplota, zasolení) stresům nebo ztráta některých nutričních hodnot. Většinou se nedomestikované rostliny nehodí k využití v zemědělství z důvodu malého vzrůstu a výnosu. Díky stále lepším znalostem funkcí rostlinných genů se využití CRISPR-Cas9 techniky jeví stále atraktivnější a efektivnější. Zmíněné práce mohou sloužit i jako výstavní demonstrace toho, k čemu přispívá základní výzkum. V tomto případě především snaha rostlinných genetiků objasnit funkce jednotlivých genů. Zmíněné práce se zaměřily na vylepšení rostlinné architektury rajčete, množství květů či velikost plodů. Dá se hovořit o štěstí, že každá z těchto vlastností se u rajčete dá vylepšit modifikací jednoho jediného genu.

Nyní vidíte 36 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph. D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze a pracoval v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V současné době bádá pod hlavičkou VŠCHT a Ludwig-Maxmilians-Universität München (LMU). Ve své práci se zabývá interakcí mezi rostlinami a mikroorganismy.
Janda Martin

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné