i

Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Paměť hornin

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 284, 2017/5
 |  Téma: Paměť

I horniny, typické představitelky neživé přírody, mají v sobě skryto něco jako paměť.

Pro záznam dějů, které probíhají na povrchu pevné ˝země, jsou ideálním paměťovým médiem sedimentární horniny. Vznikají buď usazováním zrn pevných látek (obvykle úlomků minerálů či starších hornin vystavených zvětrávání a odnosu), nebo biochemickými procesy jako například vápence.

Sedimenty jako archiv

Obrovskému množství fyzikálních, chemických a biologických interakcí mezi povrchem zemské kůry a hydrosférou, atmosférou a biosférou odpovídá i pestrá škála způsobů, jimiž se vývoj naší planety v sedimentech zapsal. Proto také při studiu těchto „sedimentárních archivů“ používáme široký okruh metod. Čtenářům Vesmíru není třeba vysvětlovat, co zkoumá paleontologie: zkameněliny jako formu biologické paměti sedimentárních hornin zná téměř každý.

Méně známým, ale pro poznání minulosti Země a při hledání ložisek nerostných surovin významným oborem je sedimentologie, zkoumající způsoby a prostředí vzniku sedimentárních hornin. Vnitřní stavba, například uspořádání zrn či vrstev sedimentů, je druhem strukturní paměti hornin, vypovídající o procesech jejich vzniku, třeba o charakteru proudění vody v řece či oceánu, kde zkoumaný vzorek sedimentárního archivu vznikl. Minerální či chemická paměť, zapsaná v samotném složení sedimentů, napoví, odkud pocházejí jednotlivé částice horniny a jaký byl průběh dějů, kterými sediment prošel poté, co byl postupně pohřben do stále větších hloubek v zemské kůře.

Na rozdíl od vyvřelých hornin neumožňuje většina sedimentárních hornin přímé a přesné určení jejich věku. K jeho určení je nutné se dopracovat jinak, například pokud náš „sedimentární archiv“ obsahuje vrstvy sopečných popelů, v nichž je možné použít metody radiogenního datování, nebo jej lze datovat paleomagnetickými metodami, které zmíníme dále. Zato však mnohé sedimentární soubory – především jemnozrnné sedimenty na dně oceánů – mohou za příznivých okolností obsahovat minerální či chemický záznam cyklických, tedy opakujících se změn prostředí či chemismu mořské vody, které jsou překvapivě přesnou pamětí klimatických změn v geologické minulosti.

V poslední čtvrtině 20. století právě studium těchto sedimentárních cyklů pomohlo odhalit rozhodující úlohu cyklických změn astronomických parametrů naší planety (excentricity oběžné dráhy, úhlu náklonu zemské osy či její precese) v řízení proměn globálního klimatu.

Magnetický záznam Země

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Paměť
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorech

Jaroslav Kadlec

Eduard Petrovský

Aleš Špičák

Matěj Machek

David Uličný

Další články k tématu

Zpráva o stavu demence v Čechách

V  Česku žilo počátkem roku 2015 pravděpodobně téměř 153 tisíc lidí s demencí, o 10 tisíc lidí více než v roce 2013.  Situaci ve společnosti,...

Tréninkem proti chátrání paměti

Ani ve stáří není pozdě.Při tréninku paměti dosahují lidé úspěchů, nad nimiž žasnou oni sami i jejich okolí.

Zdravé a choré zapomínání

Chátrání paměti můžeme čelit dříve, než se její přirozený úbytek změní v chorobný.

Zapomenutí zapomnětlivci

Úspěchy ve výzkumu paměti by se nekonaly bez nešťastných, ale pro vědu cenných pacientů.

Povodně v Praze a historická paměť

Karlín vždy zaplavovala velká voda, a přece tu vzniklo celé město, a přece se tu stále staví. V 19. století Pražané doufali, že je před povodněmi...

Mikrostruktura paměti v mozkuuzamčeno

Jak se zapisuje a ukládá nová informace v mozkové tkáni? Charakter zpracování informace v nervovém systému odpovídá nejen zapojení mezi...

Prostorová paměť, navigace a mozkové mapy

Prostor je základním a všudypřítomným prvkem našeho světa. Trávíme v něm čas, pozorujeme jej, pohybujeme se v něm, abychom našli cíle, nebo se jim...

Doporučujeme

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Stanislav Rádl  |  9. 4. 2020
Vzhledem k vysoké infekčnosti koronaviru SARS-CoV-2 je zajímavý jeho způsob proniknutí do buňky s využitím enzymu ACE-2, který je součástí systému...
Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné