Tréninkem proti chátrání paměti

Ani ve stáří není pozdě. „Téměř všichni naši klienti bez ohledu na věk dosáhnou při tréninku úspěchů, nad nimiž žasnou oni sami i jejich okolí,“ říká Dana Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging.

Podstatně důležitější než ono „žasnutí“ je podle Dany Steinové fakt, že se dotyčným zvýší sebevědomí. Česká verze trénování paměti právě na tento aspekt velmi důsledně dbá, a právě proto se stala celosvětově vyhledávanou – Dana Steinová učila trénovat paměť ve Spojených státech i řadě evropských či exotických zemí. V době našeho rozhovoru se chystala na Mauricius.

Byť se zaměřuje především na seniory, metoda je učena i zájemcům všeho věku.

Česká škola trénování paměti je vyhledávaná i v zahraničí. V čem je tak unikátní? „Základ je všude stejný. Vychází z mnemotechnických pomůcek, za něž vděčíme starým Řekům. Ti ale netušili, čeho všeho lze jejich prostřednictvím dosáhnout, jaký to bude přínos v době o tolik pozdější,“ vysvětluje Dana Steinová. „My ale víc než kdekoli jinde důsledně trváme na motivujícím, povzbuzujícím, pozitivním přístupu trenérů. Na posilování sebevědomí klientů, což jim snáze otevírá cestu k dobrým výsledkům a zpětně zase zvyšuje sebevědomí, posiluje pocit vlastní důstojnosti, soběstačnosti. A úspěchy většinou s překvapením přijímá i jejich okolí, pohlíží na seniory s větším respektem, obdivuje, co všechno si lidé, které považovali za odepsané, dokážou zapamatovat.“

Dana Steinová rovněž obecně nedoporučuje trenérům, aby se snažili před tréninkem klienty diagnostikovat, i kdyby k tomu byli profesně vyškoleni (jsou to zejména psychologové nebo psychiatři). Zkušenost totiž říká, že právě znalost diagnózy by mohla být v tréninku limitujícím faktorem. „Buďte proto víc iracionální a budete překvapeni, že klient má mnohdy na víc, než byste z odborného hlediska očekávali, radím stávajícím i budoucím kolegům.“

Co všechno se lze naučit

S pomocí paměťových technik si lze zapamatovat poměrně snadno a bez velké námahy i to, co leckdo považuje za nezapamatovatelné. A to u lidí různého věku, inteligence, jiných typů schopností a handicapů.

„Bohužel málokdo ví, že již dříve, než se skutečné problémy s pamětí projeví, si můžeme, řekněme, vytvářet jakousi kognitivní rezervu. Třeba ve třiceti. Proto stále opakuji, jak je trénink důležitý.“

Účastníci kurzů si sami určují témata, která je zajímají. Dobrodružstvím pro ně je výmýšlení kombinace různých mnemotechnik, která vede ke kýženému cíli.

„A využívání mnemotechnických pomůcek celkově povzbuzuje mozkovou činnost. Včetně toho, že aktivizuje obě hemisféry, jejich součinnost,“ zdůrazňuje Dana Steinová.

Co podporuje paměť

Dana Steinová nezavrhuje ani jiné postupy, jak si procvičovat paměť. Zdravý životní styl bohatý na mentální podněty, fyzickou aktivitu, společenský kontakt a zdravou stravu je základním předpokladem dobře fungující paměti. Také doporučuje jednoduchou techniku, s níž má u klientů rovněž dobré zkušenosti: Denně si pozorně přečíst nějaký článek z novin. Po přečtení se pokusit ho doslova přepsat. „Pokud se takto trénuje denně, postupně se mohou používat delší a delší texty a časem se začne zlepšovat nejen paměť, ale i koncentrace.“

Mladý obor na vzestupu

Odborné pojetí tréninku paměti je dosti mladý obor. Jako první se kognitivnímu tréninku začali věnovat Němci koncem osmdesátých let minulého století a v roce 1987 založili první svaz trenérů paměti, s nímž Dana Steinová později začala spolupracovat.

Dnes mnoho zemí s tréninkem paměti teprve začíná. Zahraniční experti jsou tudíž vítáni.

Možná stojí za zmínku, jak se vlastně ona sama k tomuto oboru dostala a jakých rolí se v té souvislosti ujala, jaké instituce založila.

Počátky v Česku

Inženýrský titul není pro tento obor zcela typický. Ačkoli, jak sama říká, dnes se trenéry paměti stávají lidé z rozmanitého prostředí, nejrůznějšího zaměření. A tak i Danu Steinovou osud a zájmy vedly po studiu VŠE zcela jiným směrem.

Od roku 1991 působila v EURAG (European Federation of Older Persons), kde se dnes působí ve funkci generálního sekretáře. V roce 1993 ji kolega Karel Marquardt, tehdejší předseda sociálního výboru Rady Evropy, pozval na Evropské symposium o trénování paměti.

„Tam jsem se setkala s belgickou psycholožkou Arlette van Assel, autorkou knihy o trénování paměti pro seniory, která mě velmi inspirovala. Shodou okolností jsme se narodily ve stejný den, měsíc a rok, a proto Arletta slíbila, že v dubnu 1994 povede v Praze seminář pro trenéry paměti. A já jako aktivní členka České gerontologické a geriatrické společnosti jsem k účasti pozvala právě členy této společnosti, což ovlivnilo naši dlouhodobou orientaci na seniorskou populaci.“

Danuše Steinová se od roku 1994 věnuje trénování paměti. Foto archiv DS.

Ještě týž rok odjela na rok do USA, kde úspěšně vedla kurzy trénování paměti a semináře pro trenéry. Spolupráce s belgickou kolegyní se prohlubovala a společně začaly spolupracovat s německým Svazem trenérů paměti.

Od roku 1983 se věnuje vytváření aktivizačních programů pro seniory, iniciovala vznik celé řady pražských U3V (univerzit třetího věku) a pět let působila jako organizační pracovnice té úplně první z nich na tehdejší fakultě všeobecného lékařství UK, 25 let vedla přípravný kurz ke studiu na U3V,v roce 1993 založila mezigenerační Univerzitu volného času a v roce 2004 Experimentální univerzitu pro prarodiče a vnoučata. V současné době vede Centrum celoživotního vzdělávání v rámci zapsaného spolku Aktivní stáří .eu.

Od roku 2002 působí její zásluhou EURAG Memory Training Center, které školí zahraniční trenéry paměti v angličtině buď v Praze, nebo v zahraničí a pořádá také Intensive memory training classes pro zahraniční zájemce. Pod EURAG spadá i pražské Centrum trénování paměti.

V Česku již bylo od roku 1994 vyškoleno na 2000 trenérů, certifikované kurzy pro trenéry paměti mají akreditaci MPSV a trenéři paměti procházejí náročným kontinuálním vzděláváním pro udržení profesní odbornosti.

V letech 2006 až 2010 byla Dana Steinová členkou ředitelského týmu výzkumného projektu trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace, na němž společnost spolupracovala s Psychiatrickým centrem Praha (dnes Národní ústav duševního zdraví).

Od roku 2005 je ČSTPMJ partnerem celosvětové akce Brain Awareness Week se svým Národním týdnem trénování paměti. Drží světový primát v tom, že akci pořádá v národním měřítku, letos to bylo 353 přednášek pro téměř devět tisíc osob.

Po celý stanovený týden se konají po celém světě stovky akcí, jejichž cílem je seznámit co nejširší veřejnost s aktuálními výzkumy mozku. V tuzemsku se lidé seznamují především s metodami tréninku paměti.

Jsme na počátku boomu

Délka lidského života se prodlužuje a s ním i období stáří se všemi jeho příznaky. Trénování paměti se stává základní nutností nejen kvůli minimalizaci problémů s pamětí v běžném denním životě, ale hlavně proto, že přispívá k vytváření rezervní mozkové kapacity, která nám v ideálním případě může vykompenzovat následky cévní mozkové příhody, úrazu mozku či neurodegenerativního onemocnění.

Čeští trenéři paměti, jejichž „guruem“ zůstává, dnes působí ve spolupráci s různými institucemi, v nemocnicích či domovech pro seniory. „Speciálním projektem, který jsme začali prosazovat v tuzemsku i v zahraničí, je školení seniorů, směřující k tomu, aby mohli metodu tréninku paměti využívat ku prospěchu svých vrstevníků i sami mezi sebou,“ dodává Steinová.

Titulní ilustrační snímek: Volné dílo, CC0