i

Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Divoká příroda Prahy

 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 208, 2017/4
 |  Téma: Divočina

V devadesátých létech minulého století se v Česku výrazně měnil způsob zacházení s krajinou. Zredukovalo se zemědělství a sadařství, utlumila těžba a zrušila celá odvětví průmyslu. Někdy stačil jediný rok a nad úsilím několika lidských generací převážily spontánní sukcesní procesy. Vznikly nevídané, někdy doslova bizarní typy vegetace a na ní vázaného živočišstva – nová divočina. I ona si časem našla své uživatele, obyvatele i objevitele.

Slovo divočina skrývá protiklad ke kulturní krajině, výraz nová kontrastuje se starou divočinou, což jsou v našich podmínkách většinou klimaxové lesy málo ovlivněné člověkem. Ať už budeme posuzovat neporušenost těchto kousků naší přírody jakkoliv velkoryse (mnozí se domnívají, že stará divočina v plném smyslu slova je spíše fikcí), vždy půjde jen o izolované ostrovy v kulturně podmíněné krajině. Každopádně téměř v každém výseku krajiny (snad s výjimkou plochy letišť či golfových hřišť) je přítomna směs spontánních a člověkem iniciovaných pochodů. Trocha divočiny je i v trávě venkovského fotbalového hřiště a nemalá porce lidského vlivu je i v Žofínském pralese. Pojem nová divočina zůstává ohraničen neostře.

Největší část nové divočiny Čech a Moravy leží na venkově a spadá do kategorie divočiny postagrární, vzniklé na místě někdejších polí, luk, pastvin, sadů či zahrad. Z mnoha důvodů ji celkem jednomyslně vnímáme jako nežádoucí fenomén. Svérázným způsobem je zastoupena i v Praze, kde však převládají prvky městské, tvořící většinou jemnější mozaiku se složitějším managementem (čímž se míní veškeré působení na daný objekt), než jakým se vyznačuje ladem ležící půda venkova. Celkově je pražská divočina víc přínosem než zdrojem problémů.

Nová divočina se z definice velmi rychle proměňuje. Lidské záměry, které se z určitého území vytratily a ponechaly ho spontánním přírodním pochodům, se mohou zase vrátit. Nebo, a to častěji, se tam vrátí záměry zcela jiné. Například pustnoucí a zarůstající továrna je nejprve vyčištěna od veškeré nové zeleně, pak rozdrcena na betonový recyklát a přeměněna v park. O dva kopce dál však už mezitím mohla být opuštěna jiná továrna.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Divočina
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Další články k tématu

Trojí divočina internetu

Mluvit o internetu jako o divočině je trochu riskantní podnik. Pojem divočiny je poněkud nejasný a není nutně podmíněný jen přírodou.

Prales trestá úspěšnostuzamčeno

Pralesní divočinu zpravidla máme za příklad přebujelého společenstva mnoha organismů. Ve skutečnosti jde o systém se silnými samoregulačními...

Potíže s divočinou

O divočině se poslední dobou hodně mluví. Divočiny ubývá, a proto je potřeba ji podporovat a chránit, říkají jedni. Krajina zarůstá a všude možně...

O vlkovi, postdivočině a evoluci

V médiích občas probleskne titulek o vlcích navrátivších se do naší vlasti. V jednotlivých sociálních bublinách pak zpráva rezonuje naprosto...

Duben topí Šumavě

Ačkoli je výzkum klimatu v Národním parku Bavorský les zatím na začátku, můžeme již rozpoznat významné změny. Část druhů se dala do pohybu a...

V každém srdci je kus divočiny aneb Divočina jako fenomén

„Divočinu nelze ex definitione vytvořit, lze ji pouze připustit.“ Igor Míchal (2002) Našli bychom asi pramálo těch, kdo by řekl, že je česká...

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné