Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Člověk a město v simulačních modelech

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 92, 2016/2
 |  Téma: Chytrá města

Město je dynamickým, otevřeným a spontánně se proměňujícím ekosystémem, jenž se reprodukuje nespočtem každodenních aktivit a interakcí svobodných obyvatel. Právě u nich začíná cesta k poznání města.

Přicházející éra velkých dat naznačuje velký potenciál pro empirický výzkum měst a městských regionů a pro jejich plánování a řízení založené na datech. Mikrosimulační modely se mohou stát jedním z nástrojů, které umožní z obrovského množství dat získávat smysluplné informace a nové znalosti. Tím mohou napomoci osvícené správě měst (smart government).

Město skryté v detailech

Na město lze nahlížet jako na komplexní (eko)systém tvořený velkým množstvím vzájemně se ovlivňujících, avšak do značné míry svobodně jednajících lidských aktérů. Velké množství nelineárních interakcí autonomních aktérů způsobuje, že město a komplexní systémy obecně lze velice obtížně popsat analyticky, a pro jejich zkoumání se proto ve velké míře využívají alternativní přístupy. Již v padesátých letech minulého století americký ekonom Guy Orcutt navrhoval důsledné převedení veškerých prvků a vazeb systému do formy mikroskopického modelu, označovaného termínem „mikrosimulační model“.

Mikrosimulační modely operují na úrovni jednotlivých aktérů a entit. Aplikovány na města reprezentují jednotlivé osoby nebo kolektivity (domácnosti nebo organizace), jejich role, motivy, cíle, charakteristiky, mentální i fyzické aktivity. Dále reprezentují fyzické prostředí rozčleněné na individuální fyzické entity a institucionální prostředí jako soubor pravidel pro jednání aktérů.

Od počátku osmdesátých let minulého století byla vytvořena řada mikrosimulačních modelů měst, například ILUMASS, SimDELTA, METROSIM, UrbanSim, ILUTE, MASTER, a mikrosimulačních dopravních modelů, například TRANSIMS a MATSim.

Město mnoha prizmat

Obor simulačního modelování měst výrazně ovlivnil švédský geograf Torsten Hägerstrand. Jím formulovaný koncept časoprostorového prizmatu umožnil dívat se na město z perspektivy individuálního aktéra a podmínek, které jej motivují k jednání a zároveň pro jeho jednání vymezují prostor příležitostí.

Časoprostorové prizma je definováno jako soubor příležitostí v čase a prostoru, které jsou konkrétnímu člověku za daných podmínek dostupné. Prizma je pro každého člověka jedinečné a je dané zejména počáteční a koncovou aktivitou člověka (například pracovištěm a bydlištěm), jeho momentální polohou, zdroji a prostředky určujícími dobu, po kterou tento člověk vykonává jednotlivé aktivity (například dosažitelnými dopravními prostředky, které zkracují čas nutný k dopravě), osobními vlastnostmi člověka (např. věkem a vzděláním), organizačními limity (např. vzájemnou podmíněností aktivit členů domácnosti) a institucionálními limity (např. maximální povolenou rychlostí na komunikaci).

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Chytrá města
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Jakub Vorel

Doc. ing. arch. Jakub Vorel, Ph.d., (*1974) vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde v současnosti působí jako pedagog a vědecký pracovník. Zabývá se územním a strategickým plánováním, aplikacemi GIS a počítačových simulací v urbanismu a územním plánování. Email: jakub.vorel@gis.cvut.cz.
Vorel Jakub

Další články k tématu

Chytrá správa chytrých městuzamčeno

Město je chytré pouze tehdy, umí-li se učit a přizpůsobovat se novým podmínkám. K tomu je nezbytná dobře fungující správa, která komunikuje s...

Město skryté v mobiluuzamčeno

Mobily jsou čím dál chytřejší a vědí toho o nás víc, než si běžně připouštíme. Anonymní data získaná jejich prostřednictvím mohou být užitečná pro...

Města coby chytré organismyuzamčeno

Ačkoli dnes populární označení „smart cities“ bývá v prvé řadě používáno pro chytrá řešení při řízení měst, zpravidla podporovaná informačními...

Století měst

V roce 1900 žilo ve městech celého světa pouhých 220 milionů lidí. O padesát let později toto číslo vzrostlo na 746 milionů a dnes se pohybuje...

Internet věcí aneb Jak lavička přivolá záchranáře

S vývojem chytrých technologií se proměňují způsoby, jak komunikujeme s okolním světem. Žijeme v inteligentní domácnosti, pořizujeme si chytré...

SMARTNET, chytrá síť pro regulaci dopravy

Představme si, že by město regulovalo individuální dopravu na základě reálných informací o hladině hluku, znečištění ovzduší v oblasti a...

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné