Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Města coby chytré organismy

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 86, 2016/2
 |  Téma: Chytrá města

Ačkoli dnes populární označení „smart cities“ bývá v prvé řadě používáno pro chytrá řešení při řízení měst, zpravidla podporovaná informačními technologiemi, stojí za to se podívat, zda chytrostí nejsou obdařena i samotná města, bez ohledu na to, zda, jak a kým jsou spravována či záměrně ovlivňována.

Chytrostí přitom myslíme jednak schopnost optimalizovat, tedy získávat „za málo peněz hodně muziky“, jednak schopnost spontánně generovat nová řešení, tedy vynalézavost či kreativitu. V jaké míře lze takovou chytrost přisuzovat městům, tedy sídelním jednotkám koncentrujícím v sobě lidi, zvířata, rostliny, ale také domy, stroje, silnice a energetické sítě?

Na jedné straně jsme si v poslední době zvykli připisovat „smartness“ i „utrženým sluchátkům“, na straně druhé ale přetrvává tradiční přesvědčení, formulované už Aristotelem, že mezi živými a neživými věcmi existuje zásadní rozdíl a že chytrost či inteligence coby známka samostatnosti patří jednoznačně pouze těm prvním. Otázka tedy zní, nakolik je oprávněné o městech uvažovat nejen jako o výtvorech člověka, ale i jako o svébytných organismech, nadaných určitými schopnostmi.

V urbánní teorii se metafory města coby živého organismu vyskytují poměrně hojně. Tato analogie zde ale bývá docela vágní. S exaktnějším průzkumem na tomto poli bylo možné se seznámit až nedávno, vzešel z okruhu vědců z Institutu Santa Fe v Novém Mexiku zaměřujících se na studium univerzálních vlastností živých i neživých komplexních struktur.

Velikost a změna proporcí

Tento příběh ale začíná už před sto lety a k připodobnění měst a živých organismů zde došlo takříkajíc z druhé strany. V roce 1917 si skotský biolog D´Arcy Wentworth Thompson ve své slavné knize On Growth and Form položil opačnou otázku, co sdílejí živé organismy s neživými věcmi, a odpověděl si: obojí jsou (mimo jiné) tělesa podléhající fyzikálním zákonům.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Chytrá města
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Cyril Říha

Mgr. Cyril Říha, Ph.D., (*1975) vystudoval filosofii na FF UK v Praze. Od roku 2000 pracuje v Centru pro teoretická studia, kde se zabývá teorií architektury a výzkumem současných měst. Jeho současný výzkum se soustřeďuje na téma „terrain vague“ v současných městech a makroskopických analogií mezi biologickými a urbánními systémy. Přednáší též na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Říha Cyril

Další články k tématu

Člověk a město v simulačních modelechuzamčeno

Město je dynamickým, otevřeným a spontánně se proměňujícím ekosystémem, jenž se reprodukuje nespočtem každodenních aktivit a interakcí svobodných...

Chytrá správa chytrých městuzamčeno

Město je chytré pouze tehdy, umí-li se učit a přizpůsobovat se novým podmínkám. K tomu je nezbytná dobře fungující správa, která komunikuje s...

Město skryté v mobiluuzamčeno

Mobily jsou čím dál chytřejší a vědí toho o nás víc, než si běžně připouštíme. Anonymní data získaná jejich prostřednictvím mohou být užitečná pro...

Století měst

V roce 1900 žilo ve městech celého světa pouhých 220 milionů lidí. O padesát let později toto číslo vzrostlo na 746 milionů a dnes se pohybuje...

Internet věcí aneb Jak lavička přivolá záchranáře

S vývojem chytrých technologií se proměňují způsoby, jak komunikujeme s okolním světem. Žijeme v inteligentní domácnosti, pořizujeme si chytré...

SMARTNET, chytrá síť pro regulaci dopravy

Představme si, že by město regulovalo individuální dopravu na základě reálných informací o hladině hluku, znečištění ovzduší v oblasti a...

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné