Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Století měst

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 67, 2016/2
 |  Téma: Chytrá města

V roce 1900 žilo ve městech celého světa pouhých 220 milionů lidí. O padesát let později toto číslo vzrostlo na 746 milionů a dnes se pohybuje okolo čtyř miliard. Před sto lety žili ve městech pouze dva lidé z deseti, ale od roku 2010 už města v tomto ohledu porážejí venkov. V roce 2050 v nich budou podle odhadů OSN žít dvě třetiny lidí, což spolu s očekávaným růstem lidské populace představuje oproti dnešku 2,5 miliardy nových obyvatel měst.

V České republice je už dnes obyvatelstvo ze 73 % městské, v řadě zemí je toto číslo ještě podstatně vyšší (např. Brazílie 85 %, Dánsko 88 %, Argentina 92 %, Japonsko 93 %…) Nejvýraznější „cestu do města“ lze očekávat v rozvojových zemích, jejichž současná města často postrádají potřebnou infrastrukturu. Právě tam budou chytrá řešení správy a rozvoje měst zapotřebí více než kdekoli jinde.

„Chytrá města“ (nebo „smart cities“, chceme-li být světoví) představují mnohovrstevný fenomén. Jedná se o módní termín, který v očích laické veřejnosti nabývá nejčastěji podobu optimistických vizí dokonale funkčních, čistočistých a zelených měst, jejichž šťastní obyvatelé si užívají pohodlí zajišťovaného nejmodernějšími technologiemi. Ale většina měst musí ještě předtím, než se promění v ráj na zemi, vyřešit mnohem přízemnější problémy než skutečnost, že ne ve všech městských autobusech zatím funguje spolehlivá wi-fi. Potýkají se s dopravními kolapsy, smogem, přetížením elektrické sítě, nedostatkem pitné vody, nedostatečnou kapacitou kanalizace… Chytré město v tomto kontextu znamená především „udržitelné město“. K němu vede cesta jak přes kreativní využití nových technologií, tak přes docela obyčejné chytré nápady, které mohou i s minimem nákladů zvýšit kvalitu života ve městě. „Správa městských oblastí je jednou z nejdůležitějších rozvojových výzev 21. století,“ prohlásil v této souvislosti John Wilmoth, ředitel populačního oddělení odboru pro ekonomické a sociální otázky OSN (UN DESA), když prezentoval nejnovější statistická data o růstu měst.

Chceme-li budovat chytrá města, musíme nejprve jejich fungování porozumět. V tématu tohoto čísla Vesmíru jsme proto z velké části nechali stranou konkrétní technologická řešení typu samočisticích fasád, inteligentního veřejného osvětlení nebo chytrého managementu parkovacích míst. Některým z nich se věnují související příspěvky v on-line části tématu na www.vesmir.cz. V tištěném časopise jsme se zaměřili především na to, jak lze města a chování jejich obyvatel studovat.

Do jaké míry lze o městě uvažovat jako o živém organismu? Je to jen básnické přirovnání, nebo lze nalézt a kvantifikovat konkrétní vlastnosti, které atraktivní metaforu ospravedlňují? Na tuto otázku odpovídá článek Města coby chytré organismy. Jak se v něm dočtete, města jsou v jistém smyslu chytrá sama od sebe. Ale zvýšit jejich pomyslné IQ nad tuto přirozenou hodnotu vyžaduje kompetentní vedení schopné reagovat na měnící se podmínky. Text Chytrá správa chytrých měst dokládá, že česká města mají v tomto ohledu co dohánět. Protože kondice města závisí z velké části na tom, jak se chovají a rozhodují lidé v něm žijící, lze vnesením dat o tomto chování do vhodně zvoleného modelu získat informace, které může osvícená správa využít k efektivnějšímu plánování budoucího rozvoje: Člověk a město v simulačních modelech. O chování obyvatel měst nám leccos prozradí i data z chytrých telefonů, které nosí po kapsách stále častěji i obyvatelé měst rozvojového světa: Město skryté v mobilu.

Porozumění způsobu, jakým spolu obyvatelé měst i jednotlivé součásti městské infrastruktury interagují, stejně jako vývoj nástrojů pro sledování těchto interakcí v podmínkách konkrétního města budou ku prospěchu při budoucím rozvoji chytrých měst, ať už si pod nimi představíme tradiční světové megapole, městečka střední Evropy, nebo rychle rostoucí města rozvojového světa, jejichž obyvatelé ještě před několika lety obdělávali políčko za rodnou vesnicí.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Chytrá města
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Člověk a město v simulačních modelechuzamčeno

Město je dynamickým, otevřeným a spontánně se proměňujícím ekosystémem, jenž se reprodukuje nespočtem každodenních aktivit a interakcí svobodných...

Chytrá správa chytrých městuzamčeno

Město je chytré pouze tehdy, umí-li se učit a přizpůsobovat se novým podmínkám. K tomu je nezbytná dobře fungující správa, která komunikuje s...

Město skryté v mobiluuzamčeno

Mobily jsou čím dál chytřejší a vědí toho o nás víc, než si běžně připouštíme. Anonymní data získaná jejich prostřednictvím mohou být užitečná pro...

Města coby chytré organismyuzamčeno

Ačkoli dnes populární označení „smart cities“ bývá v prvé řadě používáno pro chytrá řešení při řízení měst, zpravidla podporovaná informačními...

Internet věcí aneb Jak lavička přivolá záchranáře

S vývojem chytrých technologií se proměňují způsoby, jak komunikujeme s okolním světem. Žijeme v inteligentní domácnosti, pořizujeme si chytré...

SMARTNET, chytrá síť pro regulaci dopravy

Představme si, že by město regulovalo individuální dopravu na základě reálných informací o hladině hluku, znečištění ovzduší v oblasti a...

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné