Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Proměny ekosystémů a společnost

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 424, 2013/7

Služby ekosystémů, tedy výsledek různých přírodních procesů, z kterých mají lidé hmotný i nehmotný prospěch, získávají v poslední době rostoucí pozornost v ochraně přírody a udržitelném rozvoji lidské společnosti (Vesmír 87, 26, 2008/1).

Zejména vůči problémům globálního měřítka, jako jsou klimatické změny, degradace půdy či úbytek biodiverzity, jsou služby přírody zvláště zranitelné. Lidská společnost je přitom se stavem přírody neoddělitelně svázána. V současnosti se již neoddělují ekosystémy od společenských systémů, ale pojímají se jako spojené nádoby. Ekosystém si přitom nemusíme představovat příliš abstraktně. Je to prostředí, v němž žijeme – krásná příroda pro rekreaci či nezbytný zdroj potravy a vody.

Lekce z minulosti a současnosti

Zánik civilizací a migrace se často dávají do souvislosti s klimatickými výkyvy. Této problematice se dostává poměrně velké pozornosti, včetně diskusí o podílu klimatických a dalších změn na vymizení mnohdy rozvinutých společností. Jedním z příkladů jsou civilizace amerického jihozápadu.

Vzkvétající kultura starověkých pueblanů v oblasti „čtyř rohů“ (průsečíku hranic Arizony, Utahu, Colorada a Nového Mexika) se dala na ústup v 13. století a zůstala po ní pouze torza puebel (obr. 2). Opuštění puebel se často vztahuje ke klimatickému výkyvu, který mohl působit jako jeden z faktorů zániku osídlení a migrace obyvatel amerického jihozápadu. Klimatický výkyv se projevoval suchým obdobím, kdy zemědělství pueblanů nestačilo pokrýt prudký růst populace. Kultury pueblanů zřejmě musely čelit také expanzi okolních národů, stejně jako vyčerpání ekosystémových služeb (nedostatku vody a dřeva, půdní erozi).

Otázkou zůstává, zda kolaps prostředí předchází pád společnosti, či je pouze jedním z průvodních jevů. Zatímco v minulosti se dostatečné důkazy mnohdy hledají těžko, příčiny některých současných kolapsů jsou jednoznačné. Příkladem je Aralské jezero: za nedávným rozsáhlým vysycháním jednoho z největších jezer světa stojí intenzivní zásah do vodního režimu. Z Amudarji a Syrdarji byla odebírána voda k zavlažování zemědělské půdy, určené pro pěstování bavlny. Do jezera jí proto přiteče jen zlomek oproti stavu před zásahem člověka, z jezera se však vlivem horkého podnebí intenzivně vypařuje. Aralské jezero tak vysychá a na místech někdejší hladiny jsou dnes solné pláně. Následky pro společnost jsou závažné – větrem se šíří sůl, která znehodnocuje okolní ekosystém a ovlivňuje zdraví lidí. Dřívější rybolov připomínají jen torza lodí, částečně pohřbená v písku někdejších přístavů (obr. 3; podrobněji též Vesmír 90, 82, 2011/2; 90, 148, 2011/3 a 90, 220, 2011/4).

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorech

David Vačkář

Luděk Bujalský

Jana Frélichová

Zuzana Harmáčková

Eliška Lorencová

Blanka Loučková

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné