Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Služby globálního domu

Integrovaná správa ekosystémů
 |  17. 1. 2008
 |  Vesmír 87, 26, 2008/1

Představy různých lidí o bydlení se mohou lišit, přesto se shodují v tom, že by dům měl mít dobrou střechu, topení, přísun čisté vody a odvod splašků. Dům tedy zajišťuje majiteli služby, jichž si je dobře vědom a je ochoten za ně zaplatit. Ekosystémy také zajišťují řadu služeb, ale ne za všechny lidé platí a ne všech jsou si plně vědomi. Ekosystémy bývají využívány na dluh. Zatímco hypotéku na více než několik málo desetiletí by žádná banka neposkytla, ve využívání služeb přírody žijeme na dluh příštích generací.

Ještě před několika desítkami let bylo těžké si představit zrezivělé lodě na břehu Aralského jezera či zavřené rybárny u východního pobřeží Kanady. Jak ukazují výsledky čtyřletého mezinárodního projektu Hodnocení ekosystémů na počátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment), s globálním domem něco není v pořádku. Otázkou je, zda se vědci a politici shodnou, co by se s tím mělo dělat.

Ambiciózní hodnocení

V minulosti proběhlo několik programů, jejichž cílem bylo zmapovat stav planety:

  • Mezinárodní biologický program (1964–1974) byl zaměřen na biologickou produktivitu, změ nu životního prostředí a možnosti lidí přizpůsobit se probíhajícím změnám.
  • Globální hodnocení biodiverzity, jehož výstupem byla vědecky kvalitní publikace. Byla však hůře srozumitelná, a proto příliš neoslovila veřejné činitele.
  • Mezivládní panel o změně klimatu (IPCC); jeho hodnocení mají nejen vysoký vědecký kredit, ale od počátku jsou zaměřena rovněž na uživatele. Ve svých zprávách také hodnotí zranitelnost ekosystémů a jejich služeb vůči změně klimatu.
  • Hodnocení ekosystémů na počátku tisíciletí vzniklo díky vládním objednávkám odborných podkladů pro naplňování čtyř mezinárodních mnohostranných úmluv usilujících o ochranu přírody (Úmluvy o biologické rozmanitosti, Úmluvy o boji proti rozšiřování pouští, Ramsarské úmluvy o mokřadech a Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů). Projekt byl zahájen r. 2001 pod záštitou generálního tajemníka OSN Kofiho Annana. Jedním z jeho cílů je vybavit dostatečnými informacemi politiky, podnikatelskou sféru, nevládní organizace i širokou veřejnost. Výsledky (změny vodních či potravinových zdrojů, změny klimatu, šíření nemocí) jsou důležité pro zdravotnický sektor. Ekosystémy se podílejí rovněž na zaměstnanosti a ziscích z prodeje přírodních zdrojů (zemědělství včetně lesnictví a rybářství dává obživu polovině produktivního obyvatelstva planety).

    Protože ekosystémové služby probíhají v rozsahu „od povodí po celou planetu“, zahrnuje Hodnocení ekosystémů na počátku tisíciletí různá měřítka. Kromě globálních trendů 1) jsou jeho součástí i případové studie z vybraných regionů (viz rubriku Data a souvislosti na s. 32). Ke každé informaci je v Hodnocení přiřazen stupeň nejistoty. S vysokou jistotou můžeme například konstatovat, že nejméně čtvrtina komerčně důležitých druhů mořských ryb je lovena nad udržitelnou míru. Naproti tomu kvůli nedostatku údajů můžeme pouze s nízkou až střední jistotou říci, že spotřeba pitné vody přesahuje dlouhodobě dostupné zásoby.

    Ekosystémové služby a jejich změny

    Lidé od ekosystémů očekávají základní služby (rámeček 1 ). Jedním z hlavních poznatků Hodnocení je, že 60 % ekosystémových služeb (15 z 24 posuzovaných) je znehodnocováno nebo využíváno neudržitelným způsobem (rámeček 2 ). Ovšem spotřeba služeb ekosystémů se pomalu odpoutává od ekonomického růstu (ekosystémové služby jsou využívány účinněji v důsledku nových technologií). V absolutních číslech však spotřeba nadále roste zároveň s růstem populace. Navíc vzrůstají nároky lidí na pitnou vodu, potraviny a přírodní vlákna. Materiální nároky lidí uspokojuje společnost tím, že území využije zemědělsky, popř. upraví vodní tok. Ačkoliv poptávka po lecčems klesla v důsledku zavedení náhrad (např. plastů a kovů místo dřeva), v úhrnu se rostoucí nároky podepsaly na stavu ekosystémů nepříznivě. Hodnocení se nezaměřuje jen na jednotlivé služby, ale také na změny ekosystémů v celosvětovém i regionálním měřítku. Struktura světových ekosystémů se v druhé polovině 20. století měnila rychleji než kdykoliv ve známé lidské historii a veškeré ekosystémy jsou tak v současnosti významně zasaženy činností člověka. Výrazně pozměněné lidskými aktivitami jsou zejména mořské a sladkovodní ekosystémy, listnaté lesy a travinné ekosystémy mírného pásu, středomořské lesy a tropické suché lesy. Lovené ryby pocházejí stále častěji z nižších potravních úrovní a je nutné pro ně sáhnout do větších hloubek (viz rubriku Data a souvislosti na s. 32).

    Základním zájmem Hodnocení je biodiverzita – rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy. V mnoha případech biodiverzita poskytuje služby bez odpovídajícího trhu, což však neznamená, že nemá hodnotu. Např. u lesních nebo mokřadních ekosystémů netržní užitek značně přesahuje cenu získaných tržních komodit. Stále se snižuje pestrost druhového složení společenstev na Zemi, u řady druhů navíc klesá početnost populace nebo se zmenšuje areál rozšíření. Vyhynutím je ohroženo 10–30 % druhů savců, ptáků a obojživelníků. Moderní šlechtění rovněž potlačuje genetickou rozmanitost pěstovaných plodin a plemen.

    Ekosystémy a blahobyt

    Miléniové hodnocení se jako jedinečný audit planety Země snažilo poskytnout věrohodnou odpověď na otázku, nakolik rostoucí a technicky vybavenější civilizace ovlivnila ekosystémy a jak hluboce výsledné změny ekosystémových služeb ovlivnily lidské živobytí a kvalitu lidského života. V Miléniovém hodnocení se mimo jiné uvádí: změny služeb ekosystémů ovlivňují veškeré složky lidského blahobytu, včetně základních hmotných potřeb pro pohodlný život, zdraví, dobré mezilidské vztahy, bezpečnost a svobodu volby. Jeho poselstvím je skutečnost, že změny ekosystémů mohou být neutrální z vědeckého hlediska, ale nikoli z hlediska různých „uživatelů“ ekosystémových služeb. Nepříjemných důsledků nemusí být ušetřeni ani bohatí obyvatelé vyspělých zemí, a pro chudé obyvatele rozvojových zemí mohou nabývat životní důležitosti. Zatímco bohaté země často přesouvají zátěž ekosystémových služeb za své hranice, v chudých zemích není čím místní zdroje a služby nahradit. Mezinárodní obchod s obilím, rybami, dřevem apod. je doprovázen „virtuálním obchodem“ s dalšími ekosystémovými službami. Jeho důsledky se projevují v místě produkce – tíhu důsledků nenesou spotřebitelé, ale místní obyvatelé. Tím, že se zhoršují rybářská loviště, jsou někteří z obyvatel ochuzeni o jediný zdroj bílkovin. S poklesem životní úrovně často vzrůstá bezprostřední závislost na službách ekosystémů.

    Ekosystémy šetří kapsu

    Vliv člověka na ekosystémy nemá lineární průběh – zpočátku se rozvíjí pomalu, má značnou setrvačnost, a pak se náhle úplně změní, bez předchozího varování. Návrat do původního stavu (pokud je vůbec možný) může trvat desítky či stovky let.

    Jedním z nejpostiženějších typů ekosystémů jsou mangrove (tedy bažinaté lesy na mořském pobřeží). Ustupují rekreačním centrům či akvakulturám pro pěstování mořských korýšů. Lidskou činností jich bylo zničeno až 35 %. Přitom mangrove kromě dalších služeb chrání pobřeží před cunami.

    Také dopad silných povodní, které v posledních letech postihují střední Evropu, byl ničivý nejen kvůli rozsahu a intenzitě, ale zejména proto, že se lidé nenaučili brát ohledy na ekosystémy. Většina toků přírodního charakteru byla upravena, napřímena či přehrazena. Většina přírodních niv a lužních lesů byla zničena či zastavěna. Velkoplošné zemědělství a nedostatek mokřadů snížily množství vody zadržované v krajině.

    Miléniové hodnocení naznačuje, že ekosystémy poskytují užitek, který nemusí mít vždy ekonomické vyjádření. Citlivá péče o ekosystémy však přináší dlouhodobé zisky. Například v New Yorku by výstavba úpravny pitné vody stála 4–6 miliard dolarů a provoz dalších 250 milionů ročně. Místo toho město investuje do výkupu pozemků potřebných pro filtrování i zadržování vody a podporuje zemědělství citlivé k vodním zdrojům. Každý dolar investovaný do ochrany životního prostředí se může zhodnotit až 200krát.

    V rámci Hodnocení bylo posouzeno přes 70 možností správy ekosystémů. A co z toho vyplývá? Je potřeba především vytvářet instituce umožňující integrovanou správu ekosystémů, zavést tržní pobídky podporující zlepšení ekosystémových služeb, odstranit dotace, které jsou ve svém důsledku nepříznivé, hledat řešení založená na znalostech a vzdělání. I když je Hodnocení obsáhlé, v jeho souhrnné zprávě je otevřeně řečeno, že ani tento dokument nepodává přiměřené vědecké informace, které by zodpověděly všechny závažné otázky související se službami ekosystémů a lidským blahobytem. Nezbývá než napnout síly v dalším poznávání a správě křehkého, možná i poněkud zchátralého globálního domu.

    Poznámky

    1) Hlavní výsledky Hodnocení ekosystémů na počátku tisíciletí jsou shrnuty ve zprávě Ekosystémy a lidský blahobyt, kterou v češtině vydalo Centrum pro otázky životního prostředí UK s podporou MŽP. Tato zpráva shrnuje závěry čtyř pracovních skupin (Stav a trendy, Scénáře, Řešení a Sub-globální hodnocení) a výsledky několika tematických zpráv zaměřených na jednotlivé uživatele (Biodiverzita, Podnikání a průmysl, Dezertifikace, Mokřady a Zdraví). Více na www.czp.cuni.cz.

    1. Vazby mezi službami ekosystémů a lidským blahobytem.

    Graf znázorňuje sílu vazeb mezi kategoriemi služeb ekosystémů a složkami lidského blahobytu, s nimiž se běžně setkáváme. Mezi základní kategorie ekosystémových služeb patří služby podpůrné, zásobovací, regulační a kulturní. Mezi složky blahobytu patří především jistoty, základní materiál pro život, zdraví, dobré společenské vztahy a svoboda volby a činu.

    2. Čtveřice scénářů vypracovaných v rámci Miléniového hodnocení se zabývá možnými variantami budoucnosti ekosystémů a lidského blahobytu.

    Scénáře byly vypracovány se zaměřením na stav v roce 2050. Zabývají se různými kombinacemi světového vývoje: svět se stále více globalizuje nebo regionalizuje; správa ekosystémů je reaktivní a problémy se řeší až poté, co nastanou, nebo aktivní a lidé se záměrně snaží o ekosystémy dlouhodobě pečovat. Scénáře nelze vnímat jako prognózy; byly vyvinuty s úmyslem prozkoumat nepředvídatelné a nekontrolovatelné rysy změn ekosystémových služeb a kvality lidského života s využitím kvantitativních modelů a kvalitativních analýz.

    GLOBÁLNÍ ORCHESTRACE – Globálně propojená společnost se zaměřuje na globální trh a ekonomickou liberalizaci a k problémům ekosystémů se staví reaktivně, ale podniká rovněž zásadní kroky k omezení chudoby a nerovnosti a investuje do veřejných statků, jako je infrastruktura a vzdělávání. ekonomický růst je v tomto scénáři nejvyšší ze všech a počítá s nejnižším počtem obyvatel odhadovaným pro rok 2050. Kvalita lidského života se zlepšuje nebo zůstává stejná. Regulační a kulturní služby, včetně služeb biodiverzity, se však i nadále zhoršují.

    ŘÁD Z MOCI – Regionalizovaný a roztříštěný svět se zabývá bezpečností a obranou, zdůrazňuje především regionální trhy, nezajímá se příliš o veřejné statky a problémy s ekosystémy řeší reaktivně. Tempo ekonomického růstu je ze všech scénářů nejpomalejší (zvláště pomalé v rozvojových státech) a časem klesá, zatímco populace roste nejrychleji. Většina ekosystémových služeb se však zhoršuje a stejně tak i kvalita lidského života.

    PŘIZPŮSOBIVÁ MOZAIKA – ohniskem politické i ekonomické aktivity jsou regionální ekosystémy na úrovni povodí. Jsou posíleny místní instituce a strategie řízení ekosystémů jsou běžně dostupné. Společnosti si ke správě ekosystémů vyvinou silně aktivní přístup. Tempo hospodářského růstu je zpočátku poněkud nižší, ale časem se zvyšuje a populace je v roce 2050 téměř tak početná jako ve scénáři Řád z moci. Většina ekosystémových služeb, zejména regulačních, se však významně zlepšuje a rovněž kvalita lidského života roste.

    TECHNOZAHRADA – Globálně propojený svět ve velké míře spoléhá na environmentálně dokonalé technologie, s využitím řízených nebo přetvořených ekosystémů k poskytování ekosystémových služeb a s aktivním přístupem ke správě ekosystémů ve snaze předcházet problémům. Hospodářský růst je poměrně vysoký a zrychluje se, zatímco počet světového obyvatelstva je r. 2050 na střední hodnotě. Ekosystémové služby se v průměru zlepšují, oproti Přizpůsobivé mozaice se však zhoršují kulturní služby a sociální vztahy jako součást kvality života.

    3. Globální situace zásobovacích, regulačních a kulturních služeb ekosystémů hodnocených v rámci Miléniového hodnocení.

    Sloupec situace ukazuje, zda se stav dané služby v nedávné době v globálním měřítku zlepšil (tj. zda se např. zvýšila produkční kapacita služby), nebo zhoršil (menší užitek ze služby v důsledku například znečištění). U kulturních služeb zhoršení znamená takovou změnu vlastností ekosystému, jež zmenšuje kulturní (rekreační, estetický, duchovní atd.) užitek plynoucí z ekosystému.

    Ke stažení

    OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

    O autorech

    Bedřich Moldan

    Jan Plesník

    David Vačkář

    Tomáš Hák

    Doporučujeme

    Přemýšlej, než začneš kreslit

    Přemýšlej, než začneš kreslit

    Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
    Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
    Tajemná „Boží země“ Punt

    Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

    Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
    Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
    Hmyz jako dokonalý létací stroj

    Hmyz jako dokonalý létací stroj

    Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
    Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

    Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

    Tištěná i elektronická
    verze časopisu
    Digitální archiv
    od roku 1994
    Speciální nabídka
    pro školy a studenty

     

    Objednat předplatné