Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Analýza šroubovice za kačku? Nikoli, pane ministře!

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 134, 2012/3
 |  Seriál: Zákony a DNA, 16. díl (PředchozíNásledující)

V roce 2005 se pozorný posluchač interpelací v Poslanecké sněmovně mohl od tehdejšího ministra vnitra Bublana dozvědět překvapivou informaci, že „zpracování jednoho vzorku DNA stojí policii asi tisíc korun“. Nemá cenu pouštět se do pátrání po původci této informace. Přiznám se sám a bez mučení. Otázka nákladů na provádění identifikační genetiky mne pronásledovala ode dne, kdy jsem do lokálky s názvem forenzní genetika nastoupil, a tak jsem se naučil jednoduše a rychle odpovídat i na ty nejobludnější otázky mých tehdejších nadřízených. Jednou z naučených odpovědí byla i ta, že genetická analýza jednoho vzorku stojí na spotřebním materiálu přibližně tisíc korun. Vypuštěním dvou zpřesňujících slov, že jde o náklady na základní laboratorní materiál, pak vznikla velmi nepřesná a zavádějící informace, která poletuje po českých luzích a hájích až do dnešních dnů. Jak to tedy s tou cenou je? V mnoha odvětvích, jako je elektrotechnika či automobilový průmysl, platí, že se zvyšující se poptávkou a výrobou dochází k snižování ceny produktů. V „laboratorním průmyslu“, a to zvláště v tom pro identifikační genetiku, toto pravidlo bohužel neplatí a cena produktů (a tím i analýz) spíše roste. Důvodů je několik.

  • V současnosti používané soupravy pro amplifikaci polymorfních oblastí jsou na lidské DNA mnohem citlivější (postačuje menší vstupní množství DNA), informativnější (lépe identifikují jedince) a robustnější (DNA může být degradovanější a může obsahovat více inhibitorů). Stejně tak jsou kontinuálně inovovány soupravy pro izolaci DNA. Výzkum, vývoj a validaci nových produktů ale musí někdo zaplatit a první je na řadě koncový zákazník.
  • Mandatorním krokem ve forenzní analýze DNA se v posledních deseti letech stalo určení množství a kvality izolované DNA pomocí Real Time PCR. Kromě přístroje v řádu statisíců utratí laboratoř něco i za „chemii“ pro kvantifikaci.
  • Ruku v ruce se zvýšením citlivosti amplifikace přichází problém s kontaminací. Správně vedené laboratoře, kterým záleží na kvalitě výstupů, tak oproti minulosti utratí další peníze za protikontaminační opatření (jednorázové obleky, špičky s filtrem, chemikálie s nejvyšší možnou biologickou čistotou) a certifikované prostředky pro vzorkování (viz Vesmír 91, 16, 2012/1).
  • Většina forenzněgenetických analýz se vyhodnocuje pomocí kapilární elektroforézy. Monopolní výrobce tohoto klíčového přístroje nejenže vysává rozpočty laboratoří cestou neodůvodnitelně vysokých nákladů na nákup a pravidelný servis přístroje, ale horentní je i cena spotřebního materiálu (kapilár, pufrů, polymerů). V současné době vymyslel výrobce v souvislosti s uvedením nové generace sekvenátorů další „zlepšení“. Klíčový spotřební materiál je označen RFID čipem, a ten neumožní spuštění přístroje, pokud je nesmyslně krátká expirační lhůta polymeru a pufru překročena byť jen o minutu.
  • Jelikož v současné době existují jen dva spolehliví výrobci souprav pro amplifikaci DNA pro potřeby identifikace osob, není divu, že si „spravedlivě“ rozdělili trh a cena produktů neklesá. Na omluvu je však potřeba poznamenat, že v ceně souprav jsou zahrnuty i poplatky za využití patentů.

Cena za „spotřebák“ ale tvoří jen zlomek skutečné ceny za analýzu jednoho vzorku, největší náklady se skrývají jinde. Nejekonomičtější je, jestliže laboratoř pracuje na 90 % své kapacity, neboť se neustále musí hradit mandatorní výdaje na nájem, světlo, teplo, vodné a stočné, internet, telefon, počítače, software, kancelářské potřeby, výzkum a validaci nových metod a postupů, pravidelný servis a kalibraci přístrojové techniky, dlouhodobé uložení vzorků DNA po analýze, nákup a obměnu přístrojové techniky, náklady na ISO akreditaci či certifikaci (viz Vesmír 89, 514, 2010/9), na nákup referenčních materiálů, účast v mezinárodních porovnávacích zkouškách (viz Vesmír 90, 551, 2011/10) a na konferencích, na zákonné školení zaměstnanců, nákup odborných knih a časopisů, přístup do on-line vědeckých databází, ale hlavně na platy osob pracujících v laboratoři i podpůrného personálu. Největší finanční a časovou zátěží provozu je pak rozbujelý a často nefunkční byrokratický aparát nejrůznějších referentů „podporujících“ činnost státních forenzních či kriminalistických DNA laboratoří. Nezapomínejme ani na poměrnou část platu všech vedoucích v hierarchii řízení a čas genetiků promrhaný při vysedávání na poradách s těmito hodnostáři či psaním nejrůznějších referátníků a „okecávaček“. Pokud k tomu připočteme podlimitní výběrová řízení, ve kterých se občas nakupuje za zbytečně vysokou cenu od „spřátelených“ firem či se pořizují přístroje, které nikdo nepotřebuje (ale nákup byl přece naplánován, že?), popřípadě se rezortní peníze na výzkum „prošustrují“ v kongresové turistice a nákupech nepoužívaných „hraček“ do laboratoří, dostáváme se k číslům, která proklamovanou tisícovku za vzorek převyšují mnohem více než desetinásobně. Ale i přes tyto nehorázně velké náklady, které platí daňoví poplatníci, často čekají vyšetřovatelé na výsledky rozborů DNA mnoho dlouhých měsíců a pachatel trestného činu si vesele pobíhá po svobodě a páchá další, popřípadě je stíhán nevinný člověk a čeká, až na jeho případ dojde řada, a doufá, že ti skvělí chlapci ve státních laboratořích neudělají nějakou fatální chybu. Není ani výjimkou, že genetické zkoumání je hotové až poté, co je případ policií uzavřen či odložen. Promrhané peníze za nepotřebnou analýzu DNA ale už nikdo do systému nevrátí.

V zemích s nejdelší historií forenzní analýzy DNA, jako jsou USA, Velká Británie či Německo, již před delší dobou přišli na to, že zrušení státního monopolu na zpracování vzorků spojených s vyšetřováním trestné činnosti a postoupení části analýz do soukromých či univerzitních laboratoří přinese při snížení administrativy a zachování či dokonce zvýšení kvality výstupů nebývalou finanční úsporu a identifikace biologických stop je hotová v řádu dnů, a nikoli měsíců či let.

Pane ministře vnitra, pokud si vezmete k ruce tento text a provedete důkladný audit nákladů na provoz policejních kriminalistických laboratoří, zjistíte, že redukcí počtu pracovišť, změnou systému nakupování, zavedením moderních metod a postupů, propuštěním neschopných „manažerů“ a byrokratů, a zejména zrušením nesmyslného monopolu policie na analýzu DNA v trestních věcech lze při zkvalitnění kriminalistických služeb ušetřit rezortu stovky milionů korun. Pokud chcete, půjčím vám skalpel a tento podebraný furunkl můžete spolu s policejním prezidentem rozříznout. Podotýkám, že skalpel bude nejen sterilní, ale i certifikovaný pro forenzní použití (viz Vesmír 91, 16, 2012/1).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kriminalistika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Daniel Vaněk

RNDr. Daniel Vaněk, PhD., (*1965) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Deset let pracoval v DNA laboratoři Kriminalistického ústavu Praha, následně v rámci humanitární mise v Bosně a Hercegovině tři roky identifikoval oběti z masových hrobů. Nyní se ve Forenzním DNA servisu zabývá hlavně archeogenetikou, znaleckou činností v odvětví genetika a aplikovaným výzkumem v oblasti forenzních identifikací. Na PřF UK a 2. LF UK přednáší forenzní genetiku.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...