Evropu obchází strašidlo – strašidlo KONTAMINACE

Když došlo v polovině osmdesátých let minulého století ke zrození forenzní genetiky, nikdo netušil, že věrohodnost výstupů této nové a fascinující vědecké disciplíny bude ohrožovat skrytý nepřítel jménem kontaminace (za kontaminaci označujeme nechtěný přenos biologického materiálu jiného donora do zkoumaného vzorku nebo stopy). V počátcích identifikační genetiky byly k provedení analýzy zapotřebí stovky nanogramů DNA a forenzní laboratoře byly schopny zpracovávat pouze vzorky, z nichž šlo izolovat dostatečné množství nedegradované deoxyribonukleové kyseliny. Ta se poté štěpila restrikčními enzymy, získané fragmenty byly děleny na elektroforéze a DNA byla přenesena a fixována na nylonovou membránu. Následně byla provedena hybridizace radioaktivně značených DNA sond a za dva až tři týdny bylo možné zjistit, kdo byl donorem biologického materiálu v tratolišti krve nebo poševním výtěru. V tomto období forenzní genetiky¹⁾ problém zvaný kontaminace v zásadě neexistoval, a tak se této problematice vlastně nikdo nevěnoval. Situace se však začala měnit spolu se zavedením PCR reakce, pomocí které je možné stomilionkrát namnožit cílovou polymorfní oblast a analyzovat až produkt této reakce. Prvotní analýzy stále ještě vyžadovaly až desítky nanogramů DNA, ale se zavedením nových technologií se během několika málo let citlivost zvýšila na jednotky nanogramů. Ani zde se však pokrok a zlepšování nezastavilo a v současné době je možné spolehlivě analyzovat vzorky, ve kterých máme k dispozici okolo 50 pg DNA. Pokud si uvědomíme, že jedna buňka obsahuje přibližně 6 pg DNA a například z mililitru slin můžeme získat až 5000 ng DNA, snadno si spočítáme, jak málo biologického materiálu stačí ke kontaminaci. Ke kontaminaci vzorků cizorodou DNA může dojít při ohledání místa činu, transportu a uložení stop nebo při zpracování vzorků v laboratoři. Chyby tohoto typu jsou chronické a objevují se dokonce v renomovaných akreditovaných DNA laboratořích. Každá laboratoř se tedy musí nejen neustále ujišťovat o korektnosti a kvalitě produkovaných výsledků, ale také by měla své výsledky správně vysvětlit a komentovat. Laboratoř při řešení případu například zjistí, že DNA profil nalezený na oděvní součástce poškozené se shoduje s DNA profilem podezřelého, který však popírá, že by měl s trestným činem cokoli společného. Tuto shodu DNA profilů můžeme vyjádřit statisticky a určit, s jakou frekvencí se v populaci může vyskytnout osoba, jež bude mít stejný DNA profil a nebude příbuzná s naším podezřelým. Tato číselně vyjádřená pravděpodobnost náhodné shody (a může to být třeba číslo 1 : 79 kvadrilionům) však v žádném případě neurčuje, kolikrát je pravděpodobnější, že je náš podezřelý opravdu vinen (takto tuto statisticky vyjádřenou shodu rádi interpretují prokurátoři a státní zástupci). Stejně tak toto číslo neurčuje, kolikrát pravděpodobnější je, že zločin spáchal někdo jiný než podezřelý (toto je zase oblíbená interpretace obhájců). Pokud laboratoř stanoví, že pravděpodobnost náhodné shody je tak nízká, že se na planetě ani nevyskytuje tolik jedinců, tak můžeme oprávněně předpokládat, že biologická stopa zajištěná na poškozené opravdu pochází od našeho podezřelého (pokud vyloučíme hrubou laboratorní chybu spočívající v záměně vzorků). I když je identita donora biologického materiálu poměrně nezvratně určena, je nutné brát v potaz našeho neviditelného nepřítele – kontaminaci.

Kontaminace si zahrála jednu z hlavních úloh v případu Amandy Knox. Ta byla spolu se svým tehdejším přítelem italskou justicí obviněna, že se v listopadu 2007 podílela na vraždě britské studentky Meredith Kercher. Za vraždu byl na základě nezvratných důkazů k šestnáctiletému vězení odsouzen Ital Rudy Guede. Amanda se svým přítelem popírali jakýkoli podíl na tomto trestném činu, ale nakonec byli v prosinci 2009 odsouzeni na 26 a 25 let do vězení. Klíčovými důkazy obžaloby byl nůž zajištěný v bytě Amandina přítele a podprsenka zavražděné. Policejní laboratoř provádějící zkoumání nože došla k závěru, že na rukojeti se nalézá DNA Amandy, zatímco na čepeli je DNA oběti. Na zavírání podprsenky naopak údajně detekovali stopy DNA Amandina přítele. Obhajoba požadovala, aby byly výsledky analýzy DNA přezkoumány nezávislými experty, ale tento požadavek byl zamítnut.

Vyprodukované genetické důkazy byly zásadním způsobem zpochybněny také devíti americkými forenzními genetiky. Množství DNA spojující oba podezřelé s vraždou bylo totiž příliš malé a k jejímu přenosu mohlo dojít při nesprávné manipulaci se zkoumanými předměty. Průkaz krve na čepeli byl navíc negativní a DNA profil z rukojeti byl pouze částečný, a mohlo tudíž jít o náhodnou shodu. Amanda navíc zkoumaný nůž dříve používala k vaření, a také proto zde mohla být zjištěna její DNA.

Situace se začala měnit k lepšímu při odvolacím řízení. Bodem zlomu ve vývoji případu se stal červen 2011, kdy soudem přibraní forenzní experti Stefano Conti a Carla Vecchiottiová po přezkoumání případu dospěli k závěru, že z nože bylo získáno pouze limitní množství DNA a že laboratoř nepostupovala podle procedur doporučovaných pro analýzy stopových množství DNA. Conti a Vecchiotti soudu dále sdělili, že není možné vyloučit možnost, že nůž a podprsenka byly kontaminovány jiným zdrojem DNA, protože při zajišťování a manipulaci s předměty nebyly dodržovány mezinárodně uznávané postupy. V laboratoři byly totiž všechny vzorky zpracovávány v jeden okamžik, a proto mohlo dojít ke kontaminaci právě zde. Oba experti ve své zprávě poukázali na celkem 54 závažných pochybení!!!

Soudce následně ve shodě s italskými a americkými nezávislými experty prohlásil, že důkazy spojující oba odsouzené s tímto zločinem jsou nevěrohodné. V říjnu 2011 tak byla Amanda a její přítel zproštěni všech obvinění a příběh nakonec skončil jako v hollywoodském filmu. Tento případ však inicioval i svolání odborné konference „Odvrácená strana DNA profilů“. V dubnu 2012 se špičky z oboru forenzní genetiky setkají v Římě a budou „ladit noty“ v boji proti pochybným výsledkům, riziku kontaminace a zkoumání podlimitního množství DNA. Ozvěny z tohoto setkání přinesu v některé z příštích glos.