Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Emoce v medicíně

3. Tripartitní model duše
 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 185, 2007/3
 |  Seriál: Emoce v medicíně, 3. díl (PředchozíNásledující)

Jestliže s definicí medicíny a vymezením jejích kompetencí jsou určité problémy (viz Vesmír 86, 120, 2007/2), s emocemi to bude ještě složitější, a to přestože v Psychologickém slovníku 1) najdeme: „…jde o širší pojem než cit zastřešující subjektivní zážitky libosti a nelibosti provázené fyziologickými změnami, motorickými projevy (gestikulace, mimika), stavy menší či větší pohotovosti a zaměřenosti (láska, strach, nenávist aj.); lze u nich zjišťovat směr přibližování či vzdalování, intenzitu a čas trvání. Fenomenologie rozlišuje city, afekty, nálady a vášně. Existuje též dělení na vyšší (soucit) a nižší (agresivita), na intelektuální, etické a estetické aj., emoce obsahují fyziologické koreláty na rozdíl od citu, který vyjadřuje jen zážitkový rozměr emoce. Výrazy tváře pro základní emoce se zdají být průkazně vrozené. Paul Ekman (1983) prokázal, že srdeční tep a teplota kůže se více zvyšují u vzteku…“ Tento poznatek obsahuje lidová moudrost již několik tisíciletí, alespoň však konečně poukazuje na biologickou zakotvenost emocí, zatímco Velký lékařský slovník 2) ve shodě s Platonem považuje emoce za „citová hnutí mysli“.

„Vaše radosti, smutky, vzpomínky, ambice, váš pocit identity, svobodná vůle a láska nejsou ničím jiným, než reakcí obrovského množství nervových buněk.“ Francis Crick

Sokrates asi skutečně kazil mládež a nakazil i Platona svou představou o okřídlených duších, které v případě, že jsou dokonalé, stoupají vzhůru, v případě, že jsou nedokonalé, sedí nebo poskakují na zemi a berou na sebe podobu těla. Platon tuto myšlenku dopracoval až k závěru: „Sóma séma“ (= Tělo je hrobem duše). Duše je v Platonových spisech přirovnávána k okřídlenému dvojspřeží, které je řízeno vozatajem. Vozataj představuje rozum (to logistikon), poslušný kůň ušlechtilé city a vůli (to thymoeides), vzpurný kůň žádostivost (to epithymetikon).

Pod vlivem orficko-pythagorovských představ viděl Platon říši idejí jako „onen svět“, s nímž je příbuzná nesmrtelná část člověka, duše. Díky této příbuznosti vzniká v duši touha po spojení se světem idejí, ve kterém duše pobývala před narozením a do něhož se po smrti může opět vrátit. Stejný model měl pro ideální stát, který představoval rovnováhu tří nerovných stavů. Nejnižším stavem jsou producenti materiálních statků (rolníci, řemeslníci, obchodníci), na druhém místě jsou bojovníci, kteří zajišťují vnější bezpečnost a vnitřní pořádek, a vládnoucí stav tvoří strážci-filozofové, kteří mají způsobilost řídit společnost se znalostí ideje dobra. Ve filozofech je zosobněna moudrost obce, v bojovnících její statečnost a v uznání vládnoucího postavení filozofů spočívá uměřenost, společná ctnost všech tří stavů. Jestliže každý stav vykonává činnost, k níž je od přírody určen, je obec jako celek spravedlivá.

Tripartitní model duše i státu ovlivnil prakticky všechny badatele i praxi v těchto oblastech (viz podnikatelé – vláda – odbory). Nevymanil se z něj ani S. Freud, který chtěl osvobodit vzpurného koně id, ani K. Marx zaujatý osvobozením nejnižšího stavu společnosti. 3) Někteří filozofové, např. A. N. Whitehead v Encyclopedia Britanica, si jeho řešení dokonce pochvalují: „Nejbezpečnější obecnou charakteristikou evropské filozofické tradice je, že spočívá na Platonových myšlenkách.“

Do medicíny tyto myšlenky uvedl Galenos z Pergamu a dodnes v ní přetrvávají. Galen sice viděl tělo a duši v aristotelské jednotě (podle Aristotela tělo a duše jsou sjednocené, podobně jako je sjednocený vosk a otisk pečetidla v něm…), je autorem slavného výroku o tom, že veselé ženy nikdy nedostanou rakovinu prsu, protože k ní mají sklon melancholické povahy, a nabádal své žáky, aby o duši pacienta dbali stejně jako o jeho tělo, nicméně vědecký přístup tuto ideální jednotu zcela rozrušil.

Poznámky

1) Hartl P., Hartlová H.: Psychologický slovník, Portál, Praha 2000.
2) Vokurka M., Hugo J. a spol.: Velký lékařský slovník, Maxdorf-Jessenius, Praha 2002.
3) Scherer K. R.: Plato’s legacy: Relationship between cognition, emotion, and motivation. www.unige.ch/fapse/emotion/publications/pdf....

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK, v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné