Molekulární biologie
Extrémní genomy 
Proč jsou některé genomy obří, přestože obsahují „normální“ počet genů? Jaké je naopak „životní minimum“ genomu bakterie? A je možné zkonstruovat v...
Biomolekuly, chromozomy, genomy a buňky 
V roce 2011 byla vyhlášená soutěž o tzv. projekty excelence (PE) a jejím hlavním cílem byla podpora kvalitního základního výzkumu, rozvíjení...
Epigenetické procesy u eukaryotních buněk
Již od druhé poloviny 20. století se ukazuje, že vývoj organismu nespoléhá pouze na primární úroveň genetické informace uložené v DNA molekule, ale...
Evoluce ve zkumavce
Může člověk napodobit evoluci? Můžeme ji urychlit nebo určovat její směr? Experimenty s evolucí ve zkumavce ukazují, že je to možné. Evoluce in...
Relikty světa RNA
„Co bylo dříve – DNA, nebo bílkoviny?“ ptali se vědci před několika desetiletími. Vždyť DNA kóduje tvorbu bílkovin a bílkoviny jsou zase potřeba...
Frederick Sanger (1918–2013) − skromný chemik, který změnil svět biologie
Nobelova cena je pro vědce nejvyšším uznáním, kterého se mu může dostat. Je dosti nepředstavitelné být na ni vůbec nominován, natožpak nominaci...
Tanosomy
Cytolog zbystří pozornost, když narazí na práci (v tomto případě osmi převážně francouzských autorů), která popisuje „novou buněčnou organelu“....
Neúměrný vliv cytoplazmatické DNA
Hlavním cílem současné genetiky je pochopit, jakým způsobem vedou vzájemné interakce mezi geny až k vzniku konkrétního fenotypu. Většina genetické...
Neddylace, „klíč k porozumění řízené degradace proteinů”
Životní projevy buněk probíhají díky řadě signálních drah, které přenášejí informace mezi jednotlivými buněčnými subsystémy. Regulace těchto...
Molekulární dopravní systém u kvasinek i v mozku má stejný původ
Před třemi lety mě redakce Vesmíru upozornila na dva vědce, kteří dostali významnou norskou vědeckou cenu za skladování, přepravu a uvolňování...