Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Epigenetické procesy u eukaryotních buněk

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 172, 2014/3

Již od druhé poloviny 20. století se ukazuje, že vývoj organismu nespoléhá pouze na primární úroveň genetické informace uložené v DNA molekule, ale že v eukaryotních buňkách1) existuje významné množství paralelního zpracovávání informace v podobě DNA metylace, histonových modifikací či různých typů RNA molekul.

Studiem těchto jevů se zabývá epigenetika a předpona epi- znamená, že předmětem jejího zájmu nejsou samotné geny a jejich mutace, ale spíše to, co je nad nimi.

Nositelka dědičnosti, deoxyribonukleová kyselina (DNA), je tvořena cukrem deoxyribózou, fosfátovými skupinami a na ně navázanými nukleovými bázemi: adeninem (A), guaninem (G), cytosinem (C) a thyminem (T). Pokud si představíme DNA ne jako dvoušroubovici, jak je notoricky známá z ilustrací, ale jako lineární zápis těchto písmen genetické abecedy v různém pořadí, pak je to právě toto specifické pořadí nukleotidů, které určuje výslednou podobu proteinů (zjednodušeně řečeno – v procesu sbalování proteinu do tělesné 3D struktury hraje velkou roli i vnitřní prostředí samotné buňky).

Záměny jednotlivých bází v pořadí genetického zápisu nazýváme mutacemi; ty jsou náhodného charakteru a mohou významně měnit funkci proteinů. Ještě než je pomocí pravidel genetického kódu vytvořen řetězec aminokyselin, tj. primární struktura proteinu, je DNA přepisována (transkribována) do RNA (ribonukleové kyseliny), jež je k DNA komplementární. RNA molekula tedy slouží jako prostředník k tvorbě proteinů, je jako poslíček vyslána z jádra buňky (odtud také mRNA jako messenger) a přeložena do proteinové podoby až v cytoplazmě.

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Jana Švorcová

Jana Švorcová, Ph.D., (*1982) vystudovala Filosofickou a Přírodovědeckou fakultu na Karlově Univerzitě v Praze, kde se na katedře Filosofie a dějin přírodních věd věnuje teoretické biologii, epigenetice a filozofii biologie.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...