Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Epigenetické procesy u eukaryotních buněk

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 172, 2014/3

Již od druhé poloviny 20. století se ukazuje, že vývoj organismu nespoléhá pouze na primární úroveň genetické informace uložené v DNA molekule, ale že v eukaryotních buňkách1) existuje významné množství paralelního zpracovávání informace v podobě DNA metylace, histonových modifikací či různých typů RNA molekul.

Studiem těchto jevů se zabývá epigenetika a předpona epi- znamená, že předmětem jejího zájmu nejsou samotné geny a jejich mutace, ale spíše to, co je nad nimi.

Nositelka dědičnosti, deoxyribonukleová kyselina (DNA), je tvořena cukrem deoxyribózou, fosfátovými skupinami a na ně navázanými nukleovými bázemi: adeninem (A), guaninem (G), cytosinem (C) a thyminem (T). Pokud si představíme DNA ne jako dvoušroubovici, jak je notoricky známá z ilustrací, ale jako lineární zápis těchto písmen genetické abecedy v různém pořadí, pak je to právě toto specifické pořadí nukleotidů, které určuje výslednou podobu proteinů (zjednodušeně řečeno – v procesu sbalování proteinu do tělesné 3D struktury hraje velkou roli i vnitřní prostředí samotné buňky).

Záměny jednotlivých bází v pořadí genetického zápisu nazýváme mutacemi; ty jsou náhodného charakteru a mohou významně měnit funkci proteinů. Ještě než je pomocí pravidel genetického kódu vytvořen řetězec aminokyselin, tj. primární struktura proteinu, je DNA přepisována (transkribována) do RNA (ribonukleové kyseliny), jež je k DNA komplementární. RNA molekula tedy slouží jako prostředník k tvorbě proteinů, je jako poslíček vyslána z jádra buňky (odtud také mRNA jako messenger) a přeložena do proteinové podoby až v cytoplazmě.

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Jana Švorcová

Jana Švorcová, Ph.D. (*1982) vystudovala Filosofickou a Přírodovědeckou fakultu na Karlově Univerzitě v Praze, kde se na katedře Filosofie a dějin přírodních věd věnuje teoretické biologii, epigenetice a filozofii biologie.

Doporučujeme

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Petr Brož  |  14. 6. 2019
Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě nedaleko Islandu stoupat nad horizontem černý kouř, domnívala se, že má co...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné