Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Epigenetické procesy u eukaryotních buněk

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 172, 2014/3

Již od druhé poloviny 20. století se ukazuje, že vývoj organismu nespoléhá pouze na primární úroveň genetické informace uložené v DNA molekule, ale že v eukaryotních buňkách1) existuje významné množství paralelního zpracovávání informace v podobě DNA metylace, histonových modifikací či různých typů RNA molekul.

Studiem těchto jevů se zabývá epigenetika a předpona epi- znamená, že předmětem jejího zájmu nejsou samotné geny a jejich mutace, ale spíše to, co je nad nimi.

Nositelka dědičnosti, deoxyribonukleová kyselina (DNA), je tvořena cukrem deoxyribózou, fosfátovými skupinami a na ně navázanými nukleovými bázemi: adeninem (A), guaninem (G), cytosinem (C) a thyminem (T). Pokud si představíme DNA ne jako dvoušroubovici, jak je notoricky známá z ilustrací, ale jako lineární zápis těchto písmen genetické abecedy v různém pořadí, pak je to právě toto specifické pořadí nukleotidů, které určuje výslednou podobu proteinů (zjednodušeně řečeno – v procesu sbalování proteinu do tělesné 3D struktury hraje velkou roli i vnitřní prostředí samotné buňky).

Záměny jednotlivých bází v pořadí genetického zápisu nazýváme mutacemi; ty jsou náhodného charakteru a mohou významně měnit funkci proteinů. Ještě než je pomocí pravidel genetického kódu vytvořen řetězec aminokyselin, tj. primární struktura proteinu, je DNA přepisována (transkribována) do RNA (ribonukleové kyseliny), jež je k DNA komplementární. RNA molekula tedy slouží jako prostředník k tvorbě proteinů, je jako poslíček vyslána z jádra buňky (odtud také mRNA jako messenger) a přeložena do proteinové podoby až v cytoplazmě.

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Jana Švorcová

Jana Švorcová, Ph.D. (*1982) vystudovala Filosofickou a Přírodovědeckou fakultu na Karlově Univerzitě v Praze, kde se na katedře Filosofie a dějin přírodních věd věnuje teoretické biologii, epigenetice a filozofii biologie.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné