Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Relikty světa RNA

Co zbylo z dávných časů, kdy vládly molekuly RNA?
 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 78, 2014/2

„Co bylo dříve – DNA, nebo bílkoviny?“ ptali se vědci před několika desetiletími. Vždyť DNA kóduje tvorbu bílkovin a bílkoviny jsou zase potřeba pro kopírování DNA. Klasický problém vejce a slepice. Odpověď nakonec nabídla molekula RNA (ribonukleová kyselina), o níž se ukázalo, že je schopna jak kódovat genetickou informaci, tak současně fungovat jako RNA enzym, tzv. ribozym (Vesmír 74, 371, 1995/7 a 90, 517, 2011/9).

Ribozymy byly objeveny na počátku osmdesátých let minulého století. Postupně byla popsána řada chemických reakcí katalyzovaných ribozymy – např. spojování i „stříhání“ molekul RNA nebo spojování aminokyselin za tvorby bílkovin. Nobelova cena pro jejich objevitele – Thomase Cecha, Američana českého původu, byla udělena v roce 1989. V roce 1986 přišel další nobelista – Walter Gilbert – s představou „světa RNA“, podle níž dnešnímu světu DNA, RNA a bílkovin předcházel svět molekul RNA (Vesmír 78, 57, 1999/1) schopných kromě své vlastní replikace provádět i další jednoduché molekulární procesy. Až později v průběhu evoluce převzaly enzymatickou roli bílkoviny jako účinnější, přesnější a rychlejší katalyzátory buněčných reakcí. Ještě později vznikla i DNA jako mnohem stabilnější „médium“ pro uchování podstatně komplexnější informace (obr. 1). Protože RNA je dost složitá molekula, kladou si vědci otázku, jaké molekuly předcházely světu RNA. Možné scénáře navrhují jako předchůdce RNA stabilnější peptidovou-nukleovou kyselinu (PNA) nebo tvorbu RNA za pomoci polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), jež se hojně vyskytují ve vesmíru.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Je autorem několika knih nejen o genetice. Je členem Učené společnosti ČR. Genetická a genomická témata popularizuje i na YouTube: youtube.com/@eduardkejnovsky1966.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...