i

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Převrat: nová písmena „abecedy života“

 |  9. 5. 2014
 |  Téma: Život 2.0

Poprvé se podařilo, aby bakterie pracovaly s dědičnou informací, kterou jim vědci rozšířili o dvě zcela nová, syntetická písmena genetického kódu.

Příroda dala pozemským organismům do vínku dědičnou informaci ve formě dvojité šroubovice DNA „zapsané“ pouhou čtveřicí písmen genetického kódu. Dědičná informace bakterie, borovice i člověka je proto tvořena stejnými molekulami, tzv. bázemi – adeninem (A), guaninem (G), cytosinem (C) a thyminem (T). Biochemici ale našli celou řadu molekul, které se zdály být tomuto základnímu „kvartetu života“ přinejmenším vyrovnaným konkurentem. Takto vytvořené umělé báze při biochemických reakcích „ve zkumavce“ přitom nenarušovaly strukturu dvojité šroubovice, nebránily množení molekul DNA a dokonce se podle jejich předlohy vytvářely molekuly kyseliny ribonukleové, což je první krok pro zdárnou funkci genů. Dlouho ale nebylo jasné, jestli by tato „nová písmena“ skutečně dokázala rozšířit „abecedu života“ v živé buňce.

„Pokud se vrátíme zpět a předěláme poslední čtyři miliardy let evoluce, pak získáme úplně nový systém dědičnosti.“

Tým vedený Floydem Rosembergem ze Scripps Research Institute v kalifornském La Jolla se snažil přesvědčit bakterie k rozšíření „abecedy života“ plných patnáct let. Enormní úsilí nakonec vědci korunovali úspěchem, o němž informují ve studii publikované v předním vědeckém časopise Nature.

Vědci nejprve naučili bakterie Escherichia coli přijímat umělé molekuly „nových písmen“ z živného kultivačního roztoku. Následně sestavili malý „kroužek“ z DNA, do kterého zařadili i dvě zcela nová písmena genetického kódu. Tento tzv. plazmid pak vpravili do bakterie a napjatě sledovali, jak si s ním buňka poradí. Plazmid se v bakterii nejen udržel, ale po celý týden se tam také množil. Od mateřské bakterie jej dědily i nově vznikající dceřiné buňky. Když přísun syntetických bází z živného roztoku do buňky ustal, nahradily bakterie „umělá písmena“ tradičními bázemi A, G, C, T. Zatím si bakterie neumějí vyrobit „umělá písmena“ svépomocí a jsou odkázány na jejich import. To však nepředstavuje nepřekonatelný problém.

Cílem podobných experimentů je získat organismy, jejichž dědičná informace by dovolovala zařazovat do řetězce bílkovinných molekul podstatně širší sortiment aminokyselin, než jaký využívají současné formy pozemského života. Organismy dovedou syntetizovat bílkoviny s využitím pouhých 22 aminokyselin. Přitom příroda jich nabízí více než 500. Bílkoviny s těmito netradičními aminokyselinami, by mohly najít uplatnění jako léky, katalyzátory náročných chemických reakcí, detoxikační prostředky pro likvidaci ekologických havárií nebo i jako konstrukční materiály nevšedních vlastností. Romesberg například uvažuje o tvorbě zcela nových léků proti nádorovým onemocněním, které by měly v bílkovinné molekule zařazeny některé toxické aminokyseliny.

Posun v syntetické biologii

Objev týmu Floyda Romesberga otevřel podle mnohých odborníků možnosti pro laboratorní vytvoření buněk, které budou mít dědičnou informaci složenou výhradně z umělých „písmen“ genetického kódu.

„Podle mého názoru tomu nic nebrání,“ řekl redaktorům Nature v rozhovoru Steven Benner z Foundation for Applied Molecular Evolution. „Pokud se vrátíme zpět a předěláme poslední čtyři miliardy let evoluce, pak získáme úplně nový systém dědičnosti.“

Sám Romesberg je ale k takovým možnostem spíše skeptický.

„Nic takového se nestane, protože v buňce se nachází příliš mnoho věcí, které rozeznávají DNA. Ta je nedílnou součástí mnoha životních pochodů v buňce,“ zdůrazňuje Romesberg v komentáři pro Nature nezastupitelnou roli „tradiční“ DNA.

TÉMA MĚSÍCE: Život 2.0
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika, Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Další články k tématu

Na cestě od genetického inženýrství až ke stavebnici života

Naše dnešní znalost biologie nám poskytuje bohaté možnosti pro postupné pronikání do kódu života, a to způsobem velmi podobným tomu, jakým se...

Zlý úmysl stačí

Rozhovor s biochemikem Janem Konvalinkou z Ústavu organické chemie a biochemie o umělých virech a potenciálním nebezpečí, které představují.

Syntetická biologie: člověk, konstruktér života

Americký fyzik Richard Feynman kdysi prohlásil: „Co sám nedovedu postavit, tomu nemohu porozumět.“ Od fyzika, který svou vědeckou kariéru zahájil...

Od inzulinu k biopalivům

Vědci z Georgia Institute of Technology a Joint BioEnergy Institute donutili bakterii Escherichia coli, aby produkovala ekvivalent paliva...

A k čemu je to vlastně dobré, vy chytráku?

Vidíme to každý den. Pokroky vědy a techniky, umělé hmoty, umělá sladidla, umělá inteligence, umělá DNA… A k čemu je to vlastně dobré, nemůžeme...

DNA: poklad pro nanoinženýry

Fráze „kdybychom ji neměli, museli bychom si ji vymyslet,“ působí sice v případě DNA dost podivně, ale je to tak, přinejmenším v dramaticky se...

Strach, manipulace, naděje: synbio očima psychologa

Každý posun v historii lidstva, jakkoli pokrokový a potenciálně přínosný, se musí potýkat s lidskými strachy a obavami. S tím, jak a proč jsme...

Synt-etika: smíme vše, co umíme?

V den, kdy se tento text objeví na síti, již bude zastaralý. Objevy na poli molekulární biologie jsou totiž natolik rychlé, že než čtenář dočte...

Syntéza

„Tak co vám zdrhlo?“ zeptal se Jason Brown dvou mužů z ochranky postávajících na parkovišti před univerzitou. Padli mu do oka, hned jak vystoupil...

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...