i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

A k čemu je to vlastně dobré, vy chytráku?

 |  4. 5. 2014
 |  Téma: Život 2.0

Vidíme to každý den. Pokroky vědy a techniky, umělé hmoty, umělá sladidla, umělá inteligence, umělá DNA… A k čemu je to vlastně dobré, nemůžeme mít radši všechno přírodní?

I ty úplně přírodní věci mohou dělat zásadní pokroky, například Ebola.

Lidé mají dneska tak nějak nedůvěru ke všemu, co není přírodní nebo přirozené. Přirozeně. Ale úplně nejvíc se dívají skrz prsty na syntetickou biologii. Prosím vás, k čemu může být dobrý takový nějaký neuměle umělý život?

„Umělý život“ je skvěle šokující formulace na titulek článku. Podobně jako „dítě, co má tři biologické rodiče“ (a zatím to byly spíš jen mitochondrie, co říkají někomu jinému ‚mami‘). Ale jak to vlastně vnímá laický čtenář? Denně ho zaplavují zprávy o škodlivosti umělých ponožek nebo umělého oslabení koruny. Sama slova „umělý“ nebo „syntetický“ zní moderně, ale zároveň silně podezřele. Dost na tom, že jsou tady ty GMO, ještě nějaké uměliny.

On ale ve skutečnosti žádný život není umělý, je živý. Pro spoustu lidí s jen velmi okrajovou představou o buněčné biologii tak dobře míněné populárně vědecké články vytvářejí jakousi zkratku k nepochopení celé té komplexní problematiky. Vyvolávají spoustu otázek. Chtějí si vědci hrát na Boha? A potřebujeme něco takového vůbec? (Nebylo prokázáno, že si vědci rádi hrají na Boha, ale bylo opakovaně prokázáno, že si rádi hrají. Z mojí osobní zkušenosti je to potřeba.)

Z hlediska syntetické definice je onen „vznik života z neživé hmoty“ tak trochu problematický. Život je vlastně specifickou souhrou interakcí mezi těmi všemi… neživými součástkami. Není zas takový rozdíl, jestli si s nimi hraje člověk nepřímo, pomocí šlechtění, cíleněji pomocí konkrétních modifikací, anebo jestli je poskládá po jednom podle seškrtaného náčrtu kvasinkového chromozómu. A popravdě, chtěla bych vidět v okolí tzv. civilizovaného světa něco, co je ve skutečnosti ještě stoprocentně „přírodní“.

Takže mám tedy tu úvodní otázku, k čemu je vlastně dobré dělat takový umělý předěl mezi ovlivněními klasickými a těmi více extrémními? Jistě, mají svá rizika, a jak stoupají možnosti modifikace, stoupají i ta rizika. Ale možná i naopak, extrémním šlechtěním psího prapředka se třeba výrazně snížilo riziko, že vám prokousne hrdlo bišonek. Možná by vedlejším cílem syntetické biologie mohlo být i skládání jakéhosi laického přehledu o ní od začátku, po jednom kuse, a nahrazení té současné představy něčím stručnějším, racionálnějším, flexibilnějším… s těmi kvasinkovými chromozómy to zatím jde docela dobře.

Jinak navzdory všem potenciálním úžasným možnostem v mnoha oborech lidské činnosti, které syntetická biologie nabízí, veřejnost pak sáhne raději než po nějakých „syntetických“ genech po těch normálních, přírodních, co jsou bez éček.

Disclaimer: Tento text vznikl zcela synteticky z jednotlivých písmen, účelově a způsobem, jakým by k němu přirozeným způsobem nedošlo.

TÉMA MĚSÍCE: Život 2.0
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etika, Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jana Kučerová

 

Další články k tématu

Na cestě od genetického inženýrství až ke stavebnici života

Naše dnešní znalost biologie nám poskytuje bohaté možnosti pro postupné pronikání do kódu života, a to způsobem velmi podobným tomu, jakým se...

Zlý úmysl stačí

Rozhovor s biochemikem Janem Konvalinkou z Ústavu organické chemie a biochemie o umělých virech a potenciálním nebezpečí, které představují.

Syntetická biologie: člověk, konstruktér života

Americký fyzik Richard Feynman kdysi prohlásil: „Co sám nedovedu postavit, tomu nemohu porozumět.“ Od fyzika, který svou vědeckou kariéru zahájil...

Převrat: nová písmena „abecedy života“

Poprvé se podařilo, aby bakterie pracovaly s dědičnou informací, kterou jim vědci rozšířili o dvě zcela nová, syntetická písmena genetického kódu.

Od inzulinu k biopalivům

Vědci z Georgia Institute of Technology a Joint BioEnergy Institute donutili bakterii Escherichia coli, aby produkovala ekvivalent paliva...

DNA: poklad pro nanoinženýry

Fráze „kdybychom ji neměli, museli bychom si ji vymyslet,“ působí sice v případě DNA dost podivně, ale je to tak, přinejmenším v dramaticky se...

Strach, manipulace, naděje: synbio očima psychologa

Každý posun v historii lidstva, jakkoli pokrokový a potenciálně přínosný, se musí potýkat s lidskými strachy a obavami. S tím, jak a proč jsme...

Synt-etika: smíme vše, co umíme?

V den, kdy se tento text objeví na síti, již bude zastaralý. Objevy na poli molekulární biologie jsou totiž natolik rychlé, že než čtenář dočte...

Syntéza

„Tak co vám zdrhlo?“ zeptal se Jason Brown dvou mužů z ochranky postávajících na parkovišti před univerzitou. Padli mu do oka, hned jak vystoupil...

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes uzamčeno

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...