Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

A k čemu je to vlastně dobré, vy chytráku?

 |  4. 5. 2014
 |  Téma: Život 2.0

Vidíme to každý den. Pokroky vědy a techniky, umělé hmoty, umělá sladidla, umělá inteligence, umělá DNA… A k čemu je to vlastně dobré, nemůžeme mít radši všechno přírodní?

I ty úplně přírodní věci mohou dělat zásadní pokroky, například Ebola.

Lidé mají dneska tak nějak nedůvěru ke všemu, co není přírodní nebo přirozené. Přirozeně. Ale úplně nejvíc se dívají skrz prsty na syntetickou biologii. Prosím vás, k čemu může být dobrý takový nějaký neuměle umělý život?

„Umělý život“ je skvěle šokující formulace na titulek článku. Podobně jako „dítě, co má tři biologické rodiče“ (a zatím to byly spíš jen mitochondrie, co říkají někomu jinému ‚mami‘). Ale jak to vlastně vnímá laický čtenář? Denně ho zaplavují zprávy o škodlivosti umělých ponožek nebo umělého oslabení koruny. Sama slova „umělý“ nebo „syntetický“ zní moderně, ale zároveň silně podezřele. Dost na tom, že jsou tady ty GMO, ještě nějaké uměliny.

On ale ve skutečnosti žádný život není umělý, je živý. Pro spoustu lidí s jen velmi okrajovou představou o buněčné biologii tak dobře míněné populárně vědecké články vytvářejí jakousi zkratku k nepochopení celé té komplexní problematiky. Vyvolávají spoustu otázek. Chtějí si vědci hrát na Boha? A potřebujeme něco takového vůbec? (Nebylo prokázáno, že si vědci rádi hrají na Boha, ale bylo opakovaně prokázáno, že si rádi hrají. Z mojí osobní zkušenosti je to potřeba.)

Z hlediska syntetické definice je onen „vznik života z neživé hmoty“ tak trochu problematický. Život je vlastně specifickou souhrou interakcí mezi těmi všemi… neživými součástkami. Není zas takový rozdíl, jestli si s nimi hraje člověk nepřímo, pomocí šlechtění, cíleněji pomocí konkrétních modifikací, anebo jestli je poskládá po jednom podle seškrtaného náčrtu kvasinkového chromozómu. A popravdě, chtěla bych vidět v okolí tzv. civilizovaného světa něco, co je ve skutečnosti ještě stoprocentně „přírodní“.

Takže mám tedy tu úvodní otázku, k čemu je vlastně dobré dělat takový umělý předěl mezi ovlivněními klasickými a těmi více extrémními? Jistě, mají svá rizika, a jak stoupají možnosti modifikace, stoupají i ta rizika. Ale možná i naopak, extrémním šlechtěním psího prapředka se třeba výrazně snížilo riziko, že vám prokousne hrdlo bišonek. Možná by vedlejším cílem syntetické biologie mohlo být i skládání jakéhosi laického přehledu o ní od začátku, po jednom kuse, a nahrazení té současné představy něčím stručnějším, racionálnějším, flexibilnějším… s těmi kvasinkovými chromozómy to zatím jde docela dobře.

Jinak navzdory všem potenciálním úžasným možnostem v mnoha oborech lidské činnosti, které syntetická biologie nabízí, veřejnost pak sáhne raději než po nějakých „syntetických“ genech po těch normálních, přírodních, co jsou bez éček.

Disclaimer: Tento text vznikl zcela synteticky z jednotlivých písmen, účelově a způsobem, jakým by k němu přirozeným způsobem nedošlo.

TÉMA MĚSÍCE: Život 2.0
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etika, Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jana Kučerová

 

Další články k tématu

Zlý úmysl stačí

Rozhovor s biochemikem Janem Konvalinkou z Ústavu organické chemie a biochemie o umělých virech a potenciálním nebezpečí, které představují.

Syntéza

„Tak co vám zdrhlo?“ zeptal se Jason Brown dvou mužů z ochranky postávajících na parkovišti před univerzitou. Padli mu do oka, hned jak vystoupil...

Synt-etika: smíme vše, co umíme?

V den, kdy se tento text objeví na síti, již bude zastaralý. Objevy na poli molekulární biologie jsou totiž natolik rychlé, že než čtenář dočte...

Syntetická biologie: člověk, konstruktér života

Americký fyzik Richard Feynman kdysi prohlásil: „Co sám nedovedu postavit, tomu nemohu porozumět.“ Od fyzika, který svou vědeckou kariéru zahájil...

Strach, manipulace, naděje: synbio očima psychologa

Každý posun v historii lidstva, jakkoli pokrokový a potenciálně přínosný, se musí potýkat s lidskými strachy a obavami. S tím, jak a proč jsme...

Převrat: nová písmena „abecedy života“

Poprvé se podařilo, aby bakterie pracovaly s dědičnou informací, kterou jim vědci rozšířili o dvě zcela nová, syntetická písmena genetického kódu.

Od inzulinu k biopalivům

Vědci z Georgia Institute of Technology a Joint BioEnergy Institute donutili bakterii Escherichia coli, aby produkovala ekvivalent paliva...

Na cestě od genetického inženýrství až ke stavebnici života

Naše dnešní znalost biologie nám poskytuje bohaté možnosti pro postupné pronikání do kódu života, a to způsobem velmi podobným tomu, jakým se...

DNA: poklad pro nanoinženýry

Fráze „kdybychom ji neměli, museli bychom si ji vymyslet,“ působí sice v případě DNA dost podivně, ale je to tak, přinejmenším v dramaticky se...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...