mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Houdek František

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).

Počet článků: 84

Enzym buněčné nesmrtelnosti

12. 12. 2016
Proč většina buněk řádně stárne, ale některé – pohlavní, kmenové, ale i určité nádorové – jsou „nesmrtelné“? Objevy, které vedly k poznání telomer...
 

Syndrom Makropulos 2016

9. 12. 2016
Co všechno s sebou přinese výrazné prodloužení lidského věku? Má vůbec smysl o ně usilovat?
 

Vědět všechno. Kde leží limity poznání

16. 11. 2016
Zda existují hranice lidského poznání, můžeme diskutovat, ale pravdy se, my současníci, těžko dobereme. Můžeme se ale pokusit říct, čím jsou...
 

Bomba a svědomí

15. 2. 2016
K jadernému zbrojení lze zastávat dvě odlišná stanoviska. „My jsme vědci a to nás neopravňuje k tomu, abychom odpověděli na otázku, zda má být...
 

Vědění - brzda radosti?

6. 1. 2016
Opravdu vědci snáze podléhají smutku? Pokud ano, proč?  Je důvod v palčivém vědomí věčné neúplnosti lidského poznání? Nebo v pochybnostech  o jeho...
 

Vášeň a železná panna

6. 1. 2016
Věda zálibou, vášní, posedlostí… Kam až lze dojít v touze po poznání? Jaká je jeho cena? A jaká odměna? Badatelovo vítězství bývá často draze...
 

Jak se cukr bičem stal

29. 12. 2015
Cukr je v měřítku historie lidstva vlastně pořád novinkou. Ale pořádně nebezpečnou. Jeho příběh o nás vypovídá možná více, než je milé. Opravdu si...
 

Dobyvatelé bílého zlata

23. 12. 2015
Možná není tak úplně známo, že takřka všechny významné práce a vynálezy z oboru cukrovarské techniky v 19. století jsou českého původu. Připomeňme...
 

Zrozeni pro klam: Úvod do teoretické erratologie

24. 9. 2015
Chybovat (mýlit se) je lidské, Errare humanum est, věděl už starý Říman Cicero. Těžko nesouhlasit, přestože bychom tak rádi nechybovali. Proč jsou...
 

Věda plná omylů: Největší voloviny

24. 9. 2015
Zatímco evolučně limitované „fyzické“ smysly jsme si šikovně prodloužili pomocí přístrojů v čele s dalekohledem, mikroskopem, teploměrem, náš...
 

Jak vyzrát na lidskou přirozenost?

4. 6. 2015  |  Vesmír 94, 311, 2015/6
„Vědě je často vyčítáno, že člověku nepřinesla štěstí, naopak, jen samé neštěstí. Zdánlivě oprávněně, neboť bezpochyby to byla právě věda, která...
 

První lovci chytrých bodů, šlechtitelé lidí

3. 6. 2015
Ve jménu inteligence lidé páchali nejeden nesmysl. Snaha objektivně postihnout mohutnost intelektu různých lidí je přitom asi tak stejně...
 

Hausnumera ve službách pokroku

3. 6. 2015
Jaké nástrahy číhají při práci se složitými jevy,  jako je například inteligence? Proč to nakonec vždycky „dobře dopadne“?
 

Nejošemetnější z čísel

24. 1. 2015
Jak dělení nulou akcelerovalo vývoj přírodovědy. Jak se filosofické vakuum proměnilo ve vakuum fyzikální. A proč už nemusíme mít hrůzu z prázdnoty.
 

Smysl v kupce sena

24. 1. 2015
Za nulou a prázdnotou se nyní zatoulejme i do mělkých vod psychologie; do vnitřních světů lidí.
 

Od marnosti k oslavě smylu života

11. 12. 2014  |  Vesmír 93, 727, 2014/12
Univerzálním smyslem života je růst, množení, přenos genů do dalších generací. To platí jak pro bakterie ve střevech či chryzantémy na hrobech, tak...
 

Pouť za harmonií světa

21. 11. 2014
Hudba stála u vzniku vědy a svým způsobem jí stále ukazuje cestu. Stála u pochopení vesmíru i objevu anestezie. „Hudba je s ničím neporovnatelná...
 

Z plínek do geniality aneb Zázračné děti ve vědě

15. 10. 2014
Nebylo mu ještě ani osm, když jednou při rodinném stolování kdosi náhodou udeřil nožem o mísu a rušivý cink utlumil tím, že na ni přiložil ruku....
 

Bezstarostné hobby zámožných aneb Obrázky ze života vědeckých amatérů

22. 8. 2014
Nebýt vědců-amatérů, neoperovali bychom dnes mozek a nelétali do vesmíru. V počátcích novodobé vědy bylo profesionálních badatelů pramálo a mohl...
 

Věda, vojna a mír: vědci během první světové války

10. 6. 2014
V povědomí lidí se vztah věda a válka promítá do pojmu atomová bomba (popř. Hirošima) ve druhé světové válce a – v menší míře – chemické...
 
Strana: [1]  [2]  [3]  [4]  [5]