Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Od marnosti k oslavě smylu života

 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 727, 2014/12

Univerzálním smyslem života je růst, množení, přenos genů do dalších generací. To platí jak pro bakterie ve střevech či chryzantémy na hrobech, tak pro lidi na Zemi. Homo sapiens však na rozdíl od ostatních živáčků disponuje nejen genetickou informací, temnými pudy, slepými instinkty, nýbrž i vědomím, emocemi, dokonce rozumem, který se do jeho života pokouší vpašovat „protipřírodní“ elementy.

Lidským životním cílem v základním provedení je pravděpodobně hmotný dostatek, ono „mít se dobře“. Další cíle směrem „vzhůru“ pak zhruba kopírují Maslowovu pyramidu, od „nejnižších“ potřeb fyziologických až k potřebě seberealizace a duchovního přesahu.

Pokud se ale někoho zeptáme, jaký ve svém životě spatřuje smysl, nejčastěji slyšíme: „Aby po mně něco trvalejšího zůstalo.“ Nezní to špatně, jenže – co to může být? Dynastie? Majetek? Firemní značka? Dobročinná nadace? Klidně taky nevhodná stavba, neurotické děti, pitomý zákon... Ale i kdyby po jednotlivci zůstalo něco vyložené pozitivního (Leo, Wille, Berte a další, slyšíte mě?), vždy je to nahlíženo z pohledu jednotlivce a nějak spojováno s jeho postavením („někam to dotáhl“).

Za sice méně, ale pořád ještě svazující lze považovat i druhý nejčastější typ odpovědi: „Pomáhat lidem, být jim užitečný.“ V dnešním přelidněném světě přemrštěných nároků a přetíženého prostředí už v podstatě nelze pomáhat lidem „beztrestně“, ale pouze na úkor budoucnosti.

Zatracený smysl života! Nebylo by lepší se z té otázky nějak vyzout, znevážit ji, v tom jsme my Češi mistry! Skutečně má život nějaký vyšší, transcendující cíl? Tady je poctivé říci, že lidský život pravděpodobně žádný vyšší smysl nemá. To ale dost lidí nerado slyší. Každému rozumu je totiž vlastní pídění po smyslu věcí včetně smyslu samé jeho existence. Pokud na to věda nestačí, přicházejí na řadu fantazie, umění, víra... A tak smysl života tvoří kupříkladu jeden ze čtyř pilířů existenciální filosofie (spolu se svobodou, samotousmrtí), proto se o něm tak často pojednává ve slovesném umění.1)

Viktor Emil Frankl, rakouský psychiatr a psychoterapeut s mimořádně drastickou životní zkušeností, učinil spirituální („nejvyšší“) smysl života úběžníkem svého léčebného systému logoterapie (logos je řecky „duch“, „nejvyšší zákon“, též „smysl“). Ochablostí vůle ke smyslu vedoucí k existenciální frustraci trpí mnoho existenčně zajištěných lidí západního světa, alespoň tak lze soudit z toho, že na ně logoterapie zabírá.2)

Ale dál. Zatím byla řeč o vesměs ego-, maximálně antropo-centrických smyslech života, jak je shrnul jeden ze zakladatelů vědecké metody Francis Bacon: „Smyslem naší existence je poznávání příčin a skrytých pohybů věcí, rozšíření hranic panství člověka a jeho vlivu na všechno dění.“ To už představuje smysl života značně nadstandardní, takřka de luxe. Jenže – proč nezamířit ještě výš? Pokud bychom chtěli hledat smysl života mimo zájmy jednotlivce, rodiny, národa, lidstva, pak nutně znovu (mihl se už na začátku) narazíme na jeden vzácný, dost možná jedinečný jev, nekonečně složitý, přesto do puntíku vyladěný. V lidském měřítku prakticky věčný. A abych nezapomněl – krásný! Setkáváme se s ním ve výhních pozemských pouští i mrazivých hlubinách polárních moří, projevuje se v měřítcích zlomků mikrometrů i desítek metrů, v počtech jednotlivců i kvantilionů, a především – sami jsme jeho součástí, dokonce tak samozřejmou, že si toho někdy nevážíme. Bios.

Takže ano, poznávat svět a využívat ho ku prospěchu člověka, jak praví filosof, ale především, především!, podporovat fenomén života v celé jeho přirozené rozmanitosti.3) Po pravdě, neznám vznešenější cíl.

Poznámky

1) Modelový příklad: Člověk na počátku dospělosti, dosud bez valného bydla a statusu (takovým říkám po janáčkovsku hladoví zajíci), sice dravě sní o vzestupu s hlubším smyslem, ale potom, při zajištěné existenci, „zapomene na ideály“ a zaměří se na kvantitu stávajícího. Jako by jeho vůle ke smyslu po dosažení jisté materiální úrovně ustrnula na notoricky známém cyklu otravná práce pro peníze – konzum pro okamžitý požitek – hromadění věci pro sebeprezentaci – půjčka k rychlému uspokojení stoupajících nároků – ještě víc otravné práce. Soustředění takovýchto tlustých kocourů na válení své kuličky a rezignace na hledání hlubšího smyslu možná souvisí i s tím, že zajistit si živobytí vyžaduje nejen stále větší úsilí, ale i víc agresivity nebo sebeponižování. Na vyšší cíle, jakkoli po nich nevědomí touží, pak nezbývá psychických sil.

2) Skutečnost, že představu smyslu života potřebujeme, samozřejmě neznamená, že takový smysl existuje.

3) Báječné je, že se na tom může podílet po svém univerzitní profesor, student, pomocný dělník, úplně každý

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filozofie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).
Houdek František

Doporučujeme

Oprava zakoktaných genů

Oprava zakoktaných genů audio

Jaroslav Petr  |  24. 2. 2018
Syndrom křehkého chromozomu X patří k nejčastějším dědičným chorobám vyvolávajícím poruchy mentálního vývoje. Gen uspaný „zakoktáním“ genetického...
Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné