i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

O původu homochirality na Zemi

 |  2. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 488, 2024/9
 |  Téma: Chiralita

Přírodu si lze představit jako sled opakujících se reakcí, které dávají vzniknout jenom některým druhům organických sloučenin. Homochiralita v tomto kontextu znamená, že jsme složeni převážně z L-aminokyselin a D-cukrů. Otázkou, kterou se budeme v tomto článku zabývat, je, proč tomu není přesně naopak. Mohl kdysi vzniknout zrcadlový obraz dnešní přírody? Nebyla to náhoda, která rozhodla o současné podobě přírodních organických sloučenin?

Zeptáte-li se organického chemika na definici života, jak to tu na Zemi vlastně všechno začalo, většinou odpoví téměř bez váhání, že jde o autokatalýzu. Slovo autokatalýza znamená, že produkt katalyzuje vznik sebe samého z výchozích látek. Jakým způsobem vznikly na Zemi jednoduché organické látky z neorganických, si lze představit a simulovat, rozumějte zopakovat, experimentem, v tom problém netkví. Problém je v tom, že se neví, jak vypadalo první reakční prostředí malých organických molekul, co byly ty první (mikro)reaktory, kde probíhaly další a další následné reakce, které byly opakovaně vystavovány různým podmínkám, a kde docházelo k výměně materiálu. To ještě nikdo rozumně nenavrhl. V laboratoři je to chemik, který smíchá dvě látky dohromady, ony spolu zreagují, dosáhnou rovnováhy. Potom chemik produkt oddělí z reakční směsi, přidá k němu další výchozí látku a celý proces opakuje tak dlouho, až se dostane ke kýžené finální sloučenině. U reakcí, které probíhají ve vodě, lze jen omezeně měnit reakční čas teplotou (omezením je bod varu vody). Lze ale urychlit jejich nasazení, čili nemusíme čekat na zemětřesení (látka změní lokaci), den a noc (fotochemie probíhá a neprobíhá), úder blesku (termální šok), vysychání jezírka (změna rozpouštědla), proudění v podmořském sopečném komíně (přísun reaktantů), abychom je vytrhli z rovnováhy. Jak tento proces ale probíhal kdysi dávno na Zemi? To je pro mě ta největší záhada, když uvažuji o vzniku života na naší planetě.

Pokud přijmeme hypotézu, že prebiotická chemie dala vzniknout biologii, můžeme spekulovat, proč jsme složeni z ʟ-aminokyselin a ᴅ-cukrů, a ne naopak. Pokud vývoj života tedy vidíme jako jednu velkou autokatalytickou reakci, která si vybírá a tvoří jenom nějaké organické látky, potom si lze představit, že se ten systém vydal jedním směrem a že na Zemi začaly převládat ʟ‑aminokyseliny a ᴅ-cukry (obr. 1).

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Chiralita
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Radim Hrdina

Doc. Mgr. Radim Hrdina, Ph.D., (*1980) absolvoval magisterské (2003) a doktorské studium (2007) na PřF UK. V letech 2008–2020 pracoval na Ženevské univerzitě a na Univerzitě Justuse Liebiga v Giessenu, kde se v r. 2019 habilitoval. Momentálně působí na katedře organické chemie PřF UK, kde se zabývá C—H funkcionalizacemi organických sloučenin.
Hrdina Radim

Další články k tématu

Na lovu neutrin

Jak chiralita ovlivňuje vlastnosti neutrin a proč je tento vztah zásadní pro naše pochopení vesmíru. Unikátní experimentální zařízení zaměřené na...

Molekulární šroubovicevesmir.icons.s_podporou

Chiralita je jedním z důležitých konceptů v chemii. Představuje vlastnost molekul, které jsou neschopné překrýt svůj zrcadlový obraz, což znamená,...

Homochirální život a racemická smrtuzamčeno

Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...

Proč máme srdce vždy nalevouzamčeno

S levo-pravou asymetrií těla se v přírodě setkáváme velmi často, hojně uváděnými příklady bývá asymetrické stočení ulity hlemýžďů nebo klepeta...

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...