mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Environmentální stopa mezinárodního obchodu

 |  6. 2. 2023
 |  Vesmír 102, 83, 2023/2
 |  Téma: Propojený svět

Při pohledu do regálů v supermarketech je z původu zboží zřejmé, že spotřebitel ovlivňuje svojí spotřebou životní prostředí daleko za hranicemi svého státu. Vysavač dovezený z Číny, rýže z Pákistánu, čokoláda z Peru. Lze ale nějak kvantifikovat, do jaké míry souvisí negativní zátěž životního prostředí s mezinárodním obchodem, a propojit konečné spotřebitele s konkrétními dopady na životní prostředí v konkrétních státech?

Od konce devadesátých let se o to vědci snaží formou tzv. footprint indikátorů (viz rámeček), které berou v úvahu environmentální dopady z produkčního řetězce mezinárodně obchodovaných produktů a produktů spotřebovaných konečnými spotřebiteli. Boom těchto studií nastal zejména v posledních deseti letech. Důvodem je jednak globální stav životního prostředí, charakterizovaný překročením několika planetárních mezí, a jednak snaha upozornit na skutečnost, že spotřeba v bohatých státech, které si často velmi dobře chrání životní prostředí na svém území, má významné dopady za jejich hranicemi, mimo zraky spotřebitelů (kteří však představují hnací sílu aktivit poškozujících životní prostředí) a za hranicemi vlivu jejich legislativy.

Na začátku je nutné upozornit, že kvantifikace footprint indikátorů není striktní výpočet ani statistické zjišťování. Jedná se o výpočet na základě dostupných dat, metod a normativních předpokladů. Je například nutné rozdělit (alokovat) území využité pro pěstování bavlny mezi bavlnu a bavlníkové semeno. To je možné udělat na základě různých arbitrárně zvolených klíčů podle normativního rozhodnutí zpracovatele. Využít lze například hmotnost využitých produktů, jejich energetický obsah nebo ekonomickou hodnotu (resp. ekonomickou hodnotu přidanou daným procesem). K využití alokace na základě ekonomické hodnoty vede úvaha, že peníze, které jsou za produkty procesů získány, představují hnací sílu pro samotnou existenci tohoto procesu. Přestože může toto rozhodnutí zásadně ovlivnit výsledky, záleží zcela na zpracovateli, jaký princip zvolí, protože není univerzální shoda na tom, který z alokačních klíčů je ten správný, a v odborné literatuře se stále objevují články diskutující tuto problematiku.

Posuzování životního cyklu

Při kvantifikaci dopadů na životní prostředí z produkčního řetězce je možné využít procesní, nebo sektorový přístup. Procesní přístup využívá například klasická forma metody LCA (life cycle assessment, posuzování životního cyklu). Tento přístup je založen na studiu produkčních řetězců po jednotlivých výrobních krocích a umožňuje využití velmi podrobných dat od jednotlivých výrobců. Z datového hlediska se jedná o velmi náročnou metodu, přestože je možné využít specializovaných inventarizačních databází životního cyklu, které byly vyvinuty na její podporu.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Propojený svět
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Ekonomie, Ekologie

O autorovi

Jan Weinzettel

Doc. Ing. Jan Weinzettel, Ph.D., (*1979) je vedoucím laboratoře environmentálních stop v Centru pro otázky životního prostředí UK a docentem na FEL ČVUT v Praze. Zabývá se environmentální udržitelností, kvantifikací environmentální zátěže mezinárodního obchodu a výpočtem environmentálních stop na různých úrovních (produkty, firmy, domácnosti, města, státy, regiony a mezinárodní obchod) s využitím metod LCA a analýzy MRIO. V loňském roce získal prestižní grant GA ČR EXPRO Cesty k environmentální udržitelnosti.

Další články k tématu

Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Kolonialismus je nejčastěji spojován s dobýváním nových území, drancováním přírodních zdrojů či zavlékáním nemocí. Patří k němu ale také masové...

S rozumem v koncích?

Podle amerického sociobiologa Edwarda O. Wilsona „skutečný problém lidstva tkví v tom, že máme paleolitické emoce, středověké instituce a božské...

Proč chybějí léky

Problémy s dostupností některých léků v českých lékárnách jsou velmi aktuální. Kromě sezonních přípravků chybějí i léčiva na vážná onemocnění....

Klimatická změna a mezinárodní právouzamčeno

Zatím poslední ročník klimatického summitu COP 27 v Egyptě nebyl komentován jako příliš úspěšný. Od uzavření Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu...

Gordický uzel

Když jsem byl malý kluk, před naším domem kvetl a voněl akát. Že jde o invazní druh, asi nevěděli ani mí rodiče. Nevěděl jsem také, že brambory,...

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...