i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Svět v pohybu

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 539, 2023/10
 |  Téma: Pohyb

Když jsme před více než rokem připravovali plán témat letošního ročníku, nad pohybem nevznikla větší diskuse ani v redakci, ani na setkání redakční rady. Každému bylo jasné, že námětů na články se v tomto případě nabízí nekonečně mnoho.

No právě.

Výhoda se ukázala být zároveň slabinou. Jak téma uchopit? Čemu se věnovat? Vždyť se kolem nás a v nás hýbe úplně všechno. Bez kmitání, pulsování, vlnění, proudění, rozpínání, otevírání, přesouvání… by svět nebyl světem, nebylo by o čem psát, neměl by kdo a čím psát a to nikým a ničím nenapsané nic by si nikdo nepřečetl.

Naštěstí naše témata nemívají ambici naplnit svůj potenciál beze zbytku. Jsou to spíše sondy, jimiž za pomoci nástrojů vypůjčených z různých vědeckých oborů oťukáváme realitu a vybíráme z ní střípky, které nás z nějakého důvodu zaujmou. Celek se z nich skládá postupně, napříč čísly a ročníky. A nikdy nebude kompletní. (Což mimo jiné znamená, že pokud se vám toto číslo dostalo do ruky náhodou, zvažte předplatné Vesmíru, protože jen tak se vám měsíc co měsíc budou dostávat do rukou další střípky a začnou se mezi sebou propojovat. Připomínkou toho nechť jsou odkazy na starší články v řadě našich příspěvků.)

Na stránkách 556–567 jsme se snažili podívat na některé méně známé formy pohybu, nebo na ty všední nahlédnout nevšedním způsobem. Štěpán Timr píše o počítačových simulacích pohybů biomolekul v buňce (s. 556), Jiří Lukavský o naší (ne)schopnosti sledovat více pohybujících se objektů najednou (s. 560). Adam Obr se věnuje pohybu, který známe všichni, byť mnozí spíše ze sledování sportu v televizi než z osobní zkušenosti (s. 563). Vysvětluje, proč zhubnout pohybem bývá těžší, než si zvláště v době novoročních předsevzetí myslíme, a proč i ve sportu platí, že všeho moc škodí (jakkoli bychom byli neradi, kdyby toto konstatování komukoli posloužilo jako výmluva pro setrvání na gauči). Ivana Kolmašová se zabývá pohybem zcela jiným. Transport zboží napříč oceány má důsledky, které vás možná nenapadly (s. 566).

Ale v duchu výše napsaného je pohyb přítomen i v dalších článcích, které do ústředního tématu oficiálně nepatří. Jindřich Brejcha s Karolínou Korvasovou například ve svém pojednání o patrnostech mimikry zmiňují dynamickou rovnováhu mezi populacemi predátora a kořisti a evoluční efekt červené1) královny: organismy musí po vzoru postavy z Carrollovy Alenky za zrcadlem neustále utíkat vpřed, chtějí-li zůstat na místě (s. 577). Rychlost, s níž se ribozom pohybuje po mRNA při syntéze proteinového řetězce, je ovlivněna tichými mutacemi, o nichž píše Jaroslav Petr. Parametry tohoto pohybu rozhodují o tom, zda vše půjde podle plánu, nebo zda ve vývoji či fungování organismu nastane zádrhel (s. 550). Bez pohybu litosférických desek a lávy tekoucí po povrchu by pro změnu neměl o čem psát Jan Vítek (s. 590). A hádejte, co dělá superkritický oxid uhličitý coby pracovní médium tepelných oběhů (s. 594)…

Pojďte se začíst. Otočte na další stránky a nechte se unést rozmanitostí světa. Pokud se nebudete moci odtrhnout, budeme rádi. A pokud vás snad něco nadzvedne, napište nám o tom.

Poznámky

1) Proč „červené“, a nikoli „černé“, to je stará a na stránkách Vesmíru ze všech stran probraná historie, viz např. Vesmír 82, 5, 2003/1.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Pohyb
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Cena za přemíru pohybu

Globální epidemii obezity způsobuje naše dlouhodobě pozitivní energetická bilance. Jinými slovy, lidé (zdaleka nejen v nejbohatších zemích) dnes...

Od Newtonových pohybových zákonů k simulaci buňkyuzamčeno

Molekuly uvnitř buněk jsou v neustálém pohybu. V tomto nepřehledném reji, kterého se účastní miliardy tanečníků různých velikostí, tvarů a...

Pozor, pohyb!uzamčeno

Při sledování svého okolí často potřebujeme zaměřit pozornost na více předmětů najednou. Zatímco při řízení auta to vyžaduje uvědomování polohy...

Nad vodou se blýskáuzamčeno

Osoby trpící chorobným strachem ze zasažení bleskem (keraunofobií) mohly mít dosud pocit, že lze spásu hledat na hladině oceánů. Pravděpodobnost,...

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...