mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Nad vodou se blýská

Jak pohyb zboží ovlivňuje místo výskytu blesků
 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 566, 2023/10
 |  Téma: Pohyb

Osoby trpící chorobným strachem ze zasažení bleskem (keraunofobií) mohly mít dosud pocit, že lze spásu hledat na hladině oceánů. Pravděpodobnost, že je tam zastihne bouřka doprovázená blesky, je výrazně nižší než nad pevninou. Nový výzkum však překvapivě ukázal, že lidská činnost obstarává bleskové divadlo i nad místy, kde by jinak příroda hromobitím šetřila.

Začalo to tím, že se výzkumníci z univerzity ve Washingtonu rozhodli prohledat data z celosvětové bleskové sítě WWLLN (World Wide Lightning Location Network). Vybrali si soubor dat získaných elektromagnetickými detektory WWLLN v letech 2005 až 2016. V tomto dvanáctiletém období síť zachytila jeden a půl miliardy bleskových výbojů, od jejichž statistického zpracování si tým sliboval zobrazení a prozkoumání celoplanetárního rozložení výskytu bleskových výbojů. Tehdy ještě výzkumníci netušili, že jsou na stopě něčemu, čeho si nikdo před nimi nevšiml.

Počítání blesků

Princip lokalizace blesků na základě měření jejich elektromagnetických projevů využívá skutečnosti, že každý jednotlivý horký kanál bleskového výboje tvoří v podstatě několik kilometrů dlouhou anténu, která při průchodu elektrického proudu kanálem vyzáří rádiovou vlnu ve formě poměrně rychlého elektromagnetického pulsu. Takto vyzářený signál se atmosférou šíří rychlostí světla. Část elektromagnetické energie, tzv. pozemní neboli přímá vlna, při své pouti rychle slábne, neboť se tlumí při šíření nad nedokonale vodivým zemským povrchem. Po cestě dlouhé přibližně dva tisíce kilometrů ale ztratí sílu natolik, že ji přijímače bleskové sítě nemohou zaznamenat. Zbývající část elektromagnetické energie vyzářené bleskovým výbojem se šíří klikatě, odrážejíc se střídavě od zemského povrchu a ode dna ionosféry, a může se šířit daleko. V noci jde až o deset tisíc kilometrů, neboť spodní vrstva ionosféry má výbornou odrazivost.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Pohyb
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Ivana Kolmašová

Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., (*1964) je vedoucí vědeckou pracovnicí Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Zabývá se fyzikou plazmatu, analýzou družicových dat a dat z pozemních měření. K jejím zájmům patří především elektromagnetické vlny generované přírodními bleskovými výboji jak na Zemi, tak na dalších planetách Sluneční soustavy. Od roku 2016 předsedá Českému národnímu komitétu Unie radiové vědy (URSI).
Kolmašová Ivana

Další články k tématu

Cena za přemíru pohybu

Globální epidemii obezity způsobuje naše dlouhodobě pozitivní energetická bilance. Jinými slovy, lidé (zdaleka nejen v nejbohatších zemích) dnes...

Od Newtonových pohybových zákonů k simulaci buňkyuzamčeno

Molekuly uvnitř buněk jsou v neustálém pohybu. V tomto nepřehledném reji, kterého se účastní miliardy tanečníků různých velikostí, tvarů a...

Svět v pohybu

Když jsme před více než rokem připravovali plán témat letošního ročníku, nad pohybem nevznikla větší diskuse ani v redakci, ani na setkání...

Pozor, pohyb!uzamčeno

Při sledování svého okolí často potřebujeme zaměřit pozornost na více předmětů najednou. Zatímco při řízení auta to vyžaduje uvědomování polohy...

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...