Zelená pro Zelenou dohodu

„Green Deal je mrtev,“ hlásají někteří analytici a komentátoři po ruském vpádu do Ukrajiny.¹⁾ Podle dalších naopak dostal nový impuls a vše teď půjde rychleji. Ať už budoucnost Zelené dohody pro Evropu vidíme v jakýchkoli barvách, shodneme se nejspíš na tom, že nová mezinárodní situace snahy o dosažení klimatické neutrality „nějak“ ovlivní. Ale jak?

Otazníků vyvstává mnoho i proto, že využívání zemního plynu, skrze jehož nákup Evropa pomáhá Putinovi financovat válku, je z dlouhodobého hlediska neudržitelné, ale krátkodobě EU (mimo jiné na žádost ČR) zemní plyn ve své taxonomii zařadila spolu s jádrem mezi „zelené“ zdroje.

Kdo posoudí, jaký postup je nejrozumnější? Kdo dohlédne všechny souvislosti ve složitém tanci mezi politiky, komerční sférou a veřejností? Dokážeme odlišit nepodstatné od zásadního a nepřehlédneme nějaký zdánlivý detail, který zvolenou strategii převrátí naruby? Odlišíme skutečné změny od jejich předstírání (viz Vesmír 99, 687, 2020/12)? Staneme se obětí firemního greenwashingu (podvodného navozování zdání šetrnosti k životnímu prostředí), nebo se korporace i pod tlakem zákazníků stanou klíčovými iniciátory důležitých změn (jak o tom psal Vojtěch Kotecký: Vesmír 98, 438, 2019/7)? Psychologické a marketingové faktory neradno podceňovat, jak bylo ostatně vidět i na interakci mezi firmami a zákazníky v souvislosti s obchodními aktivitami západních společností v Rusku po 24. únoru.

Spočítat všechny surovinové, energetické, ekonomické, ale i sociální a bezpečnostní náklady různých technologií je obtížné. „Paradoxem přechodu k využívání energie slunce a větru a přechodu k elektromobilitě je nárůst spotřeby mnoha surovin. […] Standardní elektroauto vyžaduje zhruba šestkrát více surovinových vstupů než konvenční auto,“ psali jsme v minulém čísle (Vesmír 101, 224, 2022/4).

Inovace jsou cestou nejen k čistší budoucnosti, ale i k oslabování nedemokratických režimů s imperiálními choutkami, které přijdou o nástroj k vydírání. Jen musíme myslet na to, že vymanění ze závislosti na fosilních palivech z problematických zemí bychom mohli snadno vyměnit za závislost na prvcích vzácných zemin a dalších surovinách ze zdrojů neméně problematických.

Za dva měsíce se Česká republika ujme předsednictví EU. Tím spíše bychom se o budoucnost Green Dealu měli aktivně zajímat. Nejsme jen cestující, kteří se vezou ve vlaku poháněném a řízeném bohatšími a silnějšími státy.

I proto pořádáme ve středu 25. května veřejnou diskusi, v níž se s našimi hosty na toto téma podíváme z různých zorných úhlů (viz vpravo). Na všechny otázky jistě odpověď nenabídneme, ale důležité je začít se ptát.