Tajná učebnice mikrobiologie

Každý rodič ví, že určitá témata jsou pro hovor s dětmi těžší než jiná. Zatímco motýlky a včeličky vídáme den co den, skutečně obtížné na pochopení jsou věci a zákonitosti na první pohled neviditelné – třeba fungování elektřiny, počasí nebo lidského mozku. Dalším zádrhelem jsou fenomény, na které má společnost vyhraněný, a přitom veskrze mylný názor. No a ze všeho nejhorší jsou potom problémy, které oba tyto rysy kombinují. Stačí si přitom na jedno odpoledne pustit některou z našich celostátních televizí, aby nám před očima vyvstal jeden z nejzáludnějších – mikroorganismy v čele s bakteriemi.

Halina Šimková, Josef Lhotský: Kouzelný svět bakteriíCPress 2021, Brno 2021, 160 stran, ISBN: 978-80- 264-3757-4

Rezavé hrady z nočních můr obsazené smrtícími vetřelci se řítí do propasti. Nejmenovaný čisticí prostředek opět dosáhl rozhodujícího vítězství a šťastná rodina si může oddechnout. Nebezpečné „choroboplodné zárodky“ byly odraženy a záchod zbaven 99,9 % bakterií. Škoda že reklamní blok už nezmiňuje další důležité souvislosti. Třeba že stejné bakterie tvoří podstatnou část našich vlastních těl (viz s. 220) a že bychom bez nich rychle zemřeli. Nebo že úzkostlivá ochrana vlastních ratolestí před těmito mikroorganismy vede k vyššímu výskytu alergií a dalších autoimunitních problémů (Vesmír 96, 134, 2017/3).

Z prekérní situace nás naštěstí přichází zachránit dětská knížka Haliny Šimkové, Josefa Lhotského a ilustrátorky Barbary Gyönyör. I když lepším označením by možná bylo „knížka pro všechny generace“, protože při jejím čtení dojdou poučení nejen děti, ale také rodiče. Vlastně bychom mohli zajít ještě dál a prohlásit, že jde o skrytou učebnici mikrobiologie. Objem informací, kterého se čtenáři dostane, totiž dalece převyšuje i středoškolský výklad na dané téma a dá se spoléhat na to, že na knihu bude při zkoušce vzpomínat nejeden budoucí vysokoškolák. Rozhodně přitom nejde o jakýsi žert, vysokoškolská skripta převlečená do líbivého kabátku. Zvolené jazykové prostředky i informační hustota textu se v celé knize drží na úrovni srozumitelné pro mladšího školáka.

Autoři se nevyhýbají ani příkladům konkrétních druhů a výzkumníků, kteří se mikrobiologii v minulosti věnovali. Jejich jména, která většinou nemají českou obdobu, přitom převádějí do češtiny. V textu se tak můžeme setkat například s Mléčnivkou (Lactobacillus), Nořilkou (Anabaena), Čarodějinkami (Bacillus prodigiosus) nebo Světlíkem hlubinkou (Photobacterium profundus). Tyto slovní hříčky někdy dosahují až obrozenecké zábavnosti, vždy však přibližují zdánlivě nepřehledný svět bakterií nepoučenému čtenáři. Obzvláště zdařilé mi přišlo pojmenování prokaryot Prvíci a eukaryot Pravíci. Čirá dokonalost. Méně šťastný jsem byl z překladů jmen vědců. Alexander Flemming jako Saša Vlámský nebo Louis Pasteur jako Ludvík Pastyřík mi zní spíše jako interní vtip. Z doslechu každopádně mohu potvrdit, že děti si takto počeštěné názvy organismů a jména zahraničních vědců skutečně pamatují lépe.

Pro všechny věkové kategorie je nesporně zajímavý neuvěřitelný tematický rozmach knihy. V první části se autoři věnují počátkům života na Zemi a charakteristice živých organismů. Nezabředávají přitom příliš do evoluční tematiky, což je ale z hlediska bohatosti samotného bakteriálního tématu patrně jen dobře. Následuje průlet fylogenezí jednobuněčných organismů s vysvětlením rozdílů mezi prokaryotickými a eukaryotickými buňkami, sekce o buňkách a mikroskopování, objevu prokaryot, jejich tvarech, barvách a koloniích. Tyto části knihy jsou prokládané řadou kratších příběhů, například o Gramově barvení. Nechybějí četné ilustrace a básničky, rozhovory Terky, průvodkyně knihou, s jednotlivými bakteriemi, rýmovačky a jazykové hříčky, což přispívá k hravosti až klipovitosti pomáhající udržet dětskou pozornost.

Následují části knihy věnované bioluminiscenci, pohybu a komunikaci, prokaryotům extrémních prostředí, symbiózám a symbiogenezi, bakteriálním metabolismům a soužití s ostatními organismy. Knihu uzavírají kapitoly o mikrobiomu v lidském těle, využití bakterií v průmyslu, patogenních mikroorganismech a milnících mikrobiologie. Množství informací obsažené v tak lehkém textu je přitom obrovské. Nikdy bych například netipoval, že se autorům podaří nepoučenému čtenáři zábavně přiblížit natolik odborná témata, jako je fungování genetického materiálu nebo povaha archebakterií. Jedinou výtkou, kterou bych k celému konceptu měl, je, že přibližně od poloviny knihy upadá do lehkého stereotypu. Ne snad že by se témata a zajímavosti svižně nestřídaly, ubývá ale moderních, zábavných, graficky i narativně odlišených odboček a naopak přibývá standardního, suššího, encyklopedičtějšího výkladu. Možná to bylo jen moje osobní zdání, ale v první části knihy mi také přišlo, že autoři častěji zvolili jednu konkrétní bakterií a na jejím vyprávění či na vyprávění o ní postavili delší kus textu. V druhé polovině knihy se naopak častěji setkáme s tím, že autoři mluví o celé skupině bakterií, jejichž jména jsou sice opět počeštěná, ale přece jen působí spíše jako trochu unavující výčet než strhující příběh jednoho hrdiny. Těmto sekcím by možná prospěla větší střídmost. Pro dospělého čtenáře ustálení tempa asi nebude problém. Dokážu si ale představit, že děti může začít podobný přechod k rutině po chvíli nudit a kapitoly jim mohou začít splývat. To by přitom byla velká škoda! Témata jako symbióza, lidský mikrobiom nebo patogenní role mikroorganismů jsou nesmírně zajímavá a určitě by unesla více prostoru – možná i celou vlastní knihu.

Autoři dokázali vykreslit bakterie jako naše předky, souputníky a pomocníky. Ještě raději bych ale vyzdvihl nesamozřejmý fakt, že tento svůj cíl naplnili bez opomenutí role bakterií ve vzniku nemocí. Příslušná kapitola se nesnaží toto téma zlehčovat, ale prezentuje je s upřímným pragmatismem – jak osvěžující oproti čím dál výraznějšímu trendu lakovat dětem realitu na růžovo. Absencí různých konjunkturálních témat a narativů vůbec kniha připomíná spíše staré „klasiky žánru“ dětské popularizace, což je jejím velkým plusem. Skoro až škodolibě bych ji rád viděl přeloženou do angličtiny.

Samostatnou zmínku si zaslouží krásná grafická stránka publikace, která místo podbízivé cukrkandlovosti, charakteristické pro tolik dětských knih, sází na trochu avantgardnější pojetí. Pastelové, tu spíše naivistické, tu takřka surrealistické variace Barbary Gyönyör text ideálně doplňují. Ilustrátorka od sebe dokázala zdánlivě „nudné tyčinky“ spolehlivě odlišit a vtisknout jim vlastní charakter, čímž zásadně přispěla k poutavosti výkladu.

Shrnuto a podtrženo, autoři umožnili cílovému čtenáři nahlédnout, že bakterie nejsou pouze nebezpečnými nepřáteli, které je potřeba do posledního vyhubit. V souladu s moderními poznatky proto snad bude na tyto organismy víc a víc příslušníků budoucích generací nahlížet jako na užitečné „Prvíky“, bez kterých by nikdo z nás „Pravíků“ na Zemi nepřežil.