Bio, nebio, jedno rajče

Asi málokdo z nás je nadšený přítomností fungicidů v potravinách, které konzumujeme. Při současných požadavcích na množství a cenu ovoce a zeleniny se však bez těchto (i jiných) pesticidů těžko obejdeme. Jakým způsobem ale ovlivňují agrochemikálie kvalitu plodin? A pokročilejší otázka: Jak ovlivní celý ekosystém včetně nás lidí?

Fungicidů se v zemědělství používá řada. Mají různé účinky na cílové organismy (tedy houbové patogeny), ale zřejmě také na organismy necílové. Abychom porozuměli složitosti a provázanosti dějů v ekosystému, zaměřme se jen na jednu (nejpoužívanější) skupinu fungicidů – triazoly. Zároveň zvolme pro naše pátrání po konkrétních dopadech použití těchto látek modelový systém – rajče jedlé (Solanum lycopersicum).

Do Evropy se tato trvalka z čeledi lilkovitých dostala ze Střední a Jižní Ameriky, podobně jako brambory. V současnosti je rozšířena téměř po celém světě, prospívá jí i klima našich zeměpisných šířek. Pro její velmi oblíbené červené bobule se pěstuje pouze jako jednoletka. Je to poměrně nenáročná rostlina, nicméně v průběhu vegetace ji napadají viry, bakterie i další škůdci. Podléhá zejména houbovým onemocněním, např. padlí rajčatovému (Oidium lycopersici), plísni bramborové (Phytophora infestans), plísni šedé (Botrytis cinerea) a dalším (viz také Vesmír 85, 191, 2006/4 a 99, 88, 2020/2).