Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

O nové informatice

Věnováno památce Jana Sokola1)
 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 402, 2021/6

Až se vnuci našich vnuků budou ve škole učit, jak věda 20. století podstatně prohloubila lidské znalosti světa, jistě dojde řeč i na dvě průlomové sféry poznání. Jednou je nová fyzika čili teorie relativity, kvantová teorie a vše, na čem se podílely; pro druhou průlomovou sféru jsem si zvolil poněkud nevšední název nová informatika a počítám do ní kybernetiku, umělou inteligenci a všechny obory, které tak či onak souvisejí s počítači. Obě sféry vědeckého poznání jsem označil jako průlomové proto, že se jim povedlo v poměrně krátkém historickém období proniknout za hranice známého světa. V následující úvaze se zaměřím hlavně na novou informatiku (s jejímiž několika odlišnými výhonky jsem svého času měl co do činění) a chci si všimnout jejích dvou metavědeckých specifik: užívání metafor a střídání paradigmat.

Síla a záludnost metafor

Použití metafor je zvlášť charakteristické pro původní, kybernetickou periodu nové informatiky. Vědecká kybernetika čtyřicátých a padesátých let minulého století, spojená se slavnými jmény jako Wiener, Turing, Shannon, von Neumann a další, zastřešovala celé spektrum dílčích oborů – logické obvody, perceptrony, automatickou regulaci, teorii informace, sebeorganizaci, abstraktní automaty a jazyky, teorii kódování, sebereprodukci apod. Tyto obory se časem buď rozvinuly a osamostatnily pod novým názvem, nebo vzájemně splynuly, popřípadě zanikly. Co však přetrvalo, je hlavní nosná idea kybernetiky – tendence k univerzalitě. Díky kybernetice byly odhaleny a formalizovány obecné principy či zákonitosti – že například něco platí o termostatu, stejně jako o regulátoru otáček parního stroje, stejně jako o stabilitě provazochodce. A také že obvodem elektronických logických prvků se dá napodobit funkce sítě neuronů v mozku. Tak vznikaly nové univerzální pojmy jako zpětná vazba, stabilita, signál, šum, chování, adaptace, informace, entropie, homeostáze a další. Mnohé termíny kybernetika přebírala od jiných disciplín (zpětná vazba, signál) nebo i z běžného světa kolem člověka (chování, rozhraní, kanál, komunikace, šum), přičemž je zbavovala závislosti na konkrétních fyzických nositelích. Kybernetika se takříkajíc vysmekla z klasického škatulkování vědních oborů a stala se paradigmaticky transdisciplinárním oborem – či lépe řečeno, stala se transdisciplinárním uchopením skutečnosti. Zde ji však nezmiňuji jen kvůli její transdisciplinaritě (které si ovšem považuji), ale kvůli metaforám.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Informatika, Historie vědy, Biografie

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...