Aktuální číslo:

2021/12

Téma měsíce:

Jeskyně

O nové informatice

Věnováno památce Jana Sokola1)
 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 402, 2021/6

Až se vnuci našich vnuků budou ve škole učit, jak věda 20. století podstatně prohloubila lidské znalosti světa, jistě dojde řeč i na dvě průlomové sféry poznání. Jednou je nová fyzika čili teorie relativity, kvantová teorie a vše, na čem se podílely; pro druhou průlomovou sféru jsem si zvolil poněkud nevšední název nová informatika a počítám do ní kybernetiku, umělou inteligenci a všechny obory, které tak či onak souvisejí s počítači. Obě sféry vědeckého poznání jsem označil jako průlomové proto, že se jim povedlo v poměrně krátkém historickém období proniknout za hranice známého světa. V následující úvaze se zaměřím hlavně na novou informatiku (s jejímiž několika odlišnými výhonky jsem svého času měl co do činění) a chci si všimnout jejích dvou metavědeckých specifik: užívání metafor a střídání paradigmat.

Síla a záludnost metafor

Použití metafor je zvlášť charakteristické pro původní, kybernetickou periodu nové informatiky. Vědecká kybernetika čtyřicátých a padesátých let minulého století, spojená se slavnými jmény jako Wiener, Turing, Shannon, von Neumann a další, zastřešovala celé spektrum dílčích oborů – logické obvody, perceptrony, automatickou regulaci, teorii informace, sebeorganizaci, abstraktní automaty a jazyky, teorii kódování, sebereprodukci apod. Tyto obory se časem buď rozvinuly a osamostatnily pod novým názvem, nebo vzájemně splynuly, popřípadě zanikly. Co však přetrvalo, je hlavní nosná idea kybernetiky – tendence k univerzalitě. Díky kybernetice byly odhaleny a formalizovány obecné principy či zákonitosti – že například něco platí o termostatu, stejně jako o regulátoru otáček parního stroje, stejně jako o stabilitě provazochodce. A také že obvodem elektronických logických prvků se dá napodobit funkce sítě neuronů v mozku. Tak vznikaly nové univerzální pojmy jako zpětná vazba, stabilita, signál, šum, chování, adaptace, informace, entropie, homeostáze a další. Mnohé termíny kybernetika přebírala od jiných disciplín (zpětná vazba, signál) nebo i z běžného světa kolem člověka (chování, rozhraní, kanál, komunikace, šum), přičemž je zbavovala závislosti na konkrétních fyzických nositelích. Kybernetika se takříkajíc vysmekla z klasického škatulkování vědních oborů a stala se paradigmaticky transdisciplinárním oborem – či lépe řečeno, stala se transdisciplinárním uchopením skutečnosti. Zde ji však nezmiňuji jen kvůli její transdisciplinaritě (které si ovšem považuji), ale kvůli metaforám.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Informatika, Historie vědy, Biografie

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Ondřej Vrtiška  |  6. 12. 2021
Jak dopravit lék na přesné místo v organismu a uvolňovat ho v takovém množství, aby pomáhal bojovat s nemocí a nezatěžoval zbytečně tělo...
České objevy v jeskyni Sulfur

České objevy v jeskyni Sulfur uzamčeno

Marek Audy  |  6. 12. 2021
Zapáchající sirovodík se nedýchá zrovna nejlépe. Je tu horko. Shora na nás prší kyselina sírová nebo rovnou sněží síra. Po pár hodinách v...
Olomoucké výrečkobraní

Olomoucké výrečkobraní uzamčeno

Tomáš Grim  |  6. 12. 2021
Četba je zpravidla bezpečný koníček. Až do chvíle, než se jejím prostřednictvím stanete osobně aktéry detektivního příběhu. Pak vám v žilách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné