i

Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Půda jako supermarket

Aneb jak rostliny nakupují
 |  4. 1. 2021
 |  Vesmír 100, 14, 2021/1

Jak rostlina působí na půdní prostředí? Jak ovlivňuje její chemické složení a život mikroorganismů? Tyto otázky se nám zdají zcela zásadní pro pochopení komplexnosti systému rostlina-půda-mikrobiom v souvislosti s udržitelností hospodaření na zemědělské půdě, ale také se zachováním mimoprodukčních funkcí půdy.

Rostliny, jak známo, ke svému životu potřebují kromě (slunečního) světla, oxidu uhličitého a vody, které zpracovávají fotosyntézou na uhlíkaté látky (zdroj energie i stavební materiál), také další živiny včetně kyslíku (i rostliny dýchají). Živiny (kromě uhlíku) většina suchozemských rostlin přijímá z půdy kořenovým systémem, tedy především makroprvky dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík, síru a stopové prvky zinek, železo, měď, mangan, molybden, bor a další. Rostlina je přijímá především ve formě iontů, anebo labilních a malých komplexů. Tento přenos je nejintenzivnější na tzv. kořenových čepičkách, na rozhraní půdy a kořenové buňky. Pokud je živin lokální nedostatek, uvolňuje rostlina do okolí kořenů (rhizosféry) výměšky, exudáty, jimiž jsou především nízkomolekulární organické kyseliny. Ty jsou schopny vyvázat (mobilizovat) prvek z půdní matrice a uvolnit jej do půdního roztoku, odkud je pro rostliny potenciálně lépe přijatelný (obr. 1). Velmi zásadní roli v tomto systému hrají též půdní mikroorganismy. Často mluvíme o vzájemně symbiotickém vztahu (Vesmír 99, 94, 2020/2).

Vztahy mezi rostlinou a půdou by se zjednodušeně daly rozdělit na vztahy biologické, které se odehrávají na úrovni symbiotických až konkurenčních vztahů mezi přítomnými živými složkami, a fyzikálně-chemické, závislé především na termodynamické rovnováze mezi různými formami (speciemi). Rovnováhy jsou též závislé na příjmu těchto látek rostlinou, řečeno slovníkem ekonomů ,„aktuální poptávkou“. Obsah těchto živin lze tedy chápat jako „nabídku“, přičemž „aktuální nabídka“ zahrnuje formy snadno přijatelné z půdního roztoku a „celková nabídka“ zahrnuje i formy téměř rostlinou nepřijatelné (velmi silně vázané na půdní sorpční komplex). Nutno dodat, že rostlina rozhodně není pasivním příjemcem snadno dostupných živin, ale je schopna díky své exudační aktivitě narušit původní termodynamické rovnováhy mezi různými formami prvku a učinit prvek potenciálně lépe přijatelným. Asi není nutno připomínat, že exudace je energeticky poměrně náročný proces, přirovnejme ho k nakupování v supermarketu. Zákazník předem investuje energii do získání peněz, rostliny do tvorby exudátů a makroergických sloučenin (zásobárny pohotovostní energie buněk, nejčastěji prostřednictvím chemické vazby mezi dvěma zbytky kyseliny orthofosforečné, přítomné např. v ATP).

Formy (specie) živin v půdě dělíme z hlediska přijatelnosti rostlinami na snadno, středně a špatně přijatelné a nepřijatelné. Z hlediska vazby na pevnou půdní matrici (organominerální komplex) obvykle rozlišujeme frakce vodorozpustné (slabě vázané), výměnné, karbonátové, specificky adsorbované, vázané na Mn-oxidy, Fe-oxidy a Fe-Mn-oxidy, organicky vázané a reziduální (tedy nejsilněji vázané). Jednotlivé specie přítomné v půdním roztoku (rozpustné) lze dělit na základě vazebné (disociační) energie, velikosti molekuly, toxicity (NH4+ vs. NO3) atp. Vše ovlivňuje budoucí příjem rostlinou.

Drahá a levná půda

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie

O autorech

Jana Jaklová Dytrtová

Michal Jakl

Radmila Dytrtová

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné