i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Prečo podliehame nezmyslom

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 150, 2020/3
 |  Téma: Bod zlomu

Dá sa identifikovať okamih, keď prepadneme nejakému nezmyslu? A dá sa analogicky odvodiť aj bod „precitnutia“?

Väčš ina z nás má rada pocit, že má pravdu. Nie nadarmo sme nazvali náš druh Homo sapiens – človek rozumný. No ľudia majú často aj bizarné či nezmyselné presvedčenia. Ako zistíme, čo je nezmysel a čo nie je? A máme vôbec právo nazývať nejaké presvedčenie nezmyslom – nie je pravda niečím subjektívnym?

Najskôr sa zamerajme na zlomové body vo vývine epistemológie – čiže teórie poznania –, ktorá do značnej miery ovplyvňuje, ako sa pozeráme na pravdu a možnosti jej poznania. Naše predstavy o poznaní sa totiž vyvíjajú od detstva a majú určité fázy. Ako celkom malé deti vnímame poznanie ako nejakú objektívnu entitu, umiestnenú vo vonkajšom svete, ktorú dokážeme poznať s istotou (realizmus), alebo nám ju sprostredkovala nejaká autorita (absolutizmus). Okolo puberty si začíname uvedomovať, že veľké množstvo našich poznatkov pochádza od ľudí, ktorí sa mohli mýliť (a často aj mýlili v tom, čo si o svete mysleli), a veľké množstvo vecí nevieme poznať s úplnou istotou. Napríklad tvrdenie, že Zem je guľatá, dieťa berie ako fakt, ktorý doslovne odráža realitu a je nepochybný. Mladý človek, ktorý dospel do štádia multiplizmu, si už uvedomuje, že guľatosť Zeme sa pred letmi do vesmíru nedala pozorovať priamo, a preto kedysi ľudia verili, že Zem je plochá. Keďže sa v škole dozvedel, že staršie poznanie bolo prekonané novšími pozorovaniami, uvedomuje si dočasnosť poznania. Z tohto dôvodu ho vníma ako relatívne a subjektívne. Tvrdenia, že Zem je guľatá a Zem je plochá, vníma ako vyjadrenie názoru, pričom obe majú podľa neho nárok na rovnakú pravdivosť. Posledný vývinový krok – od multiplizmu po evaluativizmus – je najkrehkejší, a nie každý k nemu dospeje. Človek, ktorý je v štádiu evaluativizmu, síce uznáva osobnú a neistú povahu poznania i právo ostatných na vlastný názor, ale snaží sa osobné poznanie porovnávať s objektívnou realitou. Unáva aj existenciu určitých kritérií pomáhajúcich odlíšiť, ktoré tvrdenia sú založené na faktoch, a preto sú pravdivejšie ako iné. V uvedenom príklade je to relatívne jednoduché – prevažná väčšina ľudí uzná, že hoci nejaká mladá slovenská speváčka1) má bezpochyby právo myslieť si, že Zem je plochá, dôkazy hovoria v prospech guľatosti Zeme a s istotou možno povedať, že výrok „Zem je guľatá“ je oveľa pravdivejší ako výrok „Zem je plochá“.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Bod zlomu
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Vladimíra Čavojová

Doc. PaedDr. Vladimíra Čavojová, Ph.D., (*1978) pracuje v Ústave experimentálnej psychológie Centra spoločenských a psychologických vied, Slovenskej akadémie vied. Skúma nepodložené presvedčenia, kognitívne omyly a vedecké myslenie a je autorkou a spoluautorkou niekoľkých kníh a vedeckých príspevkov na túto tému.
Čavojová Vladimíra

Další články k tématu

Až vymřou koráliuzamčeno

Korálové útesy jsou mimořádným ekosystémem. Závisí na nich život 80 % mořských druhů a více než poloviny lidstva. S globální změnou klimatu však...

Transplantace a posouvání hranic medicínyuzamčeno

Roku 1543 měl novorozenec v Anglii statistickou naději dožít se 33,9 roku (obr. 3). O 476 let později, roku 2019, už jeho potomek mohl vzhlížet k...

Když se láme chléb či útes…

Téma bodů zlomu lze pojmout mnoha způsoby, jak ostatně dokazují i autoři příspěvků v tomto čísle. Člověka v první řadě napadnou situace, v nichž...

Blázni, hodiny a nedůvěrauzamčeno

Proč se Američané oblékají jako blázni, všechny hodiny ve Švýcarsku jsou seřízeny a v Česku vychováváme děti k nedůvěře? Za tím, kam se vyvíjí...

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné