i

Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Prečo podliehame nezmyslom

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 150, 2020/3
 |  Téma: Bod zlomu

Dá sa identifikovať okamih, keď prepadneme nejakému nezmyslu? A dá sa analogicky odvodiť aj bod „precitnutia“?

Väčš ina z nás má rada pocit, že má pravdu. Nie nadarmo sme nazvali náš druh Homo sapiens – človek rozumný. No ľudia majú často aj bizarné či nezmyselné presvedčenia. Ako zistíme, čo je nezmysel a čo nie je? A máme vôbec právo nazývať nejaké presvedčenie nezmyslom – nie je pravda niečím subjektívnym?

Najskôr sa zamerajme na zlomové body vo vývine epistemológie – čiže teórie poznania –, ktorá do značnej miery ovplyvňuje, ako sa pozeráme na pravdu a možnosti jej poznania. Naše predstavy o poznaní sa totiž vyvíjajú od detstva a majú určité fázy. Ako celkom malé deti vnímame poznanie ako nejakú objektívnu entitu, umiestnenú vo vonkajšom svete, ktorú dokážeme poznať s istotou (realizmus), alebo nám ju sprostredkovala nejaká autorita (absolutizmus). Okolo puberty si začíname uvedomovať, že veľké množstvo našich poznatkov pochádza od ľudí, ktorí sa mohli mýliť (a často aj mýlili v tom, čo si o svete mysleli), a veľké množstvo vecí nevieme poznať s úplnou istotou. Napríklad tvrdenie, že Zem je guľatá, dieťa berie ako fakt, ktorý doslovne odráža realitu a je nepochybný. Mladý človek, ktorý dospel do štádia multiplizmu, si už uvedomuje, že guľatosť Zeme sa pred letmi do vesmíru nedala pozorovať priamo, a preto kedysi ľudia verili, že Zem je plochá. Keďže sa v škole dozvedel, že staršie poznanie bolo prekonané novšími pozorovaniami, uvedomuje si dočasnosť poznania. Z tohto dôvodu ho vníma ako relatívne a subjektívne. Tvrdenia, že Zem je guľatá a Zem je plochá, vníma ako vyjadrenie názoru, pričom obe majú podľa neho nárok na rovnakú pravdivosť. Posledný vývinový krok – od multiplizmu po evaluativizmus – je najkrehkejší, a nie každý k nemu dospeje. Človek, ktorý je v štádiu evaluativizmu, síce uznáva osobnú a neistú povahu poznania i právo ostatných na vlastný názor, ale snaží sa osobné poznanie porovnávať s objektívnou realitou. Unáva aj existenciu určitých kritérií pomáhajúcich odlíšiť, ktoré tvrdenia sú založené na faktoch, a preto sú pravdivejšie ako iné. V uvedenom príklade je to relatívne jednoduché – prevažná väčšina ľudí uzná, že hoci nejaká mladá slovenská speváčka1) má bezpochyby právo myslieť si, že Zem je plochá, dôkazy hovoria v prospech guľatosti Zeme a s istotou možno povedať, že výrok „Zem je guľatá“ je oveľa pravdivejší ako výrok „Zem je plochá“.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Bod zlomu
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Vladimíra Čavojová

Doc. PaedDr. Vladimíra Čavojová, Ph.D., (*1978) pracuje v Ústave experimentálnej psychológie Centra spoločenských a psychologických vied, Slovenskej akadémie vied. Skúma nepodložené presvedčenia, kognitívne omyly a vedecké myslenie a je autorkou a spoluautorkou niekoľkých kníh a vedeckých príspevkov na túto tému.
Čavojová Vladimíra

Další články k tématu

Až vymřou koráliuzamčeno

Korálové útesy jsou mimořádným ekosystémem. Závisí na nich život 80 % mořských druhů a více než poloviny lidstva. S globální změnou klimatu však...

Transplantace a posouvání hranic medicínyuzamčeno

Roku 1543 měl novorozenec v Anglii statistickou naději dožít se 33,9 roku (obr. 3). O 476 let později, roku 2019, už jeho potomek mohl vzhlížet k...

Když se láme chléb či útes…

Téma bodů zlomu lze pojmout mnoha způsoby, jak ostatně dokazují i autoři příspěvků v tomto čísle. Člověka v první řadě napadnou situace, v nichž...

Blázni, hodiny a nedůvěrauzamčeno

Proč se Američané oblékají jako blázni, všechny hodiny ve Švýcarsku jsou seřízeny a v Česku vychováváme děti k nedůvěře? Za tím, kam se vyvíjí...

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné