i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Když se láme chléb či útes…

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 127, 2020/3
 |  Téma: Bod zlomu

Téma bodů zlomu lze pojmout mnoha způsoby, jak ostatně dokazují i autoři příspěvků v tomto čísle. Člověka v první řadě napadnou situace, v nichž nějaký systém dlouho odolává sílícímu tlaku, až se v jednom okamžiku zhroutí a na jeho troskách se ustaví nové pořádky, dramaticky odlišné od původního stavu.

Ale zlomy všeho druhu mohou nastávat nenápadněji, do určité chvíle skrytě a docela pomalu, přesto relativně rychle ve srovnání s tím, jak dlouho předtím se nic pozoruhodného nedělo (jinak bychom sotva mohli mluvit o zlomu).

Ať už ale bod zlomu nastane v jednom spektakulárním okamžiku, nebo v měřítku lidského života tak pozvolna a nenápadně, že si ho všimneme třeba až zpětně, jeho důsledky mohou být rozsáhlé a zasahovat i do oblastí, v nichž bychom to na první pohled nečekali. V globálně propojeném světě není snadné odhadnout, co všechno se v daném bodě zlomí a jak bude vypadat nová rovnováha.

„Pokud dojde k významnému poklesu množství ryb v pobřežních oblastech, tamní obyvatelé začnou hladovět. Nebylo by to v dějinách lidstva poprvé, kdy by se celé národy začaly přemisťovat za vhodnějšími podmínkami pro život,“ píše Eva Majerová v článku o bělení korálů a ani by nemusela pokračovat. Fantazie podpořená historickými i nedávnými zkušenostmi jede naplno.

Petr Zouhar píše o rostoucí schopnosti medicíny oddálit bod, odkud není návratu. Jistě, umíráme v průměru později než naši předci a zotavujeme se z potíží, které by ještě nedávno byly fatální. Zdaleka to není jen díky transplantacím, jimž se věnuje jeho článek, byť důsledky pro jednotlivce a jeho blízké jsou u každé život zachraňující transfúze nebo transplantované ledviny neocenitelné. Ale pokroky medicíny spolu s rostoucím bohatstvím společnosti přinášejí důsledky sahající daleko za osudy jednotlivců. Ilustruje to i zpráva o dětské úmrtnosti. V České republice si dnes už sotva umíme představit to, co je v subsaharské Africe, která dosud neprošla demografickým přechodem, stále běžné: nadpoloviční většině matek zemřelo nejméně jedno dítě před pátými narozeninami. Velikost a rychlost změny, kterou bohatší část světa prodělala během 20. století, je dobře vidět na grafu. Naděje dožití posunutá do výrazně vyššího věku s sebou nese mnohá pozitiva, ale (jak si stárnoucí evropská populace stále intenzivněji uvědomuje) i řadu problémů, majících potenciál výrazně rozkolísat společenskou rovnováhu. A kdo ví, dost možná ve spojení s dalšími faktory povedou k novému sociálnímu, ekonomickému a politickému bodu zlomu s důsledky, které částečně tušíme, částečně neznáme a částečně raději znát nechceme.

Graf s podobným průběhem na podobné časové škále najdeme v článku Petra Houdka. Týká se sice něčeho jiného, ne však zcela nezávislého. Nárůst (relativní i absolutní) počtu lidí žijících v demokracii, která mimo jiné přeje svobodnému bádání, se zdá být nezadržitelný, povšimněte si však zmenšení strmosti křivky v posledních asi patnácti letech a růstu anokracie. (Název tohoto režimu kupodivu nemá původ v českých politických poměrech.)

Jak se stane, že se společnost jako celek vydá po trajektorii, která ji vede cestou donedávna nemyslitelnou? A existuje pro jednotlivce i pro společnost cesta zpět? „V zemích bez důvěry lidé od druhých očekávají jen podlost a korupci; sami se tak chovají. Pro řešení zhoršující se situace se obracejí k státu, pro který však pracují stejně nedůvěryhodní a podlí lidé. Společnost je stále regulovanější, korupce se šíří a je čím dál lukrativnější. Lidé si dále potvrzují své názory, že sobeckost a intriky vedou k úspěchu a učí to své děti,“ píše Petr Houdek k tématu, ke kterému se z jiného úhlu vyjadřuje i Vladimíra Čavojová: „Keď čítame rôzne svedectvá ľudí, ktorí sa z konšpirátorov či veriacich stali skeptikmi, vieme tam identifikovať ako zlomový okamih určitú mieru otvorenosti, keď zo svojej sociálnej bubliny vyšli do heterogénneho prostredia, ktoré prestalo nekriticky podporovať sklon k sebapotvrdzovaniu.“

Body zlomu samozřejmě doprovázejí i problematiku, která dnes patří k nejžhavějším. Klimatických změn se v hlavním tématu tohoto čísla částečně dotýká pouze Eva Majerová, ale Vesmír se k nim brzy vrátí podrobněji. Jaké důsledky zpětných vazeb ve složitém klimatickém systému, jemuž stále dost nerozumíme, nás překvapí? Ale body zlomu nastávají i v reakcích lidí. Loňský rok byl ve znamení studentského klimatického hnutí. Gretě Thunbergové se mnozí vysmívají, ale co když je symbolem a zároveň spoluhybatelkou generačních změn ve vnímání světa? V tomto kontextu je druhořadé, kde přesně leží pravda a jak moc složité její hledání je. Svět je v pohybu a předstírat opak by bylo pošetilé. „Takové to typické přesvědčení moudrých mužů, že vědí všechno nejlíp a že vlastně o nic nejde. Že ti mladí hloupě prudí,“ napsal mi nedávno jeden zástupce mladé generace v reakci na debatu, jíž jsme předtím byli oba účastni. Stejný pocit nedávno vykrystalizoval ve shovívavé pokrčení rameny globálního dosahu: „OK, Boomer“. (Pokud vás tento loňský mem minul, nelamte si s tím hlavu. Přijde jiný.)

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Bod zlomu
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Až vymřou koráliuzamčeno

Korálové útesy jsou mimořádným ekosystémem. Závisí na nich život 80 % mořských druhů a více než poloviny lidstva. S globální změnou klimatu však...

Transplantace a posouvání hranic medicínyuzamčeno

Roku 1543 měl novorozenec v Anglii statistickou naději dožít se 33,9 roku (obr. 3). O 476 let později, roku 2019, už jeho potomek mohl vzhlížet k...

Prečo podliehame nezmyslomuzamčeno

Dá sa identifikovať okamih, keď prepadneme nejakému nezmyslu? A dá sa analogicky odvodiť aj bod „precitnutia“?

Blázni, hodiny a nedůvěrauzamčeno

Proč se Američané oblékají jako blázni, všechny hodiny ve Švýcarsku jsou seřízeny a v Česku vychováváme děti k nedůvěře? Za tím, kam se vyvíjí...

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné