Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Až vymřou koráli

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 144, 2020/3
 |  Téma: Bod zlomu

Korálové útesy jsou mimořádným ekosystémem. Závisí na nich život 80 % mořských druhů a více než poloviny lidstva. S globální změnou klimatu však jejich bohatství rychle klesá. Pokud se naplní nejčernější předpovědi, za pouhých třicet let by mohly korálové útesy zcela zkolabovat. Nikdo si neumí představit, co se pak stane.

V posledních desetiletích korálové útesy čelí bezprecedentním hrozbám. Nadměrný rybolov používající často nešetrné techniky, intenzivní živočišné zemědělství, vypouštění odpadu, turismus a nejen s ním spjatá pobřežní výstavba – to vše jsou faktory přispívající k ničení korálových útesů. Nejničivější dopad má ale bezesporu měnící se klima vyznačující se stále častějšími extrémními výkyvy počasí. Hurikány, tropické bouře i změny ve směru a síle větru v letních obdobích s sebou často přinášejí masy teplé vody, která se drží v pobřežních oblastech i týdny a měsíce a rozsévají zkázu v podobě vybělených a pomalu umírajících korálů. Proč?

Původ korálů

Historicky byli koráli považováni jak za neživé kameny, tak i rostliny a živočichy. Jak už to bývá, pravda leží někde uprostřed. Korálnatci patří do skupiny žahavců, stejně jako medúzy nebo sasanky. Z tohoto pohledu jsou to nesporně živočichové. Ovšem šestičetní koráli, kteří jsou základem všech korálových útesů, vylučují vápenatou schránku, kterou používají jako lešení pro svoji kolonii. Ta jim často dává podobu kamene, proto se pro ně v angličtině vžilo pojmenování „kamenní koráli“ (stony corals).

Přisedlá forma života je pro shánění potravy dost limitující, a tak koráli – přestože umějí lovit kořist pomocí svých žahavých chapadel – během evolučního vývoje do svých tkání přibrali mikroskopické řasy z čeledi Symbiodiniaceae, fungující jako jejich vnitřní elektrárna. Výměnou za bezpečné útočiště tito nitrobuněční nájemníci fotosyntetizují a korálu dodávají cukry, zatímco jako vedlejší produkt vypouštějí kyslík. Většina útesotvorných korálů je na příjmu energie ze svých symbiontů životně závislá. Pokud o ně přijdou, začnou brzy hladovět a umírají. Se ztrátou řasy korál ztrácí i velkou část svého zbarvení, jeho tkáň se stává průhlednou a začne skrz ni prosvítat bílý skeleton. Proto mluvíme o tzv. bělení korálů (z angl. coral bleaching).

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Bod zlomu
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Eva Majerová

Eva Majerová, Ph.D., (*1985), je korálová bioložka. Vystudovala molekulární biologii a genetiku na Masarykově univerzitě v Brně a během postdoktorátu v Belgii se věnovala molekulární podstatě nesmrtelnosti rakovinných buněk. Momentálně studuje molekulární a buněčné mechanismy bělení korálů v Havajském Institutu mořské biologie.
Majerová Eva

Další články k tématu

Transplantace a posouvání hranic medicínyuzamčeno

Roku 1543 měl novorozenec v Anglii statistickou naději dožít se 33,9 roku (obr. 3). O 476 let později, roku 2019, už jeho potomek mohl vzhlížet k...

Když se láme chléb či útes…

Téma bodů zlomu lze pojmout mnoha způsoby, jak ostatně dokazují i autoři příspěvků v tomto čísle. Člověka v první řadě napadnou situace, v nichž...

Prečo podliehame nezmyslomuzamčeno

Dá sa identifikovať okamih, keď prepadneme nejakému nezmyslu? A dá sa analogicky odvodiť aj bod „precitnutia“?

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...